Tumgik
#plynule
punk-in-metal-detector · 10 months
Text
The thing about sometimes using proper grammar while speaking as a joke is that at some point you'll start using it regularly without realising it and I don't know how I feel about that
0 notes
rychle-sipy-brainrot · 9 months
Text
Rychlé Šípy hlavové kanóny protože můžu
Mirek Dušín
Má dobrou a špatnou paměť zároveň: těžce si věci zapamatovává ale jakmile si je zapamatoval, už je nezapomene
Od toho fiaska s Mirkem Danešem ho Jarka pravidelně doučuje
Je dyslektik
Má velmi silný morální kompas a často si za ním tvrdohlavě stojí, což už v bohužel ne zrovna malém počtu případů skončilo nedorozuměním, někdy i hádkou, se členy klubu
Z klubu odcházejí s Jarkou jako poslední. Ujišťují se, že je všechno zavřené a zhasnuté. Když se náhodou stane, že oba chybí, automaticky počítají s tím, že v klubovně zůstane přes noc svítit
Jarka Metelka
V porovnání s ostatními členy nemluví moc, ale když už mluví, tak to za to vždy stojí
Když chce, umí být i velmi drzý, jeho slovník nadávek je překvapivě široký
Jestli RŠ mají mamku skupiny, je to Jarka
Pomáhá ostatním členům s úkoly
Často se stává, že se začte a nereaguje, když na něj ostatní volají
Chodí s Mirkem skoro všude, jejich cílové destinace jsou velmi často blízko sebe, nejsou-li stejné
Jindra Hojer
Je z dobré rodiny, ze začátku mu chvíli trvalo, než si zvykl na dobrodružné výpravy s Šípy
Rodiče musel hodně prosit, aby mohl chodit ven s Šípy
Moc se to o něm neví, ale má velmi rád detektivky. Půjčuje mu je Jarka, často spolu čtou
Nosí po kapsách náplasti, kdyby jich náhodou bylo třeba (je jich třeba, ještě jedna sedřená holeň či předloktí a začne nosit i desinfekci a obvazy)
Umí skoro plynule německy
Opatrný ohledně peckového ovoce
Červenáček
Rád kreslí i mimo TAM TAM, spotřeboval už několik skicáků
Velmi slušný, důchodci ho mají v oblibě
Impulsivní, snaží se na tom pracovat
Vsadím se, že v té čapce i spí
Ftm Červenáček je mega fajn hlavový kanón, podporuji
Rychlonožka
Adhd personifikováno
Musí pohladit každého psa, kterého uvidí. Jak ještě nedostal vzteklinu je všem záhadou
Je hodně upřímný, prakticky nemá filtr. Je to jak na škodu, tak k užitku
Má neustále otlučené a odřené kolena a lokty. Po určité době se mu to přestalo dobře hojit a teď už z toho jsou jenom jizvy. Ne jednou padl v klubovně návrh mu k vánocům koupit chrániče
Živě si pamatuje své sny, Šípům o nich potom vypráví
82 notes · View notes
berush01 · 11 months
Text
Dodnes si pamätám deň, keď k nám prišiel Klekí-Petra. No toto meno ešte len nemal, to prišlo časom..
Bol som tenkrát ešte malý chlapec, moje oči uzreli akurát šesť zím, ani Nšo-či ešte nebola na svete.
Môj otec s bojovníkmi zachránili bielu tvár, ktorá zablúdila v lesoch.. zostal u nás. Po niekoľkých týždňoch, keď vyzdravel, sa začal zapojovať do života v Pueble, učil sa našu reč, a vypadal ceľkom spokojne. Otec mi sice kládol na srdce, abych sa s ním moc nezapodieval, ale ja bol tak zvedavý!!
Chodil som za ním čoraz častejšie. Jeho príbytok v Pueble, ktorý mu určil môj otec, bol tak zaujímavý… bolo v ňom toľko zaujímavých vecí! Cez počiatočné problémy s komunikáciou sme sa dokázali aj tak ako tak dorozumieť. Ja som učil jeho, a on zasa mňa. Postupne, krôčik po krôčku… po troch, čtyroch mesiacoch už bol schopný so mnou hovoriť mojou rečou. Keď chcel ostať s nami, musel ju znať. Jeho reč bola preňho síce dôležitá, ale hovoriť Apačským jazykom bolo preňho teraz najdôležitejšie. A učil sa odo mňa!! Pripadal som si vtedy veľmi dôležitý..
