Naše škola dělá bezaktovkový den (přines si věci v čemkoliv, co není aktovka)
Zatím mezi vrcholy večera jsem zaznamenala:
Můj futrál od houslí. S houslemi uvnitř.
Povlak od polštáře
Vydlabaný plyšák, outfit sladěn s plyšákem pro správný dojem
Goth dáma s domečkem pro panenky od monster high
Hrnec
Kolo. Ano, kolo. Učebnice přidělané za sedadlem nad zadním kolem. Jak to tahá do schodů? (Bonusem je jeho tričko s nápisem "země patří twinkům a silným ženám." Perfektní)
Počítač. Jakože, vnější box od počítače. Soudím že bez vnitřních součástí. Doufám.
Wolt box na doručování jídla na zádech. Ladící merch tričko
Víte jak jsou ty kachničky, s plastovými nožkami na kolečkách, na dlouhé tyči, který můžete vozit po zemi a jejich plastové nožky dělají vtipný plácavý zvuk? Tohle, s učebnicemi navázanými provázkem.
mám míň používaný příjmení. (podle kdejsme.cz nás k roku 2016 nebylo ani 900, mužských a ženských verzí dohromady)
nikdy jsem svoje příjmení neslyšel v televizi.
až do včerejška, kdy si poprvé pouštím pár let starej seriál a po hlavních postavách řvou něco povědomýho. asi jsem hluchá, radši si googlím jména postav. a fakt to tak je. moje příjmení, poprvé. možná naposledy, kdo ví.
ale je to divnej pocit. cítíte se takhle taky když svoje příjmení slyšíte v televizi? furt jsem sebou cukal, že na mě někdo volá. upřímně, trochu mě to vytrhovalo z děje. a mám potřebu tohle všechno někam napsat protože to v reálným světě nikoho nezajímá ale já na to teď furt myslím. možná jsem jenom divná.
Česílko alias kněžna "Nenechám na sebe žádnýho vtáka šáhnout, nikdy, za žádnou cenu, a už vůbec ne zasranou *pohlédne na rozmazaný nápis na pařátku* bambulku blbounkovanou" a místní kosmonaut a výsadní mimino, Šalvěj — první den, co spolu byli puštění volně ♥
Brečim, křičim, bleju duhu a třpytky, svět je tak kurevsky nádhernej, já jim to tak děsně přeju, já-