#Hospodi

[eldritchdilf]

Another Batushka sweep this year...

#mcives #i don't know about the phoney batushka drama i'm sorry #i just move around between litourgiya hospodi and maria while i work

[hana-loves-bumblebees]

Prosím řekněte mi, že nejsem divná, když si nepřipadám úplně komfortně v hospodě, kde mají jako dekorace plakát s nápisem “Tady by se sedělo skvěle” s fotkou a podpisem (!) Jiřího Kajínka, přísahu lidových milic komunistické straně a dvoumetrový obraz Lenina

(Taky tam měli vydání Babičky z roku 1925)

#czech #česky #čumblr #prostě co to sakra bylo #příspěvekovno #hospody #fakt nekecám #protože TOHLE si NEJDE vymyslet

[kocourmokroocko]

jo, peníze, běhny a mentální zdraví jsou super. ale řekne ti TVOJE andulka vlnkovaná nadšený a naprosto srdečný "ČUUUUUUUUS~ ♥" každý ráno, když poprvý otevřeš dveře od ložnice?? čekám

#kdybych chodil do hospody tak takhle budu začínat bitky #kot #kurník #tymiánek

[azavat]

#hospodi pomiłuj #fathomage #dark ambient #Spotify

[hynku-vileme-jarmilo]

Moje vysokoškolské studium zatím:

#*hecuju kamarada na blbou sazku za pivo* #*splni ji* #*saham do kapsy a podavam mu padesatikorunu at nemusim prelizat stul* #*volam na nej pres ruch hospody at hlavne da dysko*

[do-burgund]

My pronouns are

They / Them

(Si ještě jedno) / (do hospody)

#gender #čumblr #pronouns #nonbinary #zájmena #damsikozla

[adyathemoongoddess]

Nebyla jsem tu teď asi týden ale páni a dámové, tento víkend na směně u lahůdek mi zas a opět došlo, že mistrovství světa není pro Čechy jen tak něco. Pro Čechy je to neoficiální státní svátek.

Za pultem mám šanci mluvit s velkým množstvím lidí a občas mezi sebou prohodíme pár slov. Není to vyloženě small talk, často se lidi svěřují s tím co mají jejich drahé polovičky, páni rodiče nebo děti rádi za salám, nebo že budou dělat chlebíčky (jako kdybych to nepoznala po tom co si řekli o kilo vepřové šunky a hektolitr pařížáku, zatímco se z košíku na mě směje veka).

V sobotu jsme hráli proti Švédům. Spolupracovnice mě během malých okamžiků, kdy měla čas zkontrolovat průběh hry, informovala o tom, jak na tom jsme. Když okolo nás chodili zákazníci, tak se nediskutovalo snad o ničem jiném. Informace o skóre jsme si se zákazníky vyměňovali během obsluhování a já měla takový zvláštní pocit komunity. V jistou chvíli nebyl v obchodě nikdo. Věděli jsme, kde všichni jsou. Samými nervi ohryzávají televizory. Po zápase se v zápětí v obchodě lidi zase objevili, nadšení, že Češi postupují do finále.

Dnes bylo v obchodě lidí taky málo, ale i tak jsem viděla paní ve fanouškovském tričku kupovat deset mistrovských klobás. Když sem jí je balila, ptala jsem se, jestli to je na večer. Přiznala mi, že na poslední chvíli kupuje klobásky k nim do hospody, kde se lidi budou na zápas koukat.

Z práce jsem se vrátila domů a okamžitě zapla i-vysílání. Sama obyčejně hokej nesleduji, ale vím že když příjde na okamžik jako tento; možnost vyhrát zlato na vlastní domácí půdě, tak se před ten monitor posadím a nenechám si to ujít.

Moje vysílání mělo zpoždění, každý gól mi vyspoilovali sousedi, pak celé sídliště a pak i celé město (nekecám, nevymýšlím si, nelžu, ve městě se promítalo na velkou obrazovku). Čekala jsem, že to tak bude, už pár zápasů před tím jsem slyšela výkřiky radosti z hospody u místního krámu nebo sousedy křičet z oken.

Ale říkám vám že tohle není už ani o sportu, tohle je národní hrdost. Tohle je to, co nás sbližuje. Tisícero hospod, domácností, každé náměstí v republice, zákazníci v obchodě, my všichni lidi. A radost jenom z něčeho, co vlastně ani není ve veliké škále věcí zas tak důležité.

Líbí se mi to.

#czech #cz #hezky česky #česky #český tumblr #čumblr

[zababova-pomsta]

Věci z mého oddílu:

-Vždycky jednou za rok se jezdilo na týden na Slovensko. V den návratu se šlo do hospody na jídlo. Pojmenovali jsme to Poslední Večeře. K tomuto bodu se váže bod druhý: Nejezděte nočním vlakem českých drah s žaludkem plným halušek.

-Kemp je vždy zásadně cestou do kopce.

-Na vodu s námi vždycky jezdil Pavel. Už se nepamatuju, jestli se tak fakt jmenoval, či je to moje předmaturitní deluze. Pavel nepatřil k oddílu. Nevím o něm, koho z oddílu původně znal, nevím, co dělá mimo naše ježdění mimo vodu, nevím, jestli přestává existovat po tom, co skončí voda. Pavel je strážce písně Jdou krysy kanálem. Tato píseň není nikde dohledatelná, předává se čistě ústní tradicí. Ne, tamta to není. Jako jeden z velmi mála lidí jsem si dokázala zapamatovat píseň Jdou krysy kanálem a teď jsem také strážce Jdou krysy kanálem.

-Pokud není alespoň jednou za výjezd alespoň jednou bordel o půl druhé ráno v kempu kvůli opilým slovákům, nateče vám do stanu, coopy budou zavřený a borůvky vám zkysnou v hubě.

-Kolikrát stihne vedoucí zmínit vedoucí hru Sekeráček?

-Co se stalo v Helfenburgu? Starší se jednou za čas se zmíní o Helfenburgu a pak odmítnou elaborovat. Někdo v nějakém bodě hodil špagety, ale víc nevím. Hodní mě duch Helfenburgu.

-Vysvětlování názvu našeho oddílu, protože jsme si za jméno vybrali semi-obskurní kachnu

Ráda si přečtu o věcech z vašich oddílů

#česky #obrození #čumblr #č

[itscusmi6]

:: Will and Mike, whom I drew based on @dainxjn 's AU ! [💕🗣️]

🕯️hospodi pomogi

#byler #bylerart #mike wheeler #will byers #artists on tumblr #stranger things

[ahojojoj]

Ř nosí klobouk, aby se mohlo skrýt před Bohem. pak uvažuje takto: "Když si vezmu na hlavu velký klobouk a půjdu do hospody a vypiju neuvěřitelné množství piva, tak Bůh uvidí, že v hospodě někdo je, ale neuvidí, že jsem to já."

Klobouk mu také slouží jako miska, do které si může dát drobné ovoce a vzít si ho na piknik. Je to pěkný klobouk.

#Ř #hat letter lore #česky #č #čumbr #čumblr

[sokkahasnosurname]

S koncem roku vám zde představuju hlášky od svého profesora společenek za rok 2023:

SPD je na můj žaludek příliš silná.

Je smutný, že největší Čech (podle tý ankety) je Francouz (Karel IV.), druhý neexistuje (Jára Cimrman) a až potom je první (československý) prezident.

Kbybyste na ni [originál mnichovské dohody] doplivli, můžete plivnout.

Ale předpokládáme, že prezident manželku neškrtí, proto se volí.

Pane prezidente, škrťte ohleduplně.

Chodíte ještě do hospody v pátek aspoň?

Děti byly výborná pracovní síla.

Vy nebudete mít kde bydlet, ale zato umíte několik jazyků.

Roli toaleťáku si koupíte, i když bude stát 5 kč nebo 10 kč nebo 20 kč a když už bude stát stovku tak si místo toho koupíte rudé právo.

Takže to m��že nedávat nesprávný smysl.

#čumblr #česky

[kohoutek-lucni]

Vážení a milí obrozenští přátelé, jsem tu zas a se mnou veselá historka odehrávající se v naší české kotlině, se kterou můžete být divní na společenských akcích všemožného rázu.

Banket ve velrybě, rok 1892.

