#kvartet

[zanimljivaekonomija]

NAJAVLJEN 55. BEMUS koji će se održati od 8. do 22. oktobra

Na druženju sa predstavnicima medija u Klubu RTS-a najavljen je program ovogodišnjeg, 55. BEMUS-a  koji će se održati od 8. do 22. oktobra. Prisutnima se obratio umetnički direktor Bojan Suđić koji je istakao da već niz godina ulaže energiju u želju da BEMUS bude, opstane i podigne na nivo koji trenutno zauzima, a smatra da uvek ima prostora bude još i bolje i raskošnije. On je naglasio da Centar beogradskih festivala CEBEF, koji je producent festivala takođe ulaže napore da festival organizaciono bude prezentovan na pravi način, a posebno je skrenuo pažnju na to kako ne bismo imali ovakav Bemus da pre svega Odbor ne unosi novu energiju i nove ideje. Kao novu članicu Odbora je istakao čelistkinju Jelenu Mihailović, i osvrnuo se na angažovanje predsednika Odbora, Milana Lazovića sa kojim decenijama sarađuje, i naglasio je koliko je važna sinergija između umetničkog direktora, Odbora i producenta festivala za program koji nam predstoji na 55. BEMUS-u.

„Festivali u okruženju su poznati po daleko većim budzetima, ali ne uvek sa boljim i kvalitetnijim programima, tako da imamo čime da se ponosimo", rekao je Suđić. On je veoma zadovoljan što ove godine ekskluzivnost festivalu daju Najdžel Kenedi i Boris Berezovski, koji su poznati i Beograđanima i svim ljubiteljima muzike u svetu.

Kako je na programu mnoštvo koncerata, osvrnuo se na nastup kvarteta Rubikon koji obeležava 20 godina postojanja, i pozdravio violončelistu Dragana Đorđevića Suzukija, člana kvarteta, koji je bio prisutan.

„Mi nemamo bolji i prestižniji festival od Bemusa", rekao je Suđić  koji smatra da smo onoliko jaki koliko negujemo i držimo do tradicije i onoga što je iza nas.  „Svih 54 godine na Bemusu nas obavezuje, počevši od prvog koji se održao 1969. godine, i za koji bi, po sadašnjim finansijskim konstrukcijama, bilo potrebno nekoliko miliona evra da bi se na takav način napravio".

Na kraju obraćanja Suđić je predupredio pitanje o učešću Berezovskog na festivalu, rekavši da Bemus nije politički festival, niti da želi da razgovara o bilo čijim političkim izjavama ili bilo kakvim iz tog konteksta. Uz žaljenje što se „ratne trube čuju jače nego simfonijske", napomenuo je da će se u programu koncerta Crnogorskog simfonijskog orkestra na Bemusu naći delo Šostakoviča koje nosi najznačajniju antiratnu poruku.

Više inf. o programu 55. BEMUS-a na www.bemus.rs

Izvor: bemus.rs

Fotografije: M. Karan

#beograd #bemus #muzičke svečanosti #muzika #belgrade #mediji #kultura #bojan sudjic #najdzel kenedi #boris berezovski #kvartet rubikon #cebef #tradicija

[lesser-known-composers]

Josef Suk (1874–1935) : Klavírní kvartet a moll, op. 1 Allegro appassionato Adagio Allegro con fuoco

JOSEF SUK PIANO QUARTET :

Radim Kresta – housle Eva Krestová – viola Matěj Štěpánek – violoncello Veronika Böhmová – klavír

#Josef Suk #piano quartert #classical music #Youtube

[burlveneer-music]

My WVUD playlist, 1/15/2024

Sameer Gupta - Martin Luther King and Bilashkani Todi Carsten Meinert Kvartet - Requiem For Martin Luther King Wadada Leo Smith - Martin Luther King, Jr.: Memphis, the Prophecy Nicole Mitchell's Black Earth Sway - Shades and Shapes Myra Melford's Fire and Water Quintet - Insertion One Mary Halvorson - The Gate Brandon Seabrook's Epic Proportions - Brutalovechamp Ches Smith - Disco Inferred John Zorn - Soothsayer John Zorn - Form, Object, And Desire Atlantis Jazz Ensemble - Breaking Dawn Tomonao Hara Group - A Story Of Wind And Clouds

