#vyšší šlechta

[archivace]

kpt. PhDr. Stanislav Balík: Jan Žižka (svodka z přednášky) husitské války o sto let předstihly Jan Žižka byl zemanského původu, Žižkův dvorec se nacházel v Trocnově. /mimochodem autor přednášky - předlohy pro tuto svodku podnikl pochod Tábor - Trocnov s majorem Janem Polnarem/ Pozice malé šlechty v jižních Čechách byla velice problematická, protože malá šlechta byla pod zřetelným tlakem vyšší šlechty. Žižka od mládí vedl s Rožmberky malou gerilovou válku. Žižka zejména využíval terénu, kdy jako slabší bojoval proti někomu silnějšímu. ŽIŽKA JAKO ŽOLDNÉŘ Žižka jako žoldnéř se účastnil v Polsku několika bitev - kde doznívala koncepce středověké těžké jízdy (v rytířských brněních) proti lehčím, méně chráněným, ale operativnějším vojenským jednotkám, známý z pozdějších obdobích. Bitva u GRUNWALDU, nazývaná taktéž bitva u Tannenbergu nebo bitva u Žalgirisu, se odehrála 15. července 1410 mezi řádem německých rytířů a polsko-litevskou koalicí. Veliteli vítězné polsko-litevské koalice byli polský král Vladislav II. Jagellonský a litevský velkokníže Vytautas, zatímco řádové rytíře v bitvě vedl jejich velmistr Ulrich von Jungingen. Jednalo se o rozhodující bitvu polsko-litevsko-teutonské války (1409–1411) a jednu z největších bitev v dějinách středověké Evropy. Na vítězné straně bojovala i česká družina vedená vojevůdcem Janem Sokolem z Lamberka a pravděpodobná je i účast Jana Žižky z Trocnova. Po porážce v této bitvě již nikdy Řád německých rytířů nezískal zpět svůj bývalý vliv. Svědectví mála přímých svědků této bitvy jsou vesměs protikladná. Vzhledem k tomu, že se vojsko řádu německých rytířů šikovalo u vesničky Grunwald, koaliční polsko-litevská vojska u Tannenbergu, používají se pro tuto bitvu v jednotlivých zemích různé názvy. V německé dějepravě se bitva později nazvala bitvou u Tannenbergu, Poláci a Češi o ní mluví jako o bitvě u Grunwaldu a Litevci jako o bitvě u Žalgirisu. Ve druhé polovině 14. století, po dohodě s Polskem v Kališi roku 1343 a uzavření míru na dobu 66 let, dosahuje Řád zenitu a snaží se ovládnout na východě území Žmudě, na které si však dělá také nárok v té době pohanská Litva. V roce 1385 přijal litevský velkokníže Jagiello a s ním i formálně celá Litva křest. Tím pominuly pro řád důvody snažit se o její christianizaci, přesto se však řád nadále snažil definitivně připojit Žmuď k řádovému státu. Díky křtu se zároveň Jagiello stává i jedním ze dvou nápadníků dědičky polského trůnu Hedwiky (Jadwigy) a dne 13. dubna 1385 se tzv. Krevskou smlouvou, díky volbě polských stavů, stává i polským králem. Korunovací Jagiella o rok později jako Vladislava, vzniklo polsko-litevské soustátí, jedna z největších zemí v tehdejší Evropě, která se rozhodla vší mocí zastavit expanzi Řádového státu. Cílem Řádu německých rytířů v nastupující válce bylo upevnění svých držav, ovládnutí celé Žmudě a případné další získání území na úkor Polska, Litevské knížectví naopak považovalo Žmuď za součást svého území a chtělo ji dostat zpět pod svůj vliv. Polsko mělo zájem získat zpět po sto letech Pomořansko a také Řádem údajně neoprávněně obsazené Drezdenko, v konečné fázi pak definitivní rozbití nebezpečného sousedního Řádového státu. Drezdenko držel Ulrich van der Ost, který se uznal za polského vazala a odkázal ho roku 1402 polskému králi, ale za tři roky nato ho v rozporu s předchozí dohodou postoupil Řádu německých rytířů. Žižka byl údajně rovněž účastníkem bitvy u Azincourtu. Angličané dokázali porazit francouzskou železnou jízdu, jelikož měli vynikající lučišníky. UŠTĚDŘIT PRÁŽKU TĚŽKÉ JÍZDĚ BYLO VELICE OBTÍŽNÉ, dokázala to flanderská milice, švýcarská milice angličtí lučišníci A úplně nejdokonaleji to pak dokázali (o něco později) Žižkovi Husité. ŽIŽKA JAKO KRÁLOVSKÝ ČELEDÍN Po polském období se Žižka dostává do Čech, slouží na dvoře Václava IV, sbližuje se s manželkou Žofií. Oba navštěvují Betlémskou kapli, kde má svoje kázání mistr Jan Hus. Situace v čechách se začala radikalizovat po 6. červenci 1415 tedy popravě Jana Husa v Kostnici a první pražské defenestraci. Rozkolísaný Václav IV neví, zda