Léta páně 1885 si v jisté norské zátoce s čímsi pohrávají mořské vlny. Ukáže se, že se jedná o nebývale velkou mrtvou samici plejtváka myšoka. Lidé v té době měli jeden primární instinkt při spatření mrtvé velryby - zpracovat a zpeněžit! A tak se také stalo. Kostí se ujal badatel, zoolog, diplomat, politik a budoucí nositel Nobelovky za mír Fridtjof Nansen, pod jeho dohledem byly vypreparovány a následně se do novin mezi inzeráty koupím/prodám vetřel jeden: "hoši, kupte fakt velkou velrybu". Stála v přepočtu na dnešní korunu asi 200 000. Jednou tedy (nejspíš) do hospody U Gebauerů při posezení společnosti Jour Fixe vrazil Vojta Náprstek, praštil o stůl srolovanýma novinama a pěstí a padlo rozhodnutí, že budem ti hoši, co budou mít v muzeu fakt velkou velrybu. Pánové rozbili prasátka a hej bude velryba bude viset na stropě bude to popiči a kdo to má a co se může pokazit. A tak ji fakt dovezli. Do budoucího Národního muzea. Muzeum ještě nebylo postavený. Ubytovali ji tedy v Náprstkově Průmyslovém muzeu, kde jim díky mohutné reklamě na vstupném vrátila všechny peníze, co stála, a ještě vydělala. Protože hej, ta velryba je fakt že velká!!! Zůstala tam čtyři roky a její odchod nostalgicky oželeli asi všichni kromě nebohý paní Náprstkový, která nejspíš jako jediná musela čichat ten smrad a vytírat ten tuk, co z ní kapal. (Sajrajt z ní kapal až do 60. let, kdy byla odmaštěna profesionálními prostředky. Od té doby je, nepřekvapivě, hrozně křehká. Pokud jsou vaši rodiče ročník 67, můžete jim položit záludnou otázku: víte, co se stalo v rok vašeho narození? Myli velrybu jarem asi nebo já nevim co s ní dělali) Aby se s ní před její cestou do muzea rozloučili, Jour Fixe uspořádala u Náprstkových banket ve velrybě. Osobně si myslím, že čumblr potřebuje nějaký obskurní svátek.

Banket ve velrybě bude 26. 5. 2023 slavit své 131. narozeniny. Dělejte si s tou informací co chcete. Ale já to dětský šáňo u nahrávky velrybího houkání rozhodně otevřu. A možná si do něj dám i deštníček. Kterej tam rozhodně nebude pro symboliku toho kapajícího tuku.

#banket ve verybě #sekce vzdělání a zábava #26. 5. 2023 #česky #čumblr #obrození #tw Vojta Náprstek

[opily-zajic]

Přes víkend měli mí kamarádi, se kterými se znám už od střední školy, u nás v Brně koncert v jednom klubu. Jednomu z nich, bývalému kytaristovi, kterého jsem rok neviděla a co byl do mě nějakou (čti docela dlouhou) dobu zamilovaný, jsem zapomněla říct, že teď někoho mám. Takže když po koncertě, deseti pivech a třech tequillách uviděl nějakého cizího chlapa, co si to ke mně nakráčel do hospody a začal mě osahávat, tak se v něm vzbudily city dávno minulé a hrdinství právě nalezené a rozhodl se, že celou tuto neférovou situaci sexuálního obtěžování a genderového útlaku vyřeší vlastními pěstmi. Můj odchod na bar byl počátkem katastrofy.

Jakmile jsem vylezla z toalet, tak má blažená myšlenka, že si u baru koupím další drink a užiju si zbytek večera, byla brutálně přerušena scénou, která se mě sice týkala, ale celá hospoda o ní věděla víc, než já.

Na scéně je: Kamarád, značně opit a připraven konat spravedlnost, houpajíc se sem a tam, štěkající "Neser se do ___, ty svině", můj přítel, dvakrát větší jako můj kamarád nudlička-kostička, stále ještě ve svém sekuriťáckém triku, usměrňující jeho opilé houpání svíráním jeho ramena, opakující "Myslíš si, že je to tvoje chování v pohodě? Jak si to kurva představuješ?", do toho druhý kamarád, značně zmaten, s utrápeným obličejem a tichým hlasem, plížící se ke mně podávajíc mi tašku, že prý už je načase odejít, a zbytek kamarádů stěhující hudební aparaturu do auta, rychlí jak myšky, vyhýbající se jakémukoliv očnímu kontaktu.

Poté já, nejdříve zmatená, poté získajíc malou porci rozumu a odvahy, vstupující mezi dva nasrané chlapy, vysvětlujíc jednomu, ať se nezlobí, že je jenom opilý a že by se v tomto stavu mlátil i s elektrickým sloupem, a uklidňujíc druhého, ať přece neblbne, že tenhle jak elektrický sloup fakt je, že si o něj jenom zlomí prsty a ať nedělá blbosti, vždyť se nic neděje. Oba mě ignorují, napětí stoupá, celá hospoda se kouká, kamarád furt štěká, přítel přesunuje ruku z ramene k límci trika.

A na konec opilý kamarád uvědomující si převahu mého sekuriťáka, koukající se omluvně na nás oba, přitom co ho agresivně dva kamarádi tahají do schodů, ať už sakra jde, že tady dělá jenom ostudu. Místo rozloučení z něj vypadne jenom "aha, to jsem asi posral, co?" a zabouchnou se za ním dveře. Šmitec.

Miluju radosti a strasti svého mladistvého života.

#zajicdenikuje #nikdy jsem nečekala že zažiju že se o mě někdo bude prát #v hospodě tyvole #ve dvě ráno tyvole #můj kamarád co je VYHUBLÝ JAK JÁ tyvole #ale aspoň se pak dobře pilo lol #čumblr #česky

[tarakau]

Tak jo, baes. Tenhle tejden bude hotovo. Minulý a předminulý volby se na druhý kolo lidi MEGA VYSRALI a účast byla slabá. Myslím, že ale teď je všem jasný, že ten čurák prostě nesmí vyhrát. Snad nemusím říkat, že když by vyhrál, a zvládnul by si dosadit na všechny posty svoje lidi, zanedlouho bysme žili pěkně oligarchicky jak v Maďarsku, nebo Rusku. Takže prosím. PROSÍM.

Běžte volit.

Udělejte vše pro to, aby šli volit i vaši rodiče, sourozenci, prarodiče, známí, kolegové v práci. Použijte všechny přesvědčovací metody, který umíte.

To že se Babiš teď chová jako šílenec neznamená, že nemá podporu lidí. Spousta lidí má pocit, že nemůže vyhrát a že "to je jasný". To si lidi mysleli i u Drahoše. Takže prosím. Vemte za pačesy budoucnost týhle země a konejte svoji povinnost.

Pokud se Vám Pavel příčí, ok, ale vyloženě neexistuje kloudnej argument k tomu preferovat Babiše. A nebo nejít k volbám. Protože vám to může bejt jedno, nebo volit nechcete, ale Pepovi z hospody kterej věří, že Babiš Will Make Czechia Great Again, to jedno není a k těm volbám půjde, protože má dost času. Stejně jako většina lidí poblazněná dezinformacema, qAnonem a Babišovou kampaní.

Tak se na to nevyserte a neposerte to.

#Čumblr #Prezidentské volby 2023 #Czech presidential elections 2023 #Česky

[institutexpermentalnitvorby]

Silvestr v naší obci

Silvestr v naší obci je poměrně tradiční věc, kterou se vždy rozhodnou porušit jen náplavy z měst

23:50 - na 5 určených míst se začíná přinášet pyrotechnika, na každém stanovišti je minimálně jeden dobrovolný hasič (jak střízlivý je na pováženou, ale je)

23:55 - starousedlíci na na stanovištích začínají scházet - jedno je u obecního výboru, druhé u hospody, třetí na křižovatce silnic, čtvrté na návsi a páté u zadního rybníku

00:00 - hromadně se zapalují první zápalnice. cinkají skleničky, přejeme si, objímáme se. Děti dostávají prskavky.

00:15 - Hromadně se zapalují zápalnice u největších kompaktů, znamení se dává mezi stanovišti výstřely ze startovací pistole

00:20 - Celá akce utichá. Odklízejí se zbytky kompaktů a větší odpad (každý si ho likvidujeme na vlastní náklady). Taktéž začínají opět jezdit auta a je nutno opět uvolnit silnice.

00:30 - Je ticho. Občas se ozve raketa, kterou vypouští z novostaveb na okraji vesnice. Stejní střílí kompakty už od 6 večer, aby děti nemusely čekat na půlnoc.

Takhle tu probíhá Silvestr vždy. Za celé roky tu nebylo jediné zranění (blbě se dělají kraviny, když je okolo dost dospělých). Uklidňující léky pro zvířata si lze po celý den vyzvednout u místního veterináře.

Občas máme ohňostroj i v létě.

A zase si v klidu žijeme. Beru flašku šáňa a mizím na obrubníkové setkání s kamarádkou.

#čumblr #český tumblr #madiecatie #prostě madie

[kvetyzlouky]

konec svatojánským smutkům a nocím, nástup Jana III.

prvního Jana jsem přestala vídat tak často, až to ze mě opadlo, převážně i tím, že jsem si nechala mozek okupovat tím druhým, plus mi pomohla konverzace s blízkou, společnou kamarádkou, s kterou jsem ho nikdy do hloubky neřešila, a tak nějak uvědomění, že v něčem není dobrý člověk a jsme nekompatibilní, že i nejbližší mají s ním problém, mi to celé tak nějak uzavřelo.