Po pol roce už som ho nemal čo učiť. Hovoril plynule, ako keby tu s nami bol odjakživa.
A pak začal pomaly učit on mňa. Naučil ma písať a hovoriť jazykom bledých tvárí, zoznámil ma s knihami. Bol som fascinovaný všetkým, čo mi hovoril! Bolo to ako keby otvoril dvere do iného sveta, a ja som tieto dvere otváral čím ďalej tým viac… Rozprával mi o iných kultúrach, o Grékoch, Rímanoch, o ďalekých krajinách, vysokých horách aj obrovskej vode, ktorú nazýval more, a ktorú musel prekonať na ceste zo svojej vlasti k nám. No bolo niečo, čo som stále nechápal. Každé ráno a každý večer kľačel pred vecou, ktorú nazýval kríž, a modlil sa k svojmu Bohu. Rozprával mi o ňom, no nevedel som čo si mám myslieť. Ja mal svojho Manitoua, a nechcel som si pripustiť že existuje aj iný ochraniteľ… pochopil som až keď som bol dospelý.
Podnikali sme aj výpravy po okolí, ktorých sa začal zúčastňovať aj môj milovaný otec. Aj on bol zvedavý na rozprávanie bledej tváre, pretože všetko čo učil mňa, som mu vždy večer rozprával. Na oplátku ho naučil loviť a stopovať zver, založiť oheň a poznať dôležité byliny…
A pri jednej takejto výprave dokázal, že je plnohodnotný člen kmeňa, a zachránil mi život. Boli sme na stope vlkovi, ktorý zabil jedného strážca koní, a niekoľko ich doráňal natoľko, že sme ich museli zastreliť. Vlk ma videl ako najsnažšiu korisť, a vrhol sa zo skaly na mňa. Otec bol priďaleko, ale bledá tvár sa vlkovi neohrozene postavila, a nastavila vlkovi svoje telo, a nôž.
V pueble ho pak otec před celým kmeňom obradne privítal ako právoplatného člena, a dal mu nové, apačské meno. Bol som tomu veľmi rád, obľúbil som si tohto človeka.. Stal sa váženým členom kmeňa, a obľúbeným učiteľom nielen detí, ale aj dospelých.
Nové meno, ktoré mu dal môj otec, bolo..
KLEKÍ-PETRA
7 notes · View notes
sladkenajazyku · 1 year
Text
Správné významy slov
plynule - bomba na propan-butan plácek - malý políček podezírat - koukat zespoda pokus - nahlodaný zbytek polibek - několik středních obránců policista - mnohočetný patologický útvar politika - mnoho natažených budíků
9 notes · View notes
takovanormalnielie · 8 months
Text
19.8.2023
Ráno mě popadla fucc it nálada a vzala jsem si svůj outfit z předvčera do práce. Šla jsem na přesčas v dost nestandardní dobu a je sobota, takže mě stejně nikdo neviděl. Měla jsem ale celej den skvělej pocit. Jako bych vůbec neboymódila a nešlo mi do hlavy, proč na mě všichni mluví v mužským rodě. Na ten ženskej jsem si za poslední dva měsíce tak zvykla, že mi to přijde naprosto přirozený. Bála jsem se, že se budu cítit divně, nebo že si na to nezvyknu, ale ten přechod byl vlastně skoro okamžitej a působilo to na mě plynule a přirozeně. Jako kdyby něco konečně zapadlo na správný místo. Někdy se mi samozřejmě stane, že se misgenderuju sama, ale nepřikládám tomu zvláštní význam. Zvyk je železná košile a chce to zkrátka čas. Navíc se to stává jen opravdu zřídka. Btw, děti jsou alergický na potkany a tak musely holky z domu. Trochu jsem to s mojí nejmenší oplakala, ale nedá se nic dělat. Snad je nesežere had.
4 notes · View notes
nejene · 2 years
Text
Tvoříjen 1 - rybí vzducholoď
Tumblr media
„Hádám správně, že tohle je vaše první cesta rybí vzducholodí?“ V kapitánově tónu bylo jasně slyšet pobavení.
