Tumgik
theonewithnickhaplo · 3 years
Text
Tumblr media
Pocit//feeling
Ten pohled na domov, který není vaším, ale cítíte ho tu víc než ve svém bytě tak chladném , že tady v bordelu máte svoji liščí noru, zahřátou a s otevřenou náručí.
5 notes · View notes
theonewithnickhaplo · 3 years
Photo
Tumblr media
DOMOVSKÝ ADRESÁŘ Shares je chladná a Local files pustoprázdná procházím složky na desce z kovu - zahřeje mě však jen ta tvá
2 notes · View notes
theonewithnickhaplo · 4 years
Text
Hipík
Svobodný pták
a oddané
srdce na dlani
je ten pravdivý [obraz]
Možná to srdce není na dlani, ale v dlani, možná se ještě rozmýšlí a možná má v noře něco, co musí chránit. A možná chce chránit i to srdce ale to je tu, to je jasné. Takže si dej kvítí za ucho a sleduj minulost na obloze - světlo k nám letí světelnou rychlostí.
2 notes · View notes
theonewithnickhaplo · 4 years
Text
Smytá hlína
Jako písek se drolí
hladíc šátek sametový
také slova pozbydou
písmena svá ve větách.
-
Jako bílá pokrývka
z jara sebe zemi dá,
pak prosákne - v dálce pryč -
když odzurčí, není nic.
-
Zmizí z pusy prašná chuť
vděčný proto za to buď,
prolila se voda skrz,
smyla špínu na marách.
-
Zanechala stopy své
hlína tomu zurčení,
navěky tak bude mít
vzpomínky na souznění.
A kdo říká že je to pozitivní?
\\ And who says it’s positive one?
1 note · View note
theonewithnickhaplo · 4 years
Text
Tvář
Tělo bezvládné leží,
z vany mé hnáty trčí,
stéká potůček krve,
z pusy na bradu crčí.
-
Slova na sobě skrytá,
slova na sebe sbitá,
jako šibeniční trám
jména vyselců skýtá.
-
Význam těch slov rozpuštěn,
vodou a špínou smytý
a tak ztratily věty
svou tvář ve špíně blití.
-
Jaký spanilý obraz -
svou tvář pod vrstvou kalu;
krása nádheru střídá,
v tom bezútěšném valu.
-
Vemte nuzáka s sebou
- na krk oprátku starou -
nechte ho vyset z výšky,
nevezte černou károu.
0 notes
theonewithnickhaplo · 4 years
Text
Poslední radost
Naposledy se můžeš usmát
sdílet s někým svoje veselí,
pak umlčený budeš navždy,
to tě, synku, vpravdě zocelí.
Již nepozdvihneš svůj hlas,
nebude znít vůkol smích.
Teď vyrostl jsi z chlapce v muže,
bez chvil teď budeš dojemných.
Jen bolest, strasti, naříkání,
čeká tvé dny poslední,
dny jež plynou velmi krutě;
věčnost potrvá těch pár dní.
Tak odsouzen jsi bez váhání,
tvé budoucno je napsané,
sejdi pod tíhou kalných schrání
jež ukrývají duše ztracené.
Tvé hynutí má jeden konec,
k němu jak k trůnu zříš,
jen bílá nemoc je tvým stánkem,
jen v chladnou smrti dojdeš říš.
Už jen pár dní...
\\ Just a few more days...
0 notes
theonewithnickhaplo · 4 years
Text
Jací jsme?
Jací jsme položeni v sametu?
Čichajíce tyčinku sladce vonnou;
Rozeznáme ještě tvary nesoucí se oblohou?
Záře probouzí srdce tloucí světu
Rozhlédni se; pohled zastřen clonou!
Linku života zanechá strohou
-
Co jsme když letíme snem?
Zvuk srdce vzduchem nezní;
K čemu ty trny více bolavé?
K čemu se potloukat dnem?
Prober se; když víčka vězní!
Zři v malbě barvy pravé.
-
K čemu jsme když planě nazíráme?
Strhnouti mysl jsme si nechali
v úžiny špínou zanesené,
jako rozpadlé tělo – umíráš,
nezbyla; ani nezbyli
leč kaly zůstaly.
-
Co zbude, když všechno zavrhneme?
Naše libido je nám zkaženost.
Vrátit lesk, jenž kdysi býval naším,
však z prachu již vstát nemůžeme,
jen v schránce své dožijeme hořkost
jenž zbyla nám a je nám nyní vším.
Jedna starší...
\\ One of the old ones
1 note · View note
theonewithnickhaplo · 4 years
Text
Tvář
Tělo bezvládné leží,
z vany mé hnáty trčí,
stéká potůček krve,
z pusy na bradu crčí.
-
Slova na sobě skrytá,
slova na sebe sbitá,
jako šibeniční trám
jména vyselců skýtá.