se přiklonit k Zikmundovi nebo Husitům. ZIKMUND Chce se dosáhnout české koruny v zemi zachvácenou husitskou revoltou, uspořádá do Čech křížovou výpravu. Krutá náboženská válka která měla podobu občanské války a intervence. jan Žižka byl jako jeho spolubojovníci prodchnut husitskou vírou, přesto měl Žižka problém u husitských kněží. Husité odmítali veškerý přepych, dokonce i vojenství vznikaly typické husitské zbraně - zemědělské nářadí pro bojové využití řempich sudlice kovaný cep palcát palné zbraně v rámci vozové hradby primitivní děla BITVA U SUDOMĚŘE Bitva známá využitím terénu - vypuštěného rybníka, jinak husitské bitvy byly spíš záležitostí pěchoty, jízda nastupovala až na závěr bitvy, kdy vítězství již bylo nesporné a Husité pronásledovali prchající nepřátele. nově založené město TÁBOR se stalo symbolem Husitsí TAŽENÍ NA PRAHU První křižová výprava tedy směřovala na Prahu, neboť ovládnutí Prahy byla pro Zikmunda cesta k české koruně. Křižáci se snažili o klamný útok na Špitálském poli, hlavní útok se ovšem změnil v útok na Vítkov. Pravých Husitů zde početně bylo velmi málo, Žižka opět využil konfiguraci terénu. Klíčovou roli zde sehrála polní tvrz na Vítkově a také příchod posil v okamžiku kdy sám Žižka již byl ohrožen na životě. Zikmund prchá do Německého brodu.

Žižkův POLNÍ ŘÁD - demokratizace pravomocí a trestů mezi šlechtici a nešlechtici a také kázeń a jednotné velení na rozdíl od bitev dřívějška, založených spíše na sólových výstupech. 1421 Žižka buduje hrad Kalich Hrad byl jediná věc, či majetek, který si Žižka dopřál, možná jej plánoval jako rodinné sídlo. hrad byl v zásadě kamenný s dřevěnou nástavbou a nebyl zde žádný prostor pro sdružování vojska. 1421 Žižka oslepl při obléhání hradu RÁBÍ 1423 Žižka se rozešel s Tábory a odešel do východních Čech, kde založil bojovnějši MENŠÍ TÁBOR - svaz východočeských měst, vymezující se rovněž proti již poněkud usedlejším Husitům z Prahy a Tábora. BITVA U MALEŠOVA 1424 (malešovská tvrz) Žižkovi se podařilo vylákat nepřátele tam kam potřeboval. Šlo o vnitřní bitvu mezi husity - použil vozy naplněné kameny.

A poslední cesta Jana Žižky z Trocnova a Kalicha skončila jak známo v Přibyslavi.

Pražské hrady Václava IV

Pražské hrady a doba Václava IV. - Blog iDNES.cz

Zikmund Lucemburský jako Uherský král

Mátra – aneb třetí vrcholek dvou státních znaků - rozcestník Maďarsko - Blog iDNES.cz

Jan Roháč z Dubé a hrad Sión

Jan Žižka a bitva na Vítkově

[twogentlemen]

Received Pronunciation – mluvte jako šlechta

Received Pronunciation – mluvte jako šlechta

Znáte to dobře z různých seriálů a filmů. Proslulý britský přízvuk vyšší třídy, neboli received pronounciation. Co tento nóbl přízvuk odlišuje třeba od americké angličtiny?  (more…)