#wvud #permutations #playlist

[16strings]

Antonín Dvořák - String Quartet in F major "American" op  96 / Pavel Haas Quartet 

Pavel Haas Quartet: Veronika Jarůšková – violin Marek Zwiebel – violin Pavel Nikl – viola Peter Jarůšek – cello

Antonín Dvořák (1841–1904): Smyčcový kvartet F dur „Americký“, op. 96 00:00 - Allegro ma non troppo 10:21 - Lento 18:15 - Molto vivace 22:23 - Finale - Vivace ma non troppo

#Music #Classical music #String quartet #Antonin Dvorak

[radiogornjigrad]

Lawrence Durrell, JUSTINE (ulomak)

Ilustracija: razglednica Aleksandrije, 1930. godina “Justine”, prvi dio „Aleksandrijskog kvarteta“, pročitan je mnogo više puta od bilo kojeg od preostala tri dijela, ne samo zato što je prvi. Čitanje „Mountolivea“, „Clee“ ili „ Balthazara“ je lišeno ushićenosti koju doživiš već s prvim stranicama „Justine“; riječ je samo o očekivanjima. Svakako preporučujem pročitati cijeli Kvartet, važno je…

View On WordPress

#Lawrence Durrell #natašaskazlić

[prosaperpedem]

Pisac-piljar

Pisac-piljar

Ja odvagnem svaku riječ; poneke i više puta. Nekad dam i više nego što tražite. Nekad Vas, pak, zakinem za najbolju robu. Nudim Vam slatko i nudim Vam trpko. I, naravno, ono što zovu zeleno s notom gorkastog klorofila.

  “Opet ćete pola kilograma ovih najslađih? Ali, već su skoro prezrele.” Odvagnem. Deka previše – nema veze, ionako su moje kruške jeftine. 

“Aha, pekmez ćete praviti.” Pametno. On stoji na polici čekajući svoje vrijeme. A na mojim policama, u mojoj smočnici – knjige. Svezak do sveska, svesci na svescima. Nisu slatke. Ja preferiram gorko i kiselo. Ženice i starci koji kupuju kod mene, koje ne vole “plastično” voće i povrće iz marketa, bez mirisa i okusa; oni uglavnom traže slatko. I ja se radi toga trudim da svake godine na mojoj tezgi bude slatkog: krušaka i dunja koje mirišu na djedov stari Stari zavjet. Jagoda i malina što valjda posuđuju svoju boju ljubavnicima u jeftinim prijevodima ljubića iz supermarketa. Muškatne bundeve pravi su hit posljednjih godina. A ja, meni hit nikako da se posreći.

Poslijepodnevni metež pospremanja robe zamijenim, čim dođem kući, spokojnom tišinom u kutu kuhinje. Samo ja i moj butternut-narančast “UNIS tbm de Luxe” pisaći stroj. Kažu mi da je narančast, oni rijetki koji uđu u moj stan – ja to sam ne mogu procijeniti jer sam od rođenja daltonist-akromat. Mmm, mango – egzotika – erotika. Ne, isuviše je jeftino. 

“Daj nešto gorče, ljuće, realnije!” 

Pelin i kulen. Kulen je dobar, sjedne na želudac pa Vas cio dan podsjeća da ste ga jeli. Takvi želim da budu moji stihovi i proze. Da Vam sjednu na dušu i da o njima mislite cijeli dan. 

Loša vremena za nas pisce-piljare. Neminovno ću dogodine uvrstiti u ponudu i pelin, travaricu i šljivu. A ispod tezge – svoje piskarije. Ma, samo da se narod nečime opija.

https://booke.hr/marko-gorsa-crno-bijeli-kvartet/

[paskvilnet]