-
Význam těch slov rozpuštěn,
vodou a špínou smytý
a tak ztratily věty
svou tvář ve špíně blití.
-
Jaký spanilý obraz -
svou tvář pod vrstvou kalu;
krása nádheru střídá,
v tom bezútěšném valu.
-
Vemte nuzáka s sebou
- na krk oprátku starou -
nechte ho vyset z výšky,
nevezte černou károu.
Tvář / Face
rozhodli jsme se vyvěsit ty ze sbírky Černá
\\ We decided to post some from collection named Black
1 note · View note
theonewithnickhaplo · 4 years
Photo
Tumblr media
Oni / They
Ještě stále máš sny?
\\ Do you still have dreams?
1 note · View note
theonewithnickhaplo · 4 years
Text
Moje nálada
Jak krůpěj vody z nebes stéká
a na pelíšek z trávy lehá,
jak nového se všeho leká,
však jako dítě kolem běhá.
-
To dítě, malé, křehké, nezkušené,
neznajíc strach a bolest,
a není nikdy vysušené,
přehlídne každou nekalou lest.
-
A kapka pluje, proudem strhlá,
potůček ji semele,
v dalekou se cestu vrhla,
rozum zda-li pobere.
-
Je tím proudem, táhne s nimi,
nevnímajíc okolí,
táhnut proudem jimi,
ostatní nepovolí.
-
Nic nezbývá než čekat,
a kapka pluje zase dál,
musí do nás pořád strkat,
pořád by se někdo hnal.
-
A tak kapka mojí duše,
snažně dostává se ven,
od ostatních pryč ven kluše,
vytváří si vlastní sen.
-
Již nejsem kapkou čistou,
teď klušu po pevnině,
jinou podobu mám jistou,
taky trochu více stinně.
0 notes
theonewithnickhaplo · 4 years
Text
01101
Můj pohled
dvě nuly;
ale každá je jiná;
jedna v sobě jedna má;
a druhá je kladná;
pak shift;
a já skončím;
Inu, tak se během posledních pár dnů cítím...
\\ Well, that’s my feelings couple days ago...
1 note · View note
theonewithnickhaplo · 4 years
Text
Poslední radost
Naposledy se můžeš usmát
sdílet s někým svoje veselí,
pak umlčený budeš navždy,
to tě, synku, vpravdě zocelí.
-
Již nepozdvihneš svůj hlas,
nebude znít vůkol smích.
Teď vyrostl jsi z chlapce v muže,
bez chvil teď budeš dojemných.
-
Jen bolest, strasti, naříkání,
čeká tvé dny poslední,
dny jež plynou velmi krutě;
věčnost potrvá těch pár dní.
-
Tak odsouzen jsi bez váhání,
tvé budoucno je napsané,
sejdi pod tíhou kalných schrání
jež ukrývají duše ztracené.
-
Tvé hynutí má jeden konec,
k němu jak k trůnu zříš,
jen bílá nemoc je tvým stánkem,
jen v chladnou smrti dojdeš říš.
Vyhrabávám staré, stejně jako se zase vrací...
\\ I am digging up the old, same as they keep coming back...
1 note · View note
theonewithnickhaplo · 4 years
Text
Kočka na zastávce II
Zachumlala se kráska
na lavičce; svojí tvář
ozdobenou, ručkama
ladně splývá s večerem.
-
Vzal bych tě s sebou domů,
snad, ale dnes bude jen
tichý večer mých básní
a tvé krásy v mé hlavě.
Došli mi básně s deště a to znamená, že si nemůžu dát doušek té báječné whiskey; jak řekla, whiskey se pije když prší...
//I run out of poems with rain and that means I can’t take a sip of that lovely whiskey; As she told me, you drink whiskey only when it’s raining...
0 notes
theonewithnickhaplo · 4 years
Text
Červený déšť
I.
Kape z nebe červeň,
jsem osamělý,
napůl ospalý
mžourám okem ven
sen nožem kreslíc.
II.
Neklidné pohyby
se stínem tmavým
a trochu rudým;
deště pochyby
pro těch pár kapek.
III.
Stačilo by míň
a můžeme spát.
Moje přítelkyně mi ji připomněla, ona má déšť tak nějak ráda...
//A friend of mine reminded me of this, she likes the rain in some way...
1 note · View note
theonewithnickhaplo · 4 years
Text
Přítel
“Můžu tě políbit?
jen tak na tvář.”
když v ruce promníváš
jak minci svůj slib
-
Jaro si odkvetlo
na hlavě jak víle;
divožence milé
kytky však už nenos
1 note · View note
theonewithnickhaplo · 4 years
Text
Mám rád usínání, protože je tu vždycky šance, že se už neprobudím...
// I love to falling asleep because there's always a chance that I won't awake ever again...
1 note · View note
theonewithnickhaplo · 4 years
Photo
Tumblr media
Nová ikonka //My new avatar
0 notes