View On WordPress

#akcent #angličtina #přijatá výslovnost #přízvuk #received pronounciation

[immortalacademyrp]

Park Seonghwa

Jméno idola: Seonghwa Park Skupina: ATEEZ Fiktivní jméno: Shax Avel Věk: 266 Bytost: Démon, Vyšší šlechta Pozice: učeň Príbeh postavy: 

Na okraji jazera stál bocian, biely, až nepríjemne čistý. Vydával zvuky, aké prirodzene bociany zvyknú, no Shax ich nesmierne neznášal. I napriek tomu nimi bol z akéhosi dôvodu obklopený, odkedy si pamätal. Biele či čierne, prenasledovali ho ako v snoch, tak i za bdela. Bol ešte mladý, dieťa takpovediac, vek ktorého vtedy dosahoval, by bol už pre bežného človeka dávno smrteľný, no pre neho len malá smietka v jeho živote. Bolo zlé zabíjať i tak nevinné bytosti, ako boli tieto zvieratá, stojace na brehu vodnej plochy? Zlé i na démona? „Čisté“ duše anjelov, ktoré sa priečili každého jeho bratovi, prirodzene, boli neznesiteľné a už na pohľad v ňom vzbudzovali hnev, no prečo tomu tak bolo i u tak nepatrných a nedôležitých bytostí? Bolo to tými krídlami, ktorými zviera začalo máchať okolo seba vo chvíli kedy Shax v zlosti zlomil jeho dlhý krk? Prečo to vôbec spravil, pripadal si hlúpo, smiešne. Nič, čím by sa mohol chváliť, len bezmocný kus mäsa a peria, ktorý mu teraz ležal pri nohách. Biele chumáčiky viali vo vetre, no on bol nesmierne uspokojený tým tichom, ktoré potom nastalo. Ticho mal veľmi rád. Respektíve, ak si ho vedel zariadiť tak, ako chcel on.

Naučil sa to ovládať, ľahko, rýchlo. Využíval to, často a kedykoľvek mohol. Jeho manipulatívna stránka ho ovládala, či to bol smrteľník, či iný démon, iná bytosť. Keď mu vezmete zmyslový orgán, druhý nie je len zúfalý, ovládateľný, prosiaci, no taktiež tak veľmi naivný. Akékoľvek klamstvo a prísľub, a druhý padne na kolená, len aby mu Shax znova vrátil jeho videnie, či hlas. Tak jednoduché, že sa naučil vo svojich klamstvách žiť tak prirodzene, že niekedy sám nebol schopný oddeliť to, čo bol lož a čo pravda.

Každým dňom sa jeho moc zväčšovala. Jeho otec, bol hrdý, prirodzene. A Shax rád experimentoval. Jeho hlas bol hlboký, až priam chrčal, avšak stále na každého uši pôsobil prívetivo a lákavo, až klamlivo zvodne. Shax chcel vedieť, ako ďaleko môže hranica každého jedinca zájsť, keď ich pripraví o to najcennejšie. Skúšal veľa vecí. Smrteľníci, samozrejme, boli tak jednoducho nalákateľní, vždy priam vkráčali do jeho náruče. Spočiatku len využíval jeho moc. Oberať druhých o zmysly tak jednoducho, a len po psychickej stránke ho prestalo baviť rýchlo. Skúšal ďalej, už prekračoval i fyzickú hranicu. Oberal druhých o jazyk, končatiny, pálil brušká prstov či ich kože kdekoľvek inde na tele. Najviac ho fascinovali oči. Tie najnovšie si vždy uchoval, a premenil na sklenené, uchovávajúc si tak v pamäti farbu každého jedného z nich. Dotyčného si nechával pri sebe, až pokiaľ neskonal. Prirodzene, iné bytosti vydržali dlhšie ako smrteľníci. Predovšetkým tak iní démoni. Ich schopnosť regenerovať sa mu umožnovala mnoho nového a neprebádaného.