Matylda se zamračila. Ráda by prohlásila, že už takovou cestu absolvovala tisíckrát a vymazala mu tak pobavený výraz z tváře, ale její prsty, křečovitě zaťaté do dřevěné obrubně člunu, a napjatý postoj by ji jasně usvědčily ze lži. I tak si ale myslela, že se tím kapitán neměl právo bavit. Pohrdavě odfrkla. „Těžko byste to mohl označit za mou první cestu rybí vzducholodí. Naposledy, když jsem se dívala, byla velryba savec. Pokud ta vaše teda nějak neporušuje zákony přírody. Ale o tom silně pochybuji.“
Úsměv z kapitánovy tváře zmizel a nahradila ho nasupená vráska mezi obočími. Matylda ucítila spokojené zadostiučinění.
„Je to velryba,“ prohlásil kapitán s jasným důrazem na druhou část slova. „A kdybych tomu říkal savčí vzducholoď, byl bych všem ostatním kapitánům pro smích.“ Jeho výraz se proměnil na naoko přívětivý. „Ovšem klidně tomu můžeme říkat velrybí vzducholoď, jestli si myslíte, že vám to zpříjemní cestu.“ V očích se mu škodolibě zablýsklo. „Ale silně o tom pochybuju.“
Chvíli přemýšlela, co by mu na to mohla odseknout, ale než jí napadla jakákoliv uspokojivá možnost, dřevěný člun pod jejíma nohama se nečekaně prudce pohnul. Okamžitě opustila veškeré myšlenky na odpověď, a místo toho zaryla nehty ještě hlouběji do dřeva. Už při nástupu si všimla, že v obrubni jsou vytlačeny desítky malých obloučků. Teprve teď pochopila, od čeho asi mohly být.
Kapitán se uvolněně opřel předloktími o okraj člunu a znovu se na ni podíval. „A to můžete být ráda, že jste na velrybí vzducholodi, a ne na té pravé rybí. Velryby totiž pohybují ocasem nahoru a dolu. A to ještě docela plynule a pomalu. Zato ryby při pohybu máchají ocasem ze strany na stranu. A věřte mi, že to je mnohem horší. No a to se vůbec nebavím o rybích hejnech. Ty jsou sice nepochybně velmi výkonné, ale každá z těch ryb se pohybuje trochu jinak. Umíte si představit, co to dělá s člunem, který táhnou? Tam je výzva vůbec se udržet na nohou.“
Matylda si to zkusila představit a jen to stačilo k tomu, aby zbledla.
18 notes · View notes
poledancebootsclub · 23 days
Text
Odhalení dokonalé obuvi pro Pole Dance: Půvab sandálů
Ve vzrušujícím světě pole dance, kde se milost snoubí se silou a kreativita nezná mezí, se počítá každý detail. Od třpytivých kostýmů až po precizní pohyby, každý prvek hraje klíčovou roli v hypnotizujícím představení. Mezi nimi vyniká volba obuvi jako praktická nutnost i jako estetický výraz. Zatímco mnozí volí podpatky nebo bosé nohy, do oka umělců i nadšenců upoutá stoupající trend: sandály pro pole dance.
Zahrnující funkčnost
Na první pohled by myšlenka sandálů pro pole dance možná povytáhla obočí. Nejsou nakonec sandály určeny spíše pro klidné procházky po pláži než pro sportovní aktivity? Design moderních pole dance sandálů je však všechno, jen ne ležérní. Tyto sandály, vyrobené s pečlivým zvážením potřeb tanečnice, nabízejí jedinečnou kombinaci funkčnosti a stylu.
Jedním z hlavních problémů při tanci u tyče je přilnavost. Tanečník se spoléhá na tření mezi kůží a tyčí, aby mohl přesně provádět rotace, držení a složité manévry. Tradiční podpatky, i když jsou elegantní, mohou postrádat potřebnou trakci, zejména na vysoce leštěných hůlkách. Naopak bosé nohy mohou být náchylné k uklouznutí, zejména při dynamických pohybech. Sandály překlenují tuto mezeru tím, že poskytují texturovanou podrážku, která zlepšuje přilnavost, aniž by byla ohrožena flexibilita.
Navíc sandály nabízejí ochranu nohou, aniž by obětovaly hmatové spojení mezi tanečnicí a tyčí. Zatímco tradiční obuv může nohu zcela zapouzdřit, sandály nechávají velkou část nohy odhalenou, což umožňuje důvěrnější interakci s přístrojem. To může být zvláště výhodné pro pohyby, které vyžadují uchopení hole prsty na nohou nebo předvádění složité práce nohou.
