#básničky

[leomistic]

Mokré ráno, vlasy rozcuchané větrem,

přejezd už cinká, tady máte klíče.

V Mariánských Lázních po osmé

ztrácím se mezi řádky, ve tvých očích.

Světlejších, než sepraný nádražácký šátek.

Oči jsou prý oknem do duše.

Vyjasňuje se.

Nacházíte se na vlaku 7362

#me #česky #czech #hezky česky #česko #čumblr #český tumblr #čeština #české dráhy #průvodčí #láska #poezie #básničky

[zatracenapoezie]

~útěk~

#poezie #česky #básničky #czech poetry #poetry #video art

[allmothsdied]

Vůně ozonu ve vzduchu

Smáčené ulice spícího sídliště

Hořkost cigaret v hořkosti samoty

A chceš kreslit tenký čáry

Ten pocit tě tíží v hrudi

Co řekneš zítra psychiatričce?

Nesejde na tom

Když pochmurno máš vetkaný v DNA

Socha z prachu křídy, jediný déšť

A všechno je to pryč

Vázneš, na jediným songu

V nekonečný smyčce

Jaký kus sebe prodala's tentokrát?

Sázky uzavřeny, prohráváš

Doždímej zbytky sil

Třeba to pak půjde rychleji

Zalitý slaností slz

A cigaretovým kouřem

Co líně olizuje kůži těla a vsakuje se

Hluboko do vnitřností

Nikotin v krvi, bordel v hlavě

Nedokončený myšlenky

Zamlčený slova

Zatracená rutina, život co ustrnul

Nezbývá toho mnoho k ničení

Není moc co ještě rozbíjet

Taješ, jako jarní sníh

Na zakalených zrcadlech

Když odcházíš od nehybný hromádky

Neživýho těla, tvého stínu

A vůně ozonu jde cítit ve vzduchu

V ulicích smáčenýho sídliště

A musíš jít spát

Vstříc doteků nočních můr

V hořkosti samoty

A zamlčeného pláče

#píšu #moje psaní #básně #básnička #báseň #hraniční #básničky #hezky česky #básnířka #píšu básně #česká báseň #české básně #český básně #píšu si #si tady píšu #píšu česky #psaní #čumbrl #čumblr

[vinozmraku]

Asi tak tři roky práce, nekonečno slz a nezaplněná díra někde v nás všech. Knížka o tátovi je hotová. 

Náklad 200

Fotky - Matěj Skalický

Sazba, obálka, tisk a prostě to všechno - Projekt Moribundus

Editor - Helena Černohorská

Dík Projekt Moribundus za trpělivost, @rozmazat a @levymokem. K dostání u mně a Matěje postupně..

#book #poetry #píšu česky #básničky #fotografia

[jachcipoezii]

#básník #básně #báseň #poezie #poetry #píšučesky #český blog #český tumblr #hezky česky #jáchcipoezii #pocity #blitísrdce #czech art #czechgirl #poem #poets corner #básničky

[nedavam-smysl]

Dva Motýli

Strach tě chytí za ruku a nechce se pustit t��hneš si ho po boku listí na ulici šustí Chuť nechat se zadusit pasažéry v tramvaji anebo se pokusit dojet domů dřív, než třeba v pondělí Bloudíš domů a brodíš se, jak v slzavém údolí snad ten bílý motýl tuhle bouři ustojí slova plná strachu chtějí neúprosně ven vědomí si přeje, aby to byl jen zlý sen Myšlenka po myšlence, melou se jak káva v mlejnce nevíš, co je pravda nevíš, co je lež bojíš se, že Pandořinu skříňku otevřeš Najednou se zjeví, ten tvůj bílý motýl jen na tebe hledí, praví: Slzavým údolím za tebou jsem se brodil. Já ti přeletěl tvoje křídla usušit nemusíš mít strach až ti uschnou odletíme, křídlo v křídle do oblak.

