#cinvaldite

[ceskelithium]

Splasknutí lithiové bubliny

Těžba a zpracování lithia se, ostatně jako každý jiný byznys, vyplatí tehdy, když ekonomické výnosy převýší její náklady. Pojďme se věcně podívat na to, jaké trendy nákladů a výnosů u potenciální těžby cinvalditu v Krušných horách můžeme očekávat a co to znamená pro ekonomiku celého podniku.

Náklady

Lithné ionty se vyskytují v několika různých sloučeninách: od halogenidů lithných (velmi blízkých příbuzných chloridu sodného, tedy kuchyňské soli) až po polymetalické slídy, komplikované materiály, které lithia obsahují obvykle velmi málo a ještě složitě vázaného.

Ty jednoduché soli jsou třeba v mořské vodě (0,18 g na tunu mořské vody) a hlavně ve vysoce mineralizovaných vodách v několika málo oblastech Argentiny, Chile a USA (100 až 7000 g na tunu roztoku!). 

Tou komplikovanou slídou je “náš” cinvaldit. Náš je jednak proto, že se jmenuje podle Cínovce, části pohraničního města Dubí v okrese Teplice, ale taky proto, že dvě třetiny jeho slušně velkého ložiska leží na české straně Krušných hor. Jeho prvkové složení  KLiFeAl(AlSi3)O10(OH,F)2 potvrdí, že v čistém minerálu jsou lithia zhruba dvě hmotnostní procenta. Osvobodit lithné ionty z komplikované krystalové mřížky stojí hodně energie a obvykle koncentrované kyseliny sírové. 

Produkovat lithné soli v Chile nebo Argentině je proto výrazně levnější, než v případě výroby z českého cinvalditu. Jiří Zachariáš (1) uvádí, že produkce uhličitanu lithného ze solanky vyjde cca na 2-3 americké dolary za kilogram, zatímco u cinvalditu 6-7 dolarů. To je přinejlepším 2x, ale možná taky více než 3x více.

Pro pochopení obřích nákladů je třeba uvážit, že jde o hlubinnou těžbu. Protože obsah minerálu (a žádaného kovu v něm) je malý, je třeba natěžit, rozdrtit, dopravit a zpracovat obří množství materiálů. Důl i následné zpracování (pece k zahřátí na 850 °C) tak spotřebuje obrovské množství elektřiny. V řádu desítek tisíc tun ročně se spotřebovává kyselina sírová, kyselina fosforečná, hydroxid sodný, soda. 

Výnosy 

Výnosy se odvíjejí od ceny uhličitanu lithného na světových trzích. Je faktem, že navržený technologický postup generuje několik vedlejších produktů (např. síran draselný prodatelný jako přísada do hnojiv); ekonomiku celého byznysu ale zásadně určuje právě uhličitan lithný.

V listopadu 2022 byla cena na maximu, nyní, o 13 měsíců později, je na na 16 % kulminační ceny. Tržní hodnota se vrátila na stabilní hodnota mezi 130 až 440 Kč za kilogram (v době maxima byla téměř na 1 900 Kč!).

Na grafu vidíme klasický cenový hype daný nízkou nabídkou a vysokou poptávkou, a to zejména ze strany čínského automotive průmyslu. Protože ale nabídka během necelých dvou let poptávku dohnala, cena začala strmě padat.

Čína je dlouhodobě tahounem v produkci i spotřebě elektroaut - a taky klíčový zpracovatel argentinské, chilské a australské suroviny (60 % veškeré produkce uhličitanu lithného vznikne v Číně). Jedna produkce ve středu Evropy takovou dominanci neohrozí. Cenově dokonce bude sama sobě podkopávat nohy: Jestli nabídneme další surovinu pro výrobu baterií, ještě tím srazíme cenu. Protože ale máme vysoké náklady, může být další pokles pro celý podnikatelský plán likvidační.

Faktor politika

Z uvedeného globálního kontextu i porovnání vysokých nákladů a nízkých výnosů vychází bez složitých počtů, že návratnost projektu těžby a zpracování českého lithia nedává v takové realitě ekonomická smysl.

Premiér Petr Fiala označil těžbu lithia jako strategickou prioritu, jako příležitost k ekonomickému rozvojil. Možná to tak mohlo být, kdyby vláda nepropásla příležitost postavit v Česku továrnu na baterie, kdyby zvládla dobře komunikovat se samosprávami a kdyby se to celé trefilo do období cenové horečky. Nic z toho se nepovedlo, přesto premiér a jeho vláda dál tvrdošíjně trvají na tom, že těžit se bude. 

Příště vysvětlíme, že rozhodnutí rozjet těžbu strategické není: Spíš je to rozhodnutí velmi riskantní v mnoha rovinách. Pokušení ale sebrat původně volební sólokapr Andreje Babiše, profilovat se jako vláda technologických inovací a možná taky sanovat díry v rozpočtu je ale příliš velké. 