Estetická přitažlivost
Kromě funkčních výhod dodávají sandály tanečním vystoupením u tyče šmrnc. Díky řadě dostupných stylů, barev a zdobení si tanečníci mohou přizpůsobit svou obuv tak, aby doplňovala jejich individuální styl a choreografii. Sandály nabízejí nekonečné možnosti sebevyjádření, od elegantních a minimalistických vzorů až po výrazné a poutavé vzory.
Navíc mají sandály jedinečnou schopnost prodloužit linie nohou a vytvořit tak na pódiu vizuálně výraznou siluetu. Ať už jsou sandály zdobené řemínky, které křižují kotníky, nebo třpytivými krystaly, které zachycují světlo, přitahují pozornost k nohám tanečnice a zvyšují celkovou přitažlivost představení.
Všestrannost v praxi
Další výhoda sandálů pro pole dance spočívá v jejich univerzálnosti. Zatímco podpatky mohou být preferovány pro rutiny, které zdůrazňují eleganci a smyslnost, sandály vynikají v různých nastaveních. Ať už provádíte vysoce energetickou rutinu, která vyžaduje hbitost a rychlost, nebo zkoumáte plynulé přechody, které předvádějí flexibilitu tanečnice, sandály poskytují spolehlivý základ pro jakýkoli styl pole dance.
Kromě toho jsou sandály díky lehké konstrukci ideální pro cestování a cvičení mimo studio. Tanečníci je mohou snadno vsunout do svých tanečních tašek a plynule přecházet ze studia na venkovní vystoupení nebo improvizovaná cvičení v alternativním prostředí.
Závěr
V neustále se vyvíjející krajině pole dance nezná inovace mezí. Od odvážné vzdušné akrobacie až po složité podlahové práce, tanečníci neustále posouvají hranice toho, co je možné. V této snaze o dokonalost je pečlivě zvažován každý prvek výkonu, včetně výběru obuvi.
Sandály pro pole dance představují spojení formy a funkce a nabízejí tanečníkům přilnavost a flexibilitu, kterou potřebují k preciznímu provádění svých rutin a zároveň dodávají svým vystoupením nádech stylu. Jak popularita sandálů v komunitě pole dance stále roste, jsou připraveny stát se základním doplňkem pro umělce, kteří chtějí pozvednout své umění na novou úroveň.
0 notes
Text
0 notes
depog · 3 months
Text
youtube
...když se "PS3: D'epog existuje" plynule prolne do zkoušení nového projektu...
0 notes
allmothsdied · 3 months
Text
Trigger warning
.
.
.
Za tohle si tak trochu můžeš sama, že?
Odřený kolena a muž beze jména
Sotva si stála na nohou, chtěly jste jen tančit
Tentokrát jsi nechtěla dělat impulsivní sračky
Ale na tom nezáleží, ony si tě stejně vždcky najdou
Odvedl vás obě ven a pak do nějakýho bytu
Jasný konec, zastřený myšlení a vůle zapomenutá v prázdný flašce vodky
Ani vám nemusel koupit drink, nasračky jste už byly
Snadné holky, ani se nemusel snažit, že?
Vedl vás a vy jste šly aniž byste věděly kam nebo s kým
Jen co se za vámi zavřely dveře
Přišla disociace a kalhotky skončily na podlaze
A čas si plynul zvláštně rychle a pomalu zároveň, vlnil se a ohýbal
Nechtěla's to, alespoň to jistě víš
Ale stejně tě svíral nahou v náručí, jako obyčejné tělo bez duše
Učitel bez soudnosti, poskvrněnost na bledě modrém gauči
Trochu vysoká cena za cigaretu, nemyslíš?