druhý Jan mě nakonec vyignoroval, měli jsme se vidět na mé narozeniny, nic se z toho neodehrálo, jen přišel pláč na oslavě, pár dnů na to mu píšu pod vlivem drogy, omlouvám se, volá a říká, že se za pár hodin ozve. ozval se, až za pár dnů, nakonec se na tři týdny umlčel. pro své vlastní dobro jsem si ho smazala všude. nakonec mi to stejnak nedalo a zjistila jsem, že na iPhonu jde obnovit smazané číslo a tak ještě jednou píši. odepsal a pak zase nic. opět mám pocity, že jsem se ztrapnila. co mám udělat s jeho košilí a knížkou? toužila jsem mu je dát před vchod. udělat gesto. mít reakci. no a nakonec jsem to znovu nezvládla a píšu ještě jednou. kde mám sakra sebeúctu. “Dkskdklslsks, achjo. Moc nerozumím svému opilejšímu já, které ti chce psát a bavit se s tebou, protože to moje střízlivé nechce, protože ví, že z toho budu jen frustrovaná a cítit se trapně, protože nedostanu odpověď, protože si budu připadat příliš a špatně a že bych se měla stydět, ale vlastně jestli taková jsem tak ať, neudělala jsem nic zlého. Přeju ti to nejlepší.” už to budou tři týdny. osypala jsem se a nepotřebuji už žádnou odpověď.

taky jsem šla na randíčko s Benem, viděli jsme se po osmi měsících. přijde mi neskutečně přitažlivý. baví mě konverzace s ním. líbí se mi, že si zapisuje do poznámek knížky, které jsem v poslední době četla. jdeme k němu s příslibem brka a brambor. ani jedno se neodehrálo. ten sex byl fajn, ale nějakým způsobem odosobněný. možná to bylo způsobené i tím, že cestou k němu mi říká, že to nic neznamená a od vztahů utíká. tak se snažím krotit svůj mozek, nemít příliš velkou radost, že se to vlastně děje.

pár týdnů klid. konečně ticho. netoužím a netrápím se po nikom.

a pak přišla tato středa. vypomáhám za barem. potkávám se poprvé s kamarádky bratrem. (hádejte, jak se jmenuje) vím, že z něj celá skupina padá na kolena. tak jsem to taky pocítila. zdá se mi, že si velmi intenzivně koukáme do očí a já jsem z toho paf. dáváme pár piv, zavíráme bar a jedeme za zbytkem do hospody. přichází trošku alkoholová mlhovina. nějak se stalo, že mi dává pusu na čelo a na tvář. ještě víc jsem paf. odjeli jsme k němu domů. možná až do devíti jsme byli vzhůru. tak hezky na mě sahá a drží mě a dává pusy. udělal mi jednu z nejlepších snídaní a pustil Gilmorky. překvapuje mě, jak moc příjemně mi s ním je. vyprovodí mě před vchod. další pusy. třeba se zase potkáme za barem.

kocovinový den, nakonec se scházím s Týnou, abych ji všechno povyprávěla. sedíme nad pivem, je tam taky první Jan, který se k nám nakonec připojuje. jsem z toho nervózní. nevím, jak vlastně silná je má sebevůle a rozhodnutí, že už ho nechci. nakonec spolu debatujeme do čtyř. dlouhý rozhovor o nás, který jsem si neeticky nahrála na diktafon, ale jsem za to ráda. v tom množství piv bych si to nepamatovala a hrozně toho litovala. říká mi, že je demisexuální a aromantický. debatujeme tu časovou osu. jak jsme to každý vnímali, co to pro koho znamenalo. jsme k sobě tak upřímní jako asi nikdy ne, což je nakonec hrozně fajn pocit. konečně mám nějaké zakončení. vysvětlení, můžu to zarámcovat a vymazat kousek té zmatenosti, co jsem pociťovala. zbavit se toho pocitu, že jsem nedostatečná. zároveň je to zvláštní. možná si párkrát až obsesivně přehraji tu nahrávku.

no a dneska jsem si vyměnila pár zpráv s Janem III., opravdu pomálu, nevěděla jsem nakonec co odepsat, pár hodin na to se ptám, jestli jeho ségra o nás ví, protože jí uvidím. neříkal jsem jí to, ale neřešil bych to. trošku se bojím, co jí odpovím, kdyby se zeptala, ale ona se nakonec nezeptala. a tak si po dvou pivech nastupuji do plné tramvaje, rozhlížím se kolem, trošku doufám, že se třeba potkáme, a najednou si všimnu, že sedí přede mnou. přistoupím blíž, zvedne hlavu a krásně se usměje, já se topím v jeho očích a on sundavá sluchátka. vypadá unaveně a opile, jede ze Sudu, dotýká se mého stehna, pokládá na mě svou hlavu, hladím ho ve vlasech. velká náhoda. až příliš brzy musím vystoupit. objímá mě a dává mi pusu na tvář.