Gus Gus + moloko, 12.11.2003, Praha, Lucerna

Gus Gus

Zjevení jménem GusGus jsme začali registrovat zhruba někdy v roce 1996 díky albovému debutu „Polyesterday“. Nová akvizice firmy 4AD svým elektronickým zvukem radikálně vybočovala z edičních kolejí. Připomeňme jen, že proslulé nezávislé vydavatelství se dlouhá léta věnovalo melancholickým umělcům z okruhu Dead Can Dance, Cocteau Twins nebo This Mortal Coil, případně lovila v bostonských kytarových vodách. Ačkoliv původní sestava z islandského Reykjavíku automaticky sváděla k porovnávání se Sugarcubes, hudebně vycházela z jiných kořenů než Bjork se svou partou. Devítičlenný kolektiv hudebníků, filmařů a producentů zpočátku mísil tehdy módní triphop, pop a elektroniku, po třech albech zeštíhlel na kvartet a přešel od malého vydavatelství k velkému. K malému potrápení paměti se nám podařilo přemluvit zakládajícího člena Gus Gus Magnuse Gudmundssona. Sice celou dobu seděl na přepravce jako na trní, protože zvukovka se právě rozbíhala, ale paměť statečně trápil tu s větším tu s menším úspěchem.

Gus Gus údajně vznikli v devadesátém pátém v přestávce natáčení filmu „Pleasure“. Zajímalo by nás, o čem ten film vlastně byl, a jestli byla rozkoš točit film s takovým názvem… „Pleasure“ je krátký snímek o volné lásce v Reykjavíku a objevuje se v něm řada zpěváků. Kvůli financím došlo v průběhu natáčení k dvouměsíční pauze a zúčastněné zpěváky mezitím napadlo vytvořit k filmu hudbu, která by vyšla na albu. Tak zavolali mně a ještě jednomu kámošovi, a za měsíc bylo hotové naše první album. A ten film je fajn.

Gus Gus platí tak trochu za partu renesančních lidí. Co vás všechno zajímá kromě hudby? Tohle bylo vždycky naše charisma. Já osobně jsem se pohyboval jenom v muzice, další člen GusGus zase točil videa, ostatní dělali zase něco jiného. Nedávno jsme ale zeštíhleli na čtyři lidi, šest původních členů odešlo. Ten podnik už byl moc velký a dál to najednou nešlo. Teď je nás míň.

A potkáváte se ještě s těmi šesti bývalými členy, kteří před třemi lety odešli? Dva z nich žijí v Los Angeles, takže se vídáme jenom občas. Daniela potkávám často, další bývalý člen se stěhuje do Bruselu a pokaždé, když přijedu do Reykjavíku, tak se setkám s Magnusem, bývalým zpěvákem.)

A proč jste vlastně zredukovali sestavu? Už to nefungovalo. Moc lidí, moc myšlenek…

Koho bys nám z islandské scény doporučil? Mimo Bjork a Sigur Ros pochopitelně… Jako z hudby? No rozhodně doporučuju loňské album kapely Funerals. Dále Singapore Sling a Trabant. A co ještě…? Funerals jsou kytarovka. Hrají takové depresivní country. Depresivní ale dobré.

Je Island depresivní? Ne, to ne. Spousta emocí… jedno album je depresivní, další zase „vvšššššš“….

Proč myslíš, že spousta zajímavé hudby v současnosti přichází ze severu – z Norska, Švédska, Islandu…? Myslím, že je to taky dost o technologiích. Víc lidí si dnes může dovolit skládat hudbu, prostředky k tomu jsou levnější a přístupnější. Uvědomte si taky, že v Reykjavíku, kde žije asi čtyři sta tisíc obyvatel, vždycky fungovalo kolem dvou set kapel. Máme taky víc možností, jak prezentovat svou hudbu. Island je asi odlišné místo a produkuje odlišnou hudbu.

Například technaři ze Švédska si stěžují na tamní slabou klubovou scénu, takže mají spoustu času na vlastní hudbu. Jak to je s islandskými kluby? Bývalo to opravdu hodně dobrý. Tam, kde se před dvěma lety zavíralo, se dnes znovu otevírá. Takže v současnosti není o zábavu nouze. Je otázka, co přinese budoucnost.)

Požádali jste spoustu různých autorů o remix a naopak – remixovali jste nahrávky jiných lidí… Které remixy jsou vaše nejoblíbenější? Asi všechny. Třeba Gi Gi Galaxy remix ke skladbě „Barry“ z prvního alba se hodně povedl. Je jich fůra. Líbí se nám asi tak 92% remixů, které pro nás udělali jiní lidé a zrovna tak i nás baví remixovat, změnit původní melodii a tak…)

Značka 4AD představovala v jistém smyslu takovou ikonu nezávislosti. Kdo vás tehdy oslovil? Přímo šéf vydavatelství Ivo Watts-Russell? Ne, byl to jeho podřízený, A+R firmy. Ale my už u 4AD nejsme. Přišli jsme v dost zvláštní době, protože v devětadevadesátém vyhodili všechny zaměstnance a nabrali nové. Tehdy totiž nevydělávali žádné peníze.

Earth je trošku zvláštní jméno. Kde jste našli novou zpěvačku a proč si tak říká? Máme jedno oblíbené místo, kam chodíme na kafe i na jídlo a ona tam pracovala. Vždycky nám nabízela: „Můžu si s váma někdy zazpívat? Pojďme udělat nějakou písničku.“ Moc jsme ji nebrali vážně, nikdy jsme ji ani neslyšeli zpívat. Až jednou, když jsme se u ní byli najíst před vystoupením, jsme jí pozvali, že si večer zazpívá. Jela s námi i do Evropy a nazpívala i album. Earth je překlad jejího pravého jména – Urdur, což znamená půda, země.

Dnes vystupujete s kapelou Moloko. Co si o ní myslíte? Jsou skvělí. Mám je rád. První album vydali zhruba ve stejné době jako my, takže jsme něco jako současníci. )

Gus Gus o sobě sice tvrdí, že jsou „elektronicko-soulový band“, ale tuhle škatulku berme spíš jako lehkou nadsázku. V Lucerně natěšené publikum rozproudili svižným tempem v koridoru ohraničeném z jedné strany housem a z druhé technem. Pokud se chodíte do klubu vyloženě bavit a rádi na požádání zvedáte ruce nad hlavu, pak jste buď byli v Lucerně někde poblíž pódia anebo si koušete nehty, že jste tenhle večírek prošvihli. Pokud vám dvojice operátorů v pozadí a duo vokalistka a „hecovač“ trochu evokuje televarieté, asi jste koncert sledovali z povzdálí nebo teď pouze lovíte další brambůrek. V Lucerně si vybral každý, někoho GusGus strhli nástupem pěkně od podlahy, jiní trpělivě čekali na svou sklenici mléka.

Moloko

I ten, kdo od koncertu Moloko očekával hodně, musel být ten večer příjemně překvapen. Moloko odehráli strhující koncert a své dvouhodinové vystoupení hravě naplnili prvotřídními skladbami v zajímavých, často nových aranžích. Ze starších desek vybrali ty skladby, jejichž kvalitu prověřil čas jako Day For Night, Fun For Me nebo Sing It Back a z aktuálního alba Statues měli spíš problém najít skladbu, která by si nezasloužila na koncertě zaznít… Početné publikum se dočkalo skvělého hudebního vystoupení i velmi zábavné show. A zatímco o hudební produkci se starala šestičlenná skupina, show byla vystavěna na okouzlujícím výkonu dámy s velkým D. Za pomoci několika rekvizit, nebo chcete-li dráždivých módních doplňků se zpěvačka Roisin Murphy proměňovala s každou novou písničkou a pokaždé byla zatraceně sexy – a ještě k tomu stačila živelně tančit, skákat do publika a především bezchybně zpívat.

O rozhovor s Moloko jsme moc stáli, ale kapela jej na poslední chvíli k našemu (a snad i vašemu) velkému smutku zrušila. (V tomto ohledu se jejich islandští předskokani ukázali jako větší pohodáři.)

#Paskvil #2003 #0324 #report #Gus Gus #Moloko #Stanislav Zima #Katka Kozáková

[e-kultura]

KVARTET MAKSA KOČETOVA & FABRIZIO BOSSO OTVARAJU 39. BEOGRADSKI DŽEZ FESTIVAL U DOMU OMLADINE

Pod sloganom „JAZZSCAPES“, Beogradski džez festival od 24. do 29. oktobra povešće ove godine po 39. put publiku na jedinstveno putovanje muzičkim pejzažima celog sveta, zajedno sa sastavima koji pomeraju granice džeza i čine ovaj žanr uzbudljivim i umetnički vrednim. Svečano otvaranje 39. Beogradskog džez festivala zakazano je za 25. oktobar od 19.00 u Velikoj sali Doma omladine Beograda, koncertnim programom kvarteta saksofoniste Maksa Kočetova, koji će nastupiti sa italijanskim trubačem Fabricijom Bosom, kao specijalnim gostom.