Jeho brat, Scox ho však fascinoval ešte viac. Bola to pre neho nedotknuteľná osoba, jeho krv, aspoň to si obaja mysleli. Mali toho veľa spoločného, druhý mu často pomáhal, zdieľal jeho myšlienky a sny, bol rovnako zvedavý. Tak ako každý démon, i on neznášal čo i len predstavu bielych operených krídel, avšak. Fascinovali ho tie čierne. Videl démonov, ktorých krídla boli čierne ako popol, niektoré rovnako jemne vyzerajúce, ako tie anjelske, niektoré šľachovité až priam desivé. Ani jeden z nich krídla nemal. No Shax sa nepýtal, chcel ho s nimi vidieť. Dovolil si, čo si dovtedy nikdy predtým nedovolil. Jeho moc na druhého síce fungovala, nie však tak ako by chcel. Len vďaka tomu, že by to druhý nikdy nečakal, pripravil druhého o hlas, než sa jeho moci začal brániť. Naštvane a agresívne, prirodzene, iná reakcia sa ani nedala čakať. Shax chcel však dielo dokonať, preto sa už prerušiť nemohol. O zrak ho pripravil rovnako, ako to zvládali aj obyčajní smrteľníci, zbavil ho očí a oslabeného sa ho dalo ovládať omnoho jednoduchšie. Prisľubil mu, že mu ich vráti. Boli predsa démoni, pár kúziel, a jeho oči budú späť. Bude lepší a silnejši ako kedykoľvek predtým, ako nechá Shaxa svoje úmysly dokončiť. Jeho mladší brat poslúchol a prikývol. Shax už dlhšiu chvíľu ukrýval veľmi zvláštneho vtáka, ktorého zbadal tak, ako kedysi toho prvého, ktorý skončil so zlomeným krkom. Bol však čierny a omnoho väčší, jeho krídla boli nádherné. Bezvládnemu zvieraťu odtrhol oba dva. Dlho študoval rôzne pergameny, knihy, a obchádzal čarodejnice, aby si bol svojimi experimentami egoisticky istý. Kožu na chrbte mladšieho brata rozrezal poľahky, až hlboko do svalov. Zhromaždil všetko potrebné, zvitky so zaklínadlami, rôzne komponenty a prísady, niečo, čo v skutočnosti vôbec nebolo jeho prirodzenosťou. Avšak bol odhodlaný, a recitoval jedno slovo za druhým, zatiaľ čo sa mladého telo zmietalo v bolesti, trhalo ním, a krídla ktoré sa preberali k životu tak isto, prirastali k jeho lopatkám po každej odrieknutej slabike. Druhý však nemohol vydať ani hlások.

„Sú nádherné.“ Boli slová ktoré nakoniec zo Shaxa vyšli, zatiaľ čo potôčiku krvi stekali po mladšieho brata. Avšak, nedíval sa na krídla, díval sa na jeho oči, ktoré ho nakoniec fascinovali omnoho viac. Tie pri sebe nosí doteraz, a nikdy ich na rozdiel od predošlých nevymení. Aj po tom, čo bol nútený odísť, zatiaľ čo netušil, aký osud dostihol jeho milovaného mladšieho brata. Žil, to vedel, cítil. Jeho otec mu však nikdy nedovolil ani len pokúsiť sa priblížiť. 

#Park Seonghwa #ATEEZ #vyšší šlechta #student #Rebellion #submission

[immortalacademyrp]

Kim Yoohyeon

Jméno idola: Kim Yoohyeon Skupina: Dreamcatcher Fiktivní jméno: Lilliana Zuth'teth Věk: 214 Bytost: Vyšší šlechta Pozice: Učeň Příběh postavy: Lilliana nikdy příliš neposlouchala ty, které by měla. Navzdory tomu, že byla urozenou démonkou hlavní větve významného rodu a tedy jen její jméno znamenalo moc a sílu, měla ráda hry. Často na sebe brala podobu démona nízkého původu a vyplňovala prázdný čas všelijakými malichernostmi. Někdy z nich měla užitek, jindy to dělala třeba jen pro tu zábavu a mučení. Na výsledku jí nezáleželo. Dokud nosila svoji druhou tvář, nezáleželo jí na ničem.

Jako každý z jejího rodu prošla brutálním bojovým výcvikem. Nejeden z jejích instruktorů byl překvapen touhou po krvi, která se v ní ukrývala. Ne že by to mezi démony bylo něco zvláštního, ale způsob, kterým Lilliana bojovala byl obzvlášť brutální. Brzy jí přestaly stačit tupé meče a zadržené rány. A v okolí nebyl nikdo, kdo by byