kralovna-ne-stesti

[kralovna-ne-stesti]

Já: "Přišla nám daň z nemovitosti, přeposlala jsem ti to na mail."

On: "Proč se vlastně platí daň, když už to vlastníš?"

Já: "...protože to jsou kundy."

On: "Ok."

#daně #okýnko rozhovorů #česky

[kralovna-ne-stesti]

Kapky na nervy opět v akci.

#práce

[kralovna-ne-stesti]

Jsem asi tak pět kroků od mého vysníváného života. Jsem od něj několik měsíců. Ne jednoduchých měsíců, ani jednoduchých kroků. Ale stojím a dívám se a vidím tu pomyslnou cílovou pásku, od které vede ta cesta (oproti tomu, co bylo) rájem. A já tu kurva jenom stojím a zírám a snažím se sama sebe přesvědčit, že to není pravda, že to je jenom nějaká podělaná fata morgana.

#proč?? #proč si to dělám?? #ze života královny #česky

[kralovna-ne-stesti]

Často přemýšlím, v jaký situaci, za jakých podmínek, bych se cítila bezpodmínečně šťastná a spokojená. A s hrůzou opakovaně, znovu a znovu zjišťuju, že nevím. Jsem tak zraněná, unavená a zklamaná, že můj mozek, moje představivost to neumí ani vytvořit. Nebo spíš nechce. A tak nevím. Nevím, kde hledat svoje štěstí, kam za ním jít. Vím, že dovnitř. Ale tam je prázdno, tma a zima. Tam užpo tom všem nezbývá prakticky nic.

#štěstí #kde jsi #ze života královny #česky

[kralovna-ne-stesti]

Svůj pinterest můžu už za ty roky s klidem prohlásit za (velice funkční) terapeutickou pomůcku.

#pinterest je král #terapeutická pomůcka #ze života královny #česky

[kralovna-ne-stesti]

Ráno jsem se šla po probuzení projít. Mozek dostal místo kofeinu kyslík a záda místo zkroucení v křesle pohyb. Nevím, kdo z nás tří byl víc zmatený.

#pondělí #procházka po ránu je moje nový fav #ze života královny #česky

[kralovna-ne-stesti]

Co mi dělá vážně, vážně, vážně radost, jsou zase zelený stromy, bílý a růžový chuchvalce květů, ptáci, co nezavřou zobák, sluníčko, hlavně to ráno a navečer, a že všude tak nějak všechno ožívá a roste a krásní.

#jaro miluju #česky

[kralovna-ne-stesti]

Zrovna ve chvíli, kdy jsem rozhodla si hlídat hmotnost, naší váze dojdou baterky. Náhoda? Nemyslím si! Zpráva přijata a pochopena.

#seru na váhu #ze života královny #náhoda

[kralovna-ne-stesti]

Asi potřebuju začít zase kreslit a malovat.

#jeden z nejúčinnějších vypínačů mojí hlavy #kreslit a malovat #si svůj svět #ze života královny #česky

[kralovna-ne-stesti]

Takový to, když si dám kafe, aby mě nakoplo, a místo toho jediný, co probudí, je moje úzkost...

#kafe a úzkosti se nekámoší #ze života královny #česky

[kralovna-ne-stesti]

Jeli jsme na comic con. U vstupu jsem zjistila, že jsem zapomněla lístky.

#ať žije digitalizace bo byly aspoň na mailu v mobilu a mohli jsme projít #comic con praha #ze života královny #česky

[kralovna-ne-stesti]

Já potom, co jsem oficiálně odmítla povýšení na vedoucí pozici v korporátu.

...no job, no stress, just moo.

#just moo

[kralovna-ne-stesti]

Jednou z ironií života je, že jakmile se pro něco rozhodnete, svět, vesmír, co/kdo-koliv se vás pokusí to zpochybnit, přehodnotit, vycouvat.

Včera jsem tu psala o tom, jak jsem si na začátku března dala půl roku k vybudování svýho fungujícího, spokojenýho života. A jak si to po měsíci začalo pomalu sedat, vyjasňovat, zapadat do sebe.

Říkejme tomu prozatím Vesmír... tak Vesmír se chová tak, že jakmile učiníte rozhodnutí, začne vás nutit ho zpochybňovat. Kdysi jsem slyšela, že to není proto, že náš výběr je chybný nebo špatný, ale důvod tady těch nepříjemností je ten, že se nás snaží utvrdit v našem rozhodnutí. Tím, že nám přinese něco, co není v souladu, nám dává možnost si své rozhodnutí zhodnotit, poznat, jestli je opravdu správné, nakolik si za ním stojíme, nakolik jsme si opravdu jistí. Pokud podlehneme a necháme se odradit, nebyl to ve skutečnosti náš pravý záměr, vnitřně tomu nevěříme nebo na to nejsme (zatím) sami připraveni. Je to vlastně taková zkouška našeho rozhodnutí.

Hnedka na začátku března, pár dní po tom, co jsem si řeka, že potřebuju víc času pro sebe a podnikání, ve firmě přišla akutní situace a snažili se mě přimět, abych si rozhodila režim, pracovala i večer, víkendy, přesčasy. A byl to stres, ale řekla jsem NE. A uhájila si to. Bylo to něco, co by mi prakticky znemožnilo v tu dobu rozvíjet podnikání, což byl opak mého záměru.

Včera byl první den, kdy jsem si ve firmě upravila smlouvu a snížila čas, který jim věnuju. Abych měla víc času na sebe a svoje podnikání. Ještě jednou to zopakuju - včera byl první den. Včera odpoledne mi oznámili, že jsem byla jako jediná z celého týmu za náš trh doporučena na manažerskou pozici, abych řídila lidi. Práce je to časově jednou tak náročná, co mám.

Můj hlavní cíl v práci je (samozřejmě spolu s penězi) čas. Není mi lhostejno jak dlouho pro někoho jiného pracuju. Čas je něco nenahraditelnýho (kdežto peníze ano). A hned po tom, co jsem si upravila režim, mi přijde nabídka vedoucí pozice v mezinárodní firmě, po který by jiní bez mrknutí oka skočili.

Tak. Další rozhodnutí, další zkouška, co opravdu chci a pro co se rozhodnout.

Já tu práci dělat nechci. Chci jít vlastní cestou. Ale taky je to nabídka, která lidem nepřijde za celý život. Pracuju tam rok. Jiní tam jsou mnohem mnohem déle. A jsem vybraná já. A zase... naše osobní plány začínají nabírat na obrysech a vím, že tuhle práci nemůžu a nechci dělat pořád.

Jen ať mám klid, musím to promyslet ze všech stran. Ani nevím, jestli to mám s někým řešit, poslechnout si názory.. Tohle nedělám, je to můj život, já to ne/budu dělat. Zároveň vím, co mi který člen rodiny případně řekne... Díky, Vesmíre. Nebavím se. Jsem unavená.

#Vesmír #rozhodnutí #podnikání #ze života královny #česky

[kralovna-ne-stesti]

1/6 za mnou

Posunula jsem se TOLIK

Změnilo, nastavilo a hnulo se toho tolik!

Tolik věcí si začalo sedat a zapadat do sebe, tolik děsivých kroků bylo ujito (a zas tak šílený ve finále ani nebyly), tolik vyjasňování...

Trochu mě to děsí. Jsem z toho nadšená, ale zároveň se bojím, že tenhle další měsíc selžu, zastavím se, pohřbím všechen ten progres. Je to strašně náročný a vyčerpávající a nebere to konce. A zároveň mám poprvé po celých letech pocit, že mám jasný, krásný cíl, kterého i věřím že opravdu můžu dosáhnout. A možná proto se tak bojím.

Dávám si šest měsíců. Půl roku na to, abych našla nebo vybudovala cestu, zase k o něco lepšímu životu, lepšímu já, nastavení, práci, zdraví, podnikání, návykům, myšlení... Lepší. Aspoň o kousek. Uvnitř, zvenku. Je to dostatek času a zároveň poměrně pres za těch několik měsíců, co vždycky nějak utečou, nastavit relativně nový, funkční, prosperující život. Ale že to jde.. už jsem sama sobě (ne)jednou dokázala.

[kralovna-ne-stesti]

Letterleuchten

[kralovna-ne-stesti]

Já bych byla profesionální slow/calm/soft living, pekla bych chleby, zavařovala švestky, pěstovala tuny rajčat a dýní, trhala kytky, upíjela kafe v křesle pod stromem, procházela se bosa trávou, pletla svetry, z keramiky dělala hrnky a žila totálně v klidu a harmonii na plný úvazek.

Kdybyste se mohli živit jenom tím, co vás baví a naplňuje (a fakt teď nezáleží na tom, jestli to je reálný nebo ne, prostě to, co milujete, i kdyby to byla totální blbost), co by to bylo?

[kralovna-ne-stesti]

Kdybyste se mohli živit jenom tím, co vás baví a naplňuje (a fakt teď nezáleží na tom, jestli to je reálný nebo ne, prostě to, co milujete, i kdyby to byla totální blbost), co by to bylo?

#pojďme se sdílet a reblogovat a inspirovat a bavit