Rodom iz Ukrajine, Kočetov od 2006. godine živi u Srbiji i svojim debi albumom iz 2014. postavio je kamen-temeljac Novom srpskom džez talasu. Prošle godine nastavio je diskografsku karijeru izvanrednim ostvarenjem za italijansku kuću A.MA Records, izazivajući pažnju svetske džez kritike. Na otvaranju najstarijeg srpskog džez festivala ove godine predstaviće novo izdanje koje uskoro objavljuje, sa svojim kvartetom: Andreja Hristić – klavir, Boris Šainović – kontrabas i Miloš Grbatinić – bubnjevi.

Ulaznice za ovaj i druge koncerte u okviru 39. Beogradskog džez festivala su u prodaji preko eFinity prodajne mreže i onlajn.

Veoma rano ste ušli u svet muzike i započeli školovanje, prvo ste učili da svirate klarinet i harmoniku, a zatim saksofon. Kada ste se zainteresovali za džez muziku i zašto ste odabrali baš saksofon?

Max Kochetov: Već sa 6 godina počeo sam da učim paralelno 3 instrumenta: saksofon, klarinet i klavirsku harmoniku. Klavirska harmonika je bila želja moga oca, ali ja sam sebe pronašao u saksofonu. Kako je jedan srodni instrument obavezan na akademiji, u srednjoj muzičkoj sam se odlučio za saksofon i klarinet. Tokom emitovanja jedne džez emisije na TV-u, čuo sam trubača Arta Farmera koji je izvodio numeru „My Funny Valentine“. Tog trenutka sam se zaljubio u džez.

Studirali ste saksofon na kijevskom državnom muzičkom koledžu R.M.Gliera, a zatim ste 1997. otišli na specijalizaciju u Nemačku. Svirali ste po nemačkim i francuskim klubovima, osvojili nekoliko nagrada. Šta je ono što iz današnje perspektive smatrate najvažnijim profesionalnim iskustvom iz tog perioda?

Max Kochetov: Sve je to bilo iskustvo. Upoznavanje muzičara, druženje na klupi, jam-sessions sa profesorima, putovanja, sviranje u studentskim big bendovima, kad zaboraviš neki papir kad ideš preko granice… Na moje stvaralaštvo, pak, najviše su uticali muzičari sa kojima sam imao priliku da nastupam. Interakcija sa njima je ono što mi dalje pomaže da profesionalno rastem i da se razvijam.

Životni put Vas je sredinom dvehiljaditih, doveo u Srbiju i od tada živite i radite u Beogradu. Sarađivali ste sa brojnim kolegama, učestvovali u mnogim projektima, deset godina ste bili član Big benda RTS, kao prvi alt i najupečatljiviji solista, a potom ste se otisnuli u autorske vode i objavili dva autorska albuma (2014. i 2015. godine). Domaća kritika svrstala Vas je među začetnike i nosioce Novog srpskog džez talasa, kako Vi doživljavate tu ulogu? Kako biste definisali savremenu srpsku džez scenu, svoj doprinos i poziciju na njoj?

Max Kochetov: Pre svega hvala na komplimentu. Ja sam bio jedan od muzičara nove generacije koji je pokrenuo novi talas savremene autorske džez muzike. Što se tiče savremene srpske džez scene, ja sam lično baš ponosan na naše mlade muzičare. Svi oni rade punom snagom i vrhunskim kvalitetom.

Nastupali ste na Beogradskom džez festivalu 2014. godine, gde ste debitovali kao lider. Kako se sećate tog koncerta i šta je značio za Vašu karijeru u tom trenutku?

Max Kochetov: Bilo je stvarno mnogo uzbudljivo. Poseban je osećaj kad posle tebe na binu izlaze tvoji idoli – Perez, Patitucci, Blade… Mislim da smo i mi ostavili lep utisak, kako na publiku tako i na starije kolege u bek-stejdžu, sa kojima smo se posle družili.