#česky #hezky česky #motýli #básničky #básnický střevo docela

[hulkowaaa]

Jak básníkům chutná život (1988)

#dušan klein #80s #1988 #film #československá kinematografie #štěpán šafránek #pavel kříž #eva vejmělková #básničky #retro #czechoslovakia #československo #píšťalka #adolf born #snad proto že jsi ze zámku #snad pro ten šampon z heřmánku #jak básníkům chutná život

[badpoemsandsunsetz]

Měla bych přestat pít tolik kafe, říkám si zatímco zalivam další

Zapaluju první cigaretu z dnešní druhé krabičky, první potah mě na plicích trochu tlačí

S druhým potahem přijde i klid

Třeba budu méně ztracená

Ptám se, kdy bude má duše spasena

Kdy mi bude ta laskavost vrácena

Zapaluju poslední cigaretu z dnešní druhé krabičky

Cítím potah každičký

Pozoruju, jak dým mizí ve větru

Ztrácím všechnu důvěru

I přesto kolik daruju úsměvu

V hlavě mám jen plán útěku

#básnička #básničky #básně #píšu česky #poezie

[introvertedmultifandom]

U nás se koledovací tradice docela hezly vyřešila.

1. V novostavbové suburbii je většině lidi blbý šlehat páč se neznáme.

2. Rodiče chodí se všemi trpaslíko dětmi bez ohledu na pohlaví. Male holčičky spokojeně šmrdlají pomlázkou ve vzduchu a povídají básničky lépe než kluci.

Zatim jsem doatala symbolicky dotek pomlazkou od 2 sousedu a jednoho zmateného chlapecka co jen chtěl perník.

Malá holčička bez pomlázky s plnym obličejem vejco částic byla zatím highlight

#čumblr #velikonoce

[leomistic]

Suchý únor a vlahé polibky, touhy vměstnané do kufru, klopýtám, rychle kladu kroky, chytám se tě za ruku, jedu. Štípni mi lístek do tvýho světa! Udělej v něm malinkou díru, kterou poznám tvoje zákoutí. Lokálky a jednokolejky co miluješ i co tě rmoutí. Přitiskni mi svoje kleštičky, datum, vlak i boky tvé. Záchranná brzda je mimo provoz. Vlak vykolejil a přesto dojel do cíle.

#me #personal #česky #hezky česky #česko #čeština #čumblr #český tumblr #básničky #poezie #báseň #české dráhy #průvodčí #láska #deník #národní dopravce #obrození

[allmothsdied]

TW

.

.

.

Tančíš polonahá

Po pokoji

Lehce opilá

5% 'chlastem'

Jak dlouho, už

Že's to nejedla?

Příliš rychle

Příliš pomalu

Teď a nikdy

Řev hudby

Co prochází

Celým tělem

Tančíš polonahá

Po půlnoci

Na balkóně

Je ti horko

A motá se ti hlava

Opilá zoufalstvím

Z pár tónů v uších

Závislá na

Tomhle pocitu

Tančíš polonahá

Rychleji než

Srdce dokáže být

Dochází ti dech

Motáš se

Z rychlých pohybů

Těla, ne duše

Ztrácíš se

Pohlcená tmou

Tančíš polonahá

Ve večerním chladu

A popel cigaret

Padá ti k nohám

Tančíš

Jako šílená

A pláčeš

S kamenou tváří

Když hudba dozní

Do prázdna

V tobě

A beton pod tebou

Zanechává modřiny

Jak klesáš

Do klečení

Polonahá na balkóně

V tiše oddychující

Noci

A slzy došly

Jako zvuky hudby

Co možná

Měli tělo přivést

K menšímu

sekundovýmu kolapsu

Na kolenou

S hladovými dlaněmi

Dechu vánku

Na odhalený kůži

A taky pod ní

Žhavíš rty bílý

Cigarety

A necháš se jejími

Horkými polibky

Bez vášně a citu

Rozechvět

A pohltit bolestí

Jednou, dvakrát, třikrát

Polonahá na balkóně

Slyšíš své srdce bít

Není na co dál

Tančit

Není nic než ticho

A sedm pater pod tebou

Hledící na tebe

Příliš vědoucně

O všech ztrátách

O zapovězené touze

Možná po jiném

Životě

Možná po jednom

posledním

Vydechnutí

Polonahá a zlomená

Klečící tu na kolenou

#básně #báseň #píšu #básničky #básnička #hraniční #moje psaní #hezky česky #básnířka #básníkův život #čumblr #čumbrl #česká báseň #píšu básně #české básně #český básně #si tady píšu #píšu si #píšu česky #psaní #deníkový zápisy #deníkový zápisky #deník #z deníku #česká básnířka