Domů jste přišly dlouho po svítání, stále trochu opilé
Ani se nezeptal na jméno, vlastně moc nemluvil
Nepamatuješ si jeho tvář, jen víš, že tě znásilnil
0 notes
Text
Julia Han
Tumblr media
Jméno postavy: Julie Han Pozice: Student Ročník: 3. ročník fakulty sociálních věd, politologie a mezilidských vztahů Spolek: Roztleskávačky Národnost: Korea
Backstory: Julie byla jedináček. Tento fakt seznačně podepisoval na její povaze, když byla dítě. Klasicky to spočívalo v tom, že byla rozmazlená, sobecká, povýšenecká i když si to nejspíše v útlém věku ani neuvědomovala a jen si to všímalo okolí. Vždycky dostala to co chtěla, nikdy se nemusela s nikým dělit a všechna pozornost rodičů byla vždy jen na ní. To vše se změnilo když jí bylo 5 a její rodiče se rozvedli. Julie zůstala s mamkou a přestěhovali se do menšího bytu blíž centru. Pro Julie to byla velká změna a dalo se říct, že na to jak byla malá, rychle pochopila, že musí mamce více pomáhat a míň za všechno brečet. Pomohl tkmu i fakt, že její mamka začala pracovat mnohem víc a Julie tak často trávila cas u sousedů, kde byl Hyunjae, kluk o pár let starší než ona a Julie konečně získala nějaký vzor staršího sourozence. Hyunjae jí hodně často hlídal, hrál si s ní i když ho to nejspíše otravovalo a hodně jí toho naučil. Stali se prakticky nerozlučními, teda alespoň z pohledu Julie, která k němu hodně vzhlížela. Když jí bylo asi 18 nebo 19, uvědomila si však, že k Hyunjaemu cítí víc než nějakou sourozeneckou platonickou lásku a k jejímu nevědomí si to samé uvědomil i Hyunjae. Osud jim ale nepřál a bez toho aby své city někdy přiznali, se odcizili. Julie to vždycky strašně mrzelo, ale nějak nevěfěla co s tím dál. Takže čas plynul a byli si čím dál tím víc cizí. Chyběl jí. Vše se změnilo, když jejich mamky domluvili výlet obou rodin a ti dva byli prakticky donuceni spolu mluvit. Oba věděli že jejich kamarádství nejspíš nikdy nebude stejné, ale Julie byla ráda, že ho má v jakékoliv formě zpátky ve svém životě. Ovzblášť když se po těch všech letech cítila, že ho pomalu dohání, když byli pro změnu oba na stejné vysoké škole Haneul - i když jiné fakultě - a rozdíl mezi nimi se zdál o to menší.
Facebook: Julie Han
1 note · View note
lichotnyubeznik · 4 months
Text
Z cyklu Eseje: Œuvres III, tome 2, XLIV (éd. Brunschvicg): In a Galaxy Far, Far Away bylo placené zdravotnictví
"Chápeš to? Oni mají prostě předvolbu +1. Ne +10, ne +420, ale +1," říká mi šokovaně Novinářka. Je z toho tak fascinovaná, že mi to v průběhu týdne zopakuje ještě třikrát.
USA - a řízením osudu i Kanada a oblíbené karibské destinace - mají mezinárodní předvolbu +1. Dekonstruktivním čtením lze samozřejmě rychle dospět k tomu, že to je symptom amerického imperialismu a znak jejich mezinárodní nadřazenosti. Tak se to může jevit cizincům, ale pro Američany věc stojí jinak: jednička je něco jako šedá barva nebo jako vzduch, který dýchají. Je to číslo ne-číslo, neviditelná, nezřetelná cifra. Je to znak neutrality, bezbarvosti, bezobsažnosti - normálnosti. Teprve když se vyrazí z domoviny, ze země, která je jim světem a důvěrně známým prostorem, začínají před telefonními čísly vyskakovat jiné, prapodivné cifry. Už ne +1, ale cosi vyššího, cosi navíc. Tato čísla jsou aditivní, ornamentem nebo výrůstkem na jedničce, která je normální, je výchozím stavem, nereflektovaná, stejně jako žluté dopravní značky, zelené názvy ulic na sloupcích, všudypřítomné elektrické vedení, zvuky hasičských sirén, suburbie, ksichty lidí nebo krabice Taco Bellu.
Nejbližší dosažitelná země s předvolbou je Mexiko (+52). Američani ale rozdíl mezi +1 a těmi dalšími, potrhle rabbelaisovskými čísly musejí vnímat velice ostře i doma: ostatně v každé imigrantské čtvrti je nějaký hokynář s telefony a telefonními čísly, který na vývěsních tabulích inzeruje spoje do Brazílie nebo do Číny.
(Námět na borgésovskou nebo kafkovskou povídku: dovolat se někam v Číně: čínský trhovec se chce dovolat na farmu, jaká byla úroda, ale déšť mu smyl pár čísel; aby se dovolal, musí naťukat něco mezi 11 a 15 ciframi a trefit jedno z x miliard čísel; Čínani si svá čísla ani nezapamatovávají, už si je ani nezapisují; zlaté stránky jsou jako mapa tak detailní, že pokrývá celé zobrazované území; nakonec Číňané radši přestávají telefonovat a vracejí se k poštovním holubům; ti nosí náhodné zprávy náhodným lidem; všichni žijí ve snu; vesničan se o smrti císaře nikdy nedoslechne; atp.)