Treći autorski album Altered Feelings objavili ste 2022. godine za A. MA Records, a na 39. Beogradskom džez festivalu premijerno ćete sa svojim kvartetom izvesti numere koje će se naći na sledećem albumu koji objavljujete uskoro za istog izdavača. Recite nam nešto više o izdanju koje pripremate: kakav zvuk donosi, šta je idejna osnova novih kompozicija, kako funkcioniše stvaralački proces sa kolegama u bendu?

Max Kochetov: Zvuk novog albuma biće potpuno drugačiji. Muzika je dosta zahtevna za vežbanje, ali svi iz benda zajedno uživamo u procesu njenog oblikovanja. Jedva čekamo koncert i reakciju publike.

Najstarija srpska džez manifestacija, Beogradski džez festival, pored toga što ima za cilj da pruža podršku domaćim džez muzičarima, takođe i povezuje domaće umetnike sa kolegama iz inostranstva. Ove godine sa Vašim kvartetom nastupaće i čuveni italijanski trubač Fabrizio Bosso. Na koji način će biti koncipiran vaš nastup i zbog čega ste se odlučili na saradnju baš sa ovim renomiranim italijanskim umetnikom?

Max Kochetov: Fabricija pratim odavno i on je za mene jedan od najboljih u svetu. Na saradnju sa njim sam se odlučio jer sam smatrao da bi njemu baš legla muzika koju sam napisao za novi album. Čuli smo se pre nekoliko dana, i on jedva čeka da sviramo taj novi materijal.

Već dugo godina se profesionalno bavite muzikom i poznato ste ime na džez sceni. Do sada ste ostvarili veoma značajne uspehe i saradnje, šta je ono na šta ste posebno ponosni? Kako gledate na svoju dosadašnju karijeru i šta su želje i planovi za budućnost?

Max Kochetov: Posebno sam ponosan na svoju ćerku Katarinu, koja je krenula mojim stopama i već pravi ozbiljnu karijeru. To je za mene najveći ponos! Što se moje karijere tiče, samo rad i mnogo snimanja. Materijala već ima i za peti album, a biće još iznenađenja, kako u vidu novih zvukova tako i gostiju na novim albumima.

#domomladine #39.beogradskidžezfestival

[zanimljivaekonomija]

Ivan Milinković održao solistički koncert u MTS Dvorani U pratnji fantastičnog “Infusion banda”, harizmatičan pevač izuzetnih vokalnih sposobnosti, beogradskoj publici je priredio dvoipočasovni spektakl, prikazavši raskoš svog glasa, izvodeći pesme različitih stilova, od world music numera iz regiona, do grčkih i napolitanskih pesama. Milinkovića su podržale brojne kolege – Lepa Lukić, Dragica Radosavljević Cakana, Danica Krstić, Žarko Dančuo, te gudački kvartet “Wonder Strings”. Najemotivniji trenutak koncerta, bio je Ivanovo izvođenje hita “Ne voli me, zažalićeš”, u duetu sa sinom Filipom. Koncert pod nazivom “Moj put” završen je, simbolično, evergreenom Pol Enke “My Way”. Bilo je ovo veče divne muzike u punoj MTS Dvorani.

/saopštenje: agencija My Way/

#muzika #belgrade #kultura #koncert #mts dvorana #ivan milinkovic #pevač #my way #moj put

[lichotnyubeznik]

Začíná se příběh, jehož konec radši nevědět!

Předehra: Euforický houslový kvartet s pianem ve tvaru rujné bystřiny, vloží se zobcová flétna jako skákající a poletující hejno ryb.

Tanečnice v kostýmech s florálními, zvířecími a dinosauřími motivy vyběhnou na scénu a tancují surrealismem inspirované barokní tance. Chvílemi o sebe lehce zavadí prstama. Některé jsou převlečené za minerály.

Na scénu vybíhá Faun / baryton

FAUN

Už jste tu novinu slyšeli!

Běží k alegorickým tanečnicím 1

Jste tu, laně, jste tu ? Už jste tu novinu slyšely?

LANĚ

Řekni nám tu novinu!

FAUN

Běží k alegorickým tanečnicím 2

Už jste tu novinu slyšely?

Jste tu, chrpy, jste tu? Už jste tu novinu slyšely?

CHRPY

Řekni nám tu novinu!

FAUN

Běží k alegorickým tanečnicím 3

Už jste tu novinu slyšely?

Jste tu, labyrinthodonti, jste tu? Už jste tu novinu slyšely?

LABYRYNTHODONTI

Řekni nám tu novinu!

FAUN

Běží k alegorickým tanečnicím 4

Už jste tu novinu slyšely?

Jste tu, uhličitani vápenatí, jste tu? Už jste tu novinu slyšely?

UHLIČITANI VÁPENATÍ

Řekni nám tu novinu!

Vkládají se trombóny

SBOROVĚ

Řekni nám tu novinu, ach, řekni nám tu novinu,

posle Foibův, chrte Démétřin,

rci co povídá se, co proslýchá se

POSEL FOIBŮV, CHRT DÉMÉTŘIN

Najády a dryády kolem něho usedají a víří zvednutýma rukama

Že na západě nohou svou, v New Balancech obutou,

z letadla vystoupiv on, mladík v středních letech ten,

osudem princezně malajské zaslíben, an jměním z grantu

vyšňořen, okem modrým teď popatří

co v zemi té čarovné slávou zajiskří!

NAJÁDY A DRYÁDY SBOROVĚ

Rozeběhnou se v kruzích kolem Fauna

Kdo je on, kdo je to! Odkud jest ten chrabrý jinoch,

Jinoch lepý nad jiné, z krve královské, on povstane

nad všechny trudy a příkoří, lstivostí a umem

každou nepřízeň pokoří

FAUN

On Fesoj se zove, ten rek, kráse jehož

jen rozum a vtip jinochův vyrovná se

Dramaticky se vkládají violoncella a fagot. Múzy obestoupí Fauna ve dvou řadách

MÚZY

Jaký je jeho los, na Hradčana nebeská

své krůčeje míří? Neb Hádovy stíny

zahalí ho pod hroudou hlíny?

FAUN

Reku udatnému, z plémě stkvělého,

nejedna zkouška nelehká obočí svraští

nejeden trud mu přivodí

On musí podat grant

VÍLY

Ach!

FAUN

A publikovat článek

VÍLY

Ach!

FAUN

A v kruhu mudřeců

on diskurz pronést musí

Víly se rozutečou, vloží se dizonantní flétny. Na pozadí se ozývají tympány jako ze Zarathustry

SBOROVĚ

Ach jaký to los stihnul jinocha chrabrého! On musí podat grant

a publikovat článek, a v kruhu mudřeců, on diskurz pronést musí!

Cézura se zarathustrovskými tympány

*

FAUN

Orchestr začíná nanovo, rozvážně, mezzoforte

Však nelkejte, vy báby plačtivé, plémě něžné a přeslabé,

k pouti on pomoc přátel vyzíská, mudrc ze země orientálské

už na mailing list ho přidal!

DRYÁDY A NAJÁDY

Animato, scherzo

Jaká to přízeň! Bohové ať nad kroky jeho bdí,

Venuše ať mu krásu uchová, Neptun ať větry příznivými

loď černou vede, Poseidón ať mračna z cesty jeho zahání,

Sv. Mořic ať pomlázku mu mocnou uplete!

FAUN

Čeká ho cesta dlouhá, cesta nelehká

dekádu měsíců bude bloudit vodami těmi,

příběhy netušené, historky strašlivé, vtipy nejapné!

Začne hrát kapela ve složení: elektrická kytara, basová kytara, bicí, žešťový orchestr. Styl: Silvestr 1978

Faun kráčí pomalu po schodech dolů, drží se za ramena v řadě se všemi vílami, ty kankánově vyhazují nohama

Tak řekni hej, a nezoufej

tenhleten výlet, to bude rej

Máme se navzájem, a to je fajn

dej den co den, to ti povídám!

Orchestr zpomaluje

Tak řekni hej, a nezoufej

tenhleten výlet, to bude rej

Máme se navzájem, a to je fajn

dej den co den, to ti povídám!

Faun se otáčí postupně doleva, potom doprava, kyne do hlediště. Ukazuje se, že je to Waldemar Matuška a že víly jsou Jitka Molavcová

Tak řekni hej, a nezoufej

tenhleten výlet, to bude rej

Máme se navzájem, a to je fajn

dej den co den, to ti povídám!

Tak řekni hej, a nezoufej

tenhleten výlet, to bude rej

Máme se navzájem, a to je fajn

dej den co den, to ti povídám!

Fade out. Padá opona.

[lesser-known-composers]

Pavel Bořkovec (1894-1972) - Smyčcový kvartet č. 5: III. Vivo

Alexey Aslamas - housle, Ondřej Hás - housle, Matěj Kroupa - viola, Štěpán Drtina - violoncello

#Pavel Bořkovec #string quartet #Czech composer #Youtube

[caramelcoconutswirl]

#Spotify

[lewisthomas1913]

Hudba této sféry 17/21

#ThomasL #HudbaTétoSféry #esej cirka 1970 Hudba této sféry 17/21 Závitová adresa URL

Myslím, že by můj mimozemský návštěvník uvažoval při prvním poslechu stejným způsobem i nad mým repertoárem gramofonových desek. Čtrnáctý kvartet by si mohl vyložit jako oznámení “zde Beethoven”; toto oznámení vykonalo podmořskou cestu v času a v hlubinných proudech lidského myšlení a zřejmě pak vyvolalo odpověď o století později, jiný poměrně dlouhý signál konstatující “a tady je zase Bartók”.

View On WordPress

[stvar]

Bedford Falls - Thrill is Gone

(link za pjesmu) Znao sam da nisam ništa napisao već neko vrijeme ali tek danas shvatih da je prošlo 13 mjeseci i 3 dana od zadnjeg posta. Dosta je to dana, sati i minuta. Da skratim priču, sa zadovoljstvom želim da predstavim jedan mladi bend, klasični rok kvartet, iz Gruzije. Dvije lijepe godine sam proveo radeći u Tbilisiju i kroz kancelariju uporno „maltertirao“ kolege puštajući malo glasnije neku alternativniju muziku. Pričajući o lokalnoj muzičkoj sceni koleginica mi je skrenula pažnju da ima jedan odličan rok bend koji bi mi se mogao dopasti, i da je jedan od članova (basista, ako se dobro sjećam) njen komšija. Ajde, rekoh prilično skeptično i polu sarkastično, da čujemo komšiju kako svira. Reče da se zovu Bedford Falls @bandbedfordfalls i onda je ona pustila ovu pjesmu. Bio sam instant oduvan! Poslije samo dva minuta slušanja samo sam imao želju da nastavim da vičem „thrill is gone!!!!“. Diskretan ritam koji pumpa energiju iz pozadine, par akorda na gitari, jedan krik i muzička tema koja provocira glavu da počne da se klati. I muški glas koji tačno zna šta radi, kako da se poigra se osjećanjima mladalačke zbunjenosti, nježnosti, bijesa i straha. Pametno strukturiran komad sa tihim, praznim, glasnim i nagužvanim dionicama, tako da se stalno nešto dešava. Pjesma je o nevinim danima mladosti, ludiranju i sitnim prestupima, vinu u kojem se gubi osjećaj za vrijeme, i laganoj ali neminovnoj spoznaji koja se probija kroz trulo sunce i tjera te da vrištiš: UZBUĐENJE JE NESTALO. Osnovani 2014, uporno su radili i objavljivali pjesme na Youtube i Bandcamp kanalima. Sebe su opisali ovako: “Mi smo indie-rock bend iz Tbilisija u Gruziji koji stvara moderna muzička remek-djela, ništa posebno.“ – sažeto, precizno i savršeno tačno. , #, #, #, #, #, #, #, #, #, #, #, #

#bedfordfalls #bandbedfordfalls #indierock #georgia #gruzija #tbilisi #tbilisirocks #ssejdz #music #muzika #sljedecastvar #sljedeca_stvar #sledecastvar

[benlunncomposer]

[knjigeobradovic]

ALEKSANDRIJSKI KVARTET - LORENS DAREL u 4 knjige

ALEKSANDRIJSKI KVARTET – LORENS DAREL u 4 knjige

View On WordPress