[vinozmraku]

Jiřík mi napsal zprávu

která zněla:

Včera jsme 

při západu slunce

zalévali pole a zahradu.

Mikyho táta

má šířku kroku

přesně 

na jednu řádku brambor.

odepsala jsem mu

že by mohl

taky psát básničky

#všechnocořeknešmůžebýtbásničkou

[jachcipoezii]

Život je nekonečná změt zbytečných slov

#basnik #pisucesky #ceskapoezie #poezie #poetry #básně #básník #blitísrdce #český tumblr #czech art #czechgirl #básničky #báseň #beat generation

[opily-zajic]

Dnes jsem četla páteční rozhovor na H7O s Janem Musilem o středoškolské pedagogice a výuce poezie, který mi nepřímo pomohl k uvědomění si původu mého celoživotního nešťastného a úzkostného vztahu k čemukoliv, co není próza. 

V podstatě jsem poezii bytostně nenáviděla celou základní a střední školu. Často až do takové míry, že jsem na ni kompletně zanevřela a odmítala se věnovat čemukoliv, co mě nutí do nějaké formy rýmu a systematiky. Básničky  mi prostě nikdy nedávaly smysl a jejich existence pro mě byla nevysvětlitelnou záhadou. Musela jsem se je učit nazpaměť: Přistupovat k nim jako k rovnicím, pamatovat si, co znamená jaká část, jak se jmenuje tento slovní obrat, jaké je schéma tohoto rýmu, jak by se jmenovalo, kdyby to bylo jinak... a jakákoliv špatná definice či mylné určení autorova záměru bylo trestáno špatnými známkami, špatnými pohledy, špatným přístupem. Takže jsem své studium povinného českého jazyka zakončila co nejméně básničkami v seznamu povinné četby a několika modlitbami, abych si ksakru žádnou nevytáhla, protože to by pro mě znamenalo definitivní konec.

Vlastně mě n škole naučili tuhle věc pitvat a nikdy se jí doopravdy nevěnovat. 

A přitom může poezie prostě jen fungovat - nemusím mít v hlavě všechny definice, nemusím počítat slabiky a porovnávat verše, abych někde v podvědomí prostě věděla, že ta báseň funguje. Že se mnou komunikuje a že mám právo a možnost ji číst i přesto, že nejsem schopna ji rozebrat do největších podrobností a vědeckých obratů. Že vlastně ani nemusím umět po prvním přečtení vysvětlit, co tím básník mínil říct, že to můžu prostě jenom pročíst a pocítit to. Můžou se mi ta po sobě jdoucí slova prostě jenom líbit. Nemusím vysvětlovat, proč se mi nějaká báseň líbí, stejně jako nemusím obhajovat, proč se mi nějaká próza líbila a proč. Možná to stačí jenom číst. A byla bych kurva vděčná, kdybych to věděla o deset let dřív. 

Teď se snažím svůj nešťastný vztah s poezií trochu rehabilitovat. Pomohlo mi v tom přátelství s lidmi, kteří se poezii aktivně věnují, a jejich láska k ní prosákla i do mě. Čtu si Nedělní chvilku poezie, Tvar, Hosta, a snažím se ty věci cítit a nechápat je. Sem tam si něco napíšu - jsou to sračky, ale přesto mám pocit, že teď poezii rozumím víc, než když jsem měla v hlavě kvůli maturitě na sílu nacpané všechny pojmy a určení. Protože teď, na rozdíl od let minulých, mám na poezii chuť. 

#zajicbloguje #čumblr #czech

[wackywanderer]

Vietnamský deníky

Den první; 9.4.; Praha - Saigon

Varování: Mé deníky jsou určené pro dospělé čtenáře. Podávám v nich pouze vlastní názor, který nepovažuji za jediný správný. Obsahují explicitní výrazy, popis konzumace drog, využívání služeb prostituce a sexuální scény. Pokud Vás cokoliv z popsaného pobuřuje, prosím nečtěte je. Ani ty je nečti mami, teď sem napsal proč, tak to prosimtě vypni.

Nerad lítám. Obzvláště nerad lítám skrz ošklivý turbulence. Velký špatný, jak by řekla legendární Jolanda…tak jsou z toho alespoň dvě hloupý básničky…

~Náhlá enviromentální ťíseň nad Bukureští~

854 kilometrů za hodinu 111891 metrů nad mořem 1000 kilometrů od tebe 9000 kilometrů do cíle

náhlá enviromentalní tíseň v oblacích nad Bukureští si uvědomíš kolik zkurvenejch letů denně kolik jejich pasažérů vytvoří jednou večeří bordelu, cos právě odevzdal letušce i ty

~Turbulence za Khoramabádem~

prdel ti z lehkýho limba probere sexy asijská letuška "Sir you need to sit and fasten your seatbelt please." zahlásí roztomilá Indíra, úsměv na celý tváři stane se to chvíli před Najafabádem letadlo vrní a kynklá křídly chvěje a naklání se když tu náhle jakoby nic rupla hupla propadáme se vzdušnym vírem za všeobecnýho jekotu ulpěl mi nářek moravandy vedle mě: "Dopiče já se zebleju za lopatky." koule cejtim až v krku krk v prdeli mozek v patě a představuju si že nějak tak mě u Shahr-e-Kordu i najdou poslední zápisek v nerozbitym mobilu ruka 14 metrů od těla: tak sem si zase nezašukal…

…

V Saigonu nejen kulturní, ale hlavně teplotní šok. Je půl devátý večer, když vylejzam z letiště do narvaný příletový zóny a spláchne mě nepříjemnejch 39°C a vlhkost ve který se nedá nadechnout.

Cesta na ubytko cajk, samotný bydlení parádní, hlad mě ještě vyhání ven a zabloudim na pověstnou Bui Vien Walking Street. Party / red light district, jediný místo v celym Vietnamu, kde je legalizovaná prostituce a už mě tu namalovaný navoněný panenky v kraťoučkejch sukýnkách familiérně tahaj za ruku a podbízej se s nabídkou kvalitního bum bumu…Já shánim jen dobrý pho bo a pivko na dobrou noc, sorry krasavičky…Jetleg mě přemáhá a tak se po vydatný véče belhám radši dom…pokračování zítra

#my writing #travelogue #vietnam #travelers notebook #poetry #my photos

[badpoemsandsunsetz]

Sere mě tenhle systém

Možná je to místem

Místem myslím tuhle planetu

Moment, zapalim si cigaretu

A řeknu ti, co všechno mě sere

Sere mě každý jeden politik, který z huby sračky bleje

Serou mě lidi a jejich ideje

Lidi, co čumí jen do displeje

I ty, co nahání trofeje

Čím víc zářezů, tím větší frajer

Nevím, na co si tady každý hraje

Za znásilnění půjdeš na tři sedět

Za trávu na sedm do čtyř stěn hledět

Co to je za zkurvený systém?

Opovaž se být gayem

Nebudu se dívat, jak se dva chlapi líbaj

Ale rád se podívám, jak dvě ženy pícháj

Na manželství zapomeň

Jsem bojovník za tradiční rodinu

Ale mrdám cokoliv najdu

Lhát, krást a podvádět

Svou vinu na druhé svádět

Seš pijavice, co se na všechny přisaje

Sere mě celý systém a lidi co jsou blbý

Své rány jinými lepí

Zajímá mě tvá barva ani víra

Nekřič na mě, že ses bílá síla

Dokud nebudeš kokot

Neudělám bojkot

#poetry #slampoetry #básně #básničky #básnička #slampoezie #poezie