***
Amerika je normálnost, je nereflektovaná. Co se dá dělat, Američani můžou jet hodiny a hodiny autem jakýmkoliv směrem a najdou stejnou zemi se stejným jazykem. To platí i pro Kanadu, která je jen takovou zbytnělou Montanou, případně Novou Anglií, na jihu Arizona a Texas ruty šuty plynule přecházejí v Mexiko, Havaj v Pacifik a floridské Keys v Karibik. Portoriko vypadá jak portorikánské čtvrti a Kuba jak čtvrti kubánské.
***
Sedím v kině na AquaManovi (BonAquaManovi; MattoniManovi, KokakolaManovi), promítání ve 12, potřeboval jsem vypadnout z bytu, kde nejsem vítaným hostem, potřebuju zabít čas, bavím se tou imaginací podmořských světů, rozpoznávám, co kde vykradli, nicméně po chvíli to přijde, hrdina je vládcem vodního podsvětí, ale ve skutečnosti touží po životě v majáku, který je však vprostřed americké suburbie, jezdí se do ní zpíčeným autem, děcko vychovává po vzoru permisivní a liberální americké výchovy, "hey, buddy", fuj, už to dorazilo i do Čech, u bran Atlantidy se štosuje zácpa, i pod vodou jsou totiž dálnice se zácpami, v podmořských městech jsou samozřejmě mrakodrapy, v nepřátelské ponorce na sebe posádka štěká jak marines ve válečném filmu, sir yes sir, nepřátelskou pevnost všude střeží hlídky a pochůzky, to je taková americká paranoia, kterou se navzájem ujišťují, že jsou věci pod kontrolou, že je možné mít věci pod kontrolou, přitom já jsem tuhle přeletěl půlku země jen na český řidičák, celník nemohl najít nadřízeného a za mnou se štosovala fronta, byly 4 ráno, tak mě se skřípáním zubů nechal projít, no co, letadlo jsem neunesl ani neodpálil.
Ale ještě perverznější jsou superhrdinské imaginace vesmíru, v celém vesmíru najdeme suburbie a mrakodrapy, štěkající vojáky (sir! ye!s s!i!r!), bytosti, které se právě dostaly na exkluzivní vejšku nebo proklouzly se sociálním stipendiem; Adam Driver letí před 65 miliony let vesmírem na planetu Zemi v období pozdní křídy, protože na jeho exotické a dávné planetě je americké zdravotnictví a on vydělává na léčbu dcerce.
Amerika je +1, není první ani nejlepsí, kdepak, je normální, je jediná myslitelná, v hlubinách oceánů i v dálkách vesmírů a času všichni bydlí na předměstích a touží po sentimentu nukleární rodinky, pohybují se v zácpách po dálnicích, platí školné a za nemocnice, ve vojskách na sebe štěkají jak v paranoidní imaginaci americké armády. Američané nemají naději, žijí v jediném z možných světů a jsou odsouzeni k tomu být sami sebou tak, jak historicky mometnálně dopadli, protože dnešek je navždy.
0 notes
sladkenajazyku · 1 year
Text
Správné významy slov
pišvejc - dekoratér kraslic platan - bohatý zákazník platonicky - bezvýznamní zaměstnanci s malou mzdou plynule - bomba na propan-butan plácek - malý políček podezírat - koukat zespoda pokus - nahlodaný zbytek polibek - několik středních obránců
9 notes · View notes
wordpress24 · 6 months
Text
WordPress 6.4.1
WordPress 6.4.1 opravuje 4 chyb. Podrobnější informace naleznete na oficiální stránce o této verzi (anglicky). Každá verze WordPressu posiluje vaši tvůrčí svobodu a WordPress 6.4 se nijak neliší. Nové funkce a upgrady vašich stránek pro úpravy, design a psaní umožňují, aby se vaše nápady plynule utvářely. Zvyšte svou cestu vytvářením stránek pomocí flexibility a výkonu WordPress…
Tumblr media
View On WordPress
0 notes
bila-magie · 6 months
Text
Michal a Michaela Bartošovi: Smysluplné vztahy
Tumblr media
Dvojice autorů - manželů Michala a Michaely Bartošových se rozhodla napsat svoji společnou knihu. O tom, jak vidí z místa své praxe s klienty, v roli psychologů, možnosti řešení nedorozumění a lidských problémů.
Bylo to smysluplné rozhodnutí, neboť vložili do vztahového labyrintu každý svůj pohled. Mužský i ženský. A dílo je tak mnohem komplexnější.
Životní cesty Michala i Michaely Bartošových nebyly vůbec jednoduché. Ale jen prožitím svých osudů se mohli dostat k tomu, aby si našli cestu k sobě i společnému vztahu. Věřte, že i v tom svém vzájemném vztahu musí neustále na sobě pracovat. Bez toho se vskutku nedá vyrůst. A pokud má někdo předat svůj smysluplný odkaz pro ostatní lidi, kteří také hledají, musí být ochoten zažít nejen své krásné chvíle, ale také chvíle bolesti a utrpení. Oni toto všechno prožili a prožívají, a jsou ochotni se podělit o své poznatky a zkušenosti. Výsledkem toho procesu je klíč ke svobodě – což je i podtitul této účelové knihy.
Ty tři klíče ke svobodě jsou následující:
Přijetí sebe - láska k sobě; Poznání sebe; Projevení sebe. a) Jak zacházet s emocemi i se svým největším darem pro život na Zemi - fyzickým tělem. Ukazují možnost jiného pohledu na sexuální energii i to, jak s ní zacházet. Zázrak změny života je v přijetí sebe sama, své reality a zodpovědnosti za svůj život. b) Co je vlastně poznání sebe. Klíč ke svému životu máme jen my sami. Pokud jdeme na tzv. autopilota - neznáme se. Vytvářejme smysluplné vztahy přes hluboké a upřímné rozhovory, s sebou i s druhými lidmi ve svém životě. c) Tady je největším úskalím strach. Strach ze změny, strach ze selhání, vnitřní kritik. Jejich opakem je spontánnost – důvěra v sebe. A to nejdůležitější VDĚČNOST.
Žena ženám; Od muže mužem; Ženy a muži v lásce a spolupráci. a) Michaela hovoří o partnerských vztazích - vztazích mužů a žen. O celistvosti a nejistotě. Upřímně hovoří k ženám z místa svého ženského poznání světa. b) Michal se věnuje mužské síle, jak se s ní spojit a potřebě mužů mít vztahy. c) Nehledejte toho pravého, ale toho svého a uvědomte si, že kompromisy nefungují. Což je také důležité ve fungujícím vztahu je vzájemná důvěra.
Ostatní vztahy - pracovní, k přírodě a vlasti; Výzvy do budoucnosti. a) Zde se autoři věnují firemním vztahům – jak je smysluplně tvořit, aby lidi jejich práce bavila. Stala se příjemnou součástí lidských životů a přestala být otročinou. b) Tak plynule přecházejí ke zrození vůdce kmene a k tomu, co je vlastně společenský – kmenový – život. Po objasnění si významu slova „kmenový“, lze zjistit, že život je úžasný. c) A nebojte se, že když se stanete součástí svého „kmene“, přestanete být jedinečný. To vám nehrozí. Cesta hrdiny teprve začíná - nekončí. Po přečtení knihy vzniká uvnitř člověka opravdu chuť vykročit po své životní cestě jiným, efektivnějším způsobem. Vyzkoušejte! Uvidíte, kam vás to dovede.
Tuto knihu doporučujeme každému člověku, který se rozhoduje vydat na cestu hledání sebe sama.
0 notes
matejprat · 6 months
Text
Skupinový projekt - překážky...
V této části skupinového projektu jsme si všichni přečetli žákladní info u všech úkolů, pak jsme si úkoly rozdělili a musím říct, že to byl nejlepší nápad. Šlo to opravdu rychle, navazovalo to na sebe celkem plynule a každý jsme tomu svému mohli dát dostatek péče. O dost víc mě to i bavilo. Všechno jsme zpracovali v miru. Já jsem se teda trošku naštval u přihlašování do muralu (než jsem se dostal kam sem chtěl, zabralo mi to tak 10 minut :) ) ale jinak šlo všechno hladce.
mural: https://app.mural.co/t/jakub7959/m/jakub7959/1698159405426/0f04ae6336e74018028168d3b035e0f5b6812261?sender=u26f7f28d2134dae18bf21260&fbclid=IwAR1T_v14c6vUy3_QllT35oFQ920De97WSwotKY33XzlD7y5QTb6mC695j8U
0 notes