A tak zatímco každý racionální obchodník by od projektu za stávající situace odstoupil, vláda se do něj bezhlavě vrhá. 

Zdroje:

ZACHARIÁŠ, Jiří. Od pazourku k lithiu. Přírodovědci.cz. 2018, VII(4), 8-11. ISSN 1805-5591.

#lithium #cinvaldit #zinnwaldit

[moci77]

Křemen Cinvaldit - Krupka,Barbora ,Česká Republika

#kameny #rocks #geology #mineralogy #minerals #křemen #Cinvaldit #quartz #cinvaldite

[turbo-overkill]

Top 5 prettiest rocks?

Okay so these aren't in any order bc I love all of them & minerals/rocks are Very Cool even if I have no idea what half of them are called

Also I'm hoping I got the translations right

1- Quartz is just?? Really nice??? Very cool, no crazy colors but still nice to look at

👁️👁️

2- CALL ME BASIC, BUT: AMBER. THIS THING IS AMAZING. FIRST OFF, THE COLOR IS REALLY NICE AND I WANT TO EAT IT BECAUSE IT LOOKS LIKE HONEY.

AND SECOND OFF THERE'S TINEY (OR NOT SO TINEY) ANIMALS IN THERE.

10+ POINTS FOR THE SPIDER. LOVE THIS ROCK.

3- I have no idea what's up with cinvaldit (?? Is that the correct name???? I've tried looking up the English name but can't find it) but it just Looks Funky

Look at it go. Looks really weird and I love it

4- Apatite literally came out of a fantasy movie

This thing looks like it will grant you magic powers

5- O B S I D I A N. I love this one folks. It's so nice to look at, ESPECIALLY when it's not polished

It looks really smooth and I wanna press my face against it shdhdjfdbfhdh

#asks #im sorry this got out of hand #i know nothing about rocks 🧍 #they're cool but i just don't know anything about them shfjdbdnf

[moci77]

Křemen, Cinvaldit

Cínovec Česká Republika

#kameny #geology #rocks #mineralogy #minerals #quartz #křemen #cinvaldite #cinvaldit #Cínovec #Česká Republika

[ceskelithium]

Technologické otazníky

Mezi mnoha otazníky nad těžbou cínoveckého lithia vyniká zvlášť jeden: Nikdo totiž doopravdy neví, jak z minerálu zvaného cinvaldit lithné ionty ekonomicky dostat.

Cinvaldit je relativně komplikovaný minerál, který se vyskytuje (jak název napovídá) zejména na Cínovci. Tedy: S jeho zpracováním nemá nikdo zkušenosti v průmyslovém měřítku. 

Lithium se totiž získává hlavně ze solanek (odpařené mořské vody, obsahující halogenidy alkalických kovů, tedy i chlorid lithný). Ve světě se realizuje také klasická hlubinná těžba a následné zpracování rudy, nikde ale nejde přímo o cinvaldit. Metody užívané např. na lepidolit nebo spodumen (obsahující taktéž lithné ionty), mohou být v případě jiného minerálu značně neekonomické nebo mohou přinášet ekologické problémy. 

Pět metod

Na lithonosné materiály se aplikuje (nebo aplikovalo) celkem 5 metod, přičemž přímo na cinvaldit nejsou některé z nich vůbec vyzkoušené. Podívejme se na ně konkrétně.

Sádrová metoda

Cinvaldit se nejprve spéká (za teploty přesahující 900 °C) se sádrou a hydroxidem vápenatým, kdy dochází ke výměně iontů za vzniku rozpustného síranu lithného.spečence se následně louhují ve vodě; extrakce lithia je asi 90 %. O této metodě mluvil na Českém rozhlase Plus ředitel firmy Geomet jako o té, kterou chtějí realizovat.

Vápencová metoda

Ruda se spéká s uhličitanem vápenatým, ale v poměru, který znamená trojnásobné množství oproti sádrové metodě; výhodou je ale možnost získat též rubidné ionty a také nižší teplota spékání (800-850 °C).

Síranová metoda

Používá se ke zpracování lepidolitu. Spočívá ve spékání se síranem draselným při 850 °C. Nevýhodou jsou vysoké ztráty síranu.

Chlorace

Spékání probíhá při teplotě přesahující 1000 °C za přítomnosti chlóru, vzniká chlorid lithný. Pro zpracování cinvalditu nebyla tato metoda testována ani laboratorně.

Přímý tepelný rozklad a kyselé vyluhování

Jde o technologický postup, který před nedávnem vyvinul Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Tepelný rozklad probíhá nejefektivněji při teplotách do 850 °C, nepřidává se další chemikálie, což znamená významnou úsporu jak na reagenciích, tak na energii. Jednodušší sloučeniny se následně louží v kyselině  sírové. Proces je zatím vyzkoušen laboratorně 

Ještě si počkáme

Co může vypadat jako dílčí aspekt velkolepého plánu těžby lithia, může celý podnik snadno zhatit. Každý náklad na získání uhličitanu lithného z původní rudy výrobu prodražuje a v případě kolísání cen lithia může znamenat nerentabilitu. Přestože držitel licence tvrdí, že bude cinvaldit zpracovávat sádrovou metodou, může se ukázat, že ekonomicky to nedává smysl a bude třeba vyzkoušet jinou z uvedených metod.

Výše uvedeného ale pro tuto chvíli znamená především to, že si na první lithium vytěžené na Cínovci budeme muset počkat, a to v řádu několika let.

#technologie #chemie #metalurgie #lithium #cinvaldit

[ceskelithium]

Vrtěti lithiem

Proč je panika kolem lithia jen předvolebním divadlem (a proč není dobrý nápad, aby stát těžil lithium sám)

Čtyři dny před volbami se - narychlo a v improvizovaných podmínkách, protože se schůzí už nikdo nepočítal - sešla poslanecká sněmovna. Iniciátory byli poslanci KSČM, nicméně připojili se také okamurovci i poslanci ANO. Závěr jednání? Zrušení memoranda o spolupráci mezi českým státem a vlastníkem licence k průzkumu ložisek, česko-australskou firmou European Metal Holding, podepsaného ani ne před dvěma týdny.

Celé to je jen trapné představení pro voliče - zejména ty voliče, kteří slyší na emotivní výkřiky typu "Krádež za bílého dne", "České lithium v rukou cizáků" atd. atd. Proč?

Především proto, že i bez memoranda má vlastník průzkumné licence podle platného práva zaručenou možnost těžit v lokalitě první. Dává to smysl: Pokud jde investor do rizika a zafinancuje dlouhý a náročný průzkum, měl by mít možnost to taky využít. Memorandum navíc (to už nad rámec platné legislativy) říká, že EMH se bude snažit co nejvíce z procesu zpracování realizovat v Česku. Je to značně nekonkrétní (v této fázi si asi nelze představit nic jiného), nicméně právě tohle (tj. daně z příjmu, nikoli poplatky za vytěženou rudu) je přínos pro stát - a je dobře, že na něj ministerstvo průmyslu myslí. Zrušení memoranda na dnešním jednání je tak vlastně jen trapnou ostudou, věcně ale nic nemění. Odhlédneme-li od populistické roviny celého tématu, připusťme, že se dá vážně debatovat, zda je lepší, aby cennou surovinu těžil a zpracovával stát sám (říkejme tomu "levicový pohled"), anebo jen nastavil pravidla a samotnou těžbu nechť realizuje soukromý subjekt ("pravicový pohled"). Zatímco u veřejných služeb (jako je doprava nebo zdravotnictví) má taková debata smysl a oba názorové póly dávají smysl a leckde fungují, u těžby surovin je ten "levicový pohled" naivní. Předně připomeňme, že původní čeští vlastní firmy Geomet (která průzkumné vrty dělá a kterou EMH koupil) podíl na projektu nabízeli českým firmám, včetně státnímu těžebnímu podniku Diamo a polostátnímu ČEZ. Ani jedna z firem (správně) o tom neuvažovala. Podnik je to totiž značně riskantní: V počátku vyžaduje velké investice (nejde přitom jen o průzkumné vrty, ale také vývoj o výrobní technologie, hromadu infrastruktury atd.); v poměru k nim ale vysoké riziko utopení těchto nákladů bez vidiny zisku. Tématem rizikovosti takové investice se (z ekonomického i chemicko-technologického hlediska) budeme zabývat později, teď jenom shrňme, že 1) není ani v poloprovozním měřítku vyzkoušena technologie metalurgického zpracování cinvalditu na obchodovatelný uhličitan lithný, 2) obsah lithných iontů ve vzorcích kolísá a je tak malý, že při vážnějším poklesu ceny lithia na světových trzích nebude těžba rentabilní, 3) samotná těžba je otázkou výhledu několika let. Kde v té době bude cena lithia, se nedá říct. Pokud tedy někdo hází obrovskými čísly a říká, že tolik a tolik bude zisk "nějakých Australanů", přičemž "Češi z toho neuvidí skoro nic," argumentuje neférově. Jaká bude cena vytěženého a zpracovaného kovu, nemůže nikdo vědět. Nehledě na to, že těžba půjde hodně pomalu, takže ekonomiku celého podniku mohou ovlivnit další vlivy (např. přechod na vodíkovou ekonomiku nebo prosazení jiného typu baterií). Pro to všechno: Stát by neměl do takového rizikového podniku jít; měl by ale dobře stanovit rámce a mantinely takové činnosti. Dnešní debata ve sněmovně (ke které se též s chutí připojilo ANO, poslanci ČSSD nicméně vraceli údery i jim) tak pomohla asi jen SPD a KSČM. Rozhodně nepomohla České republice.

#politika #volby2017 #EMH #lithium #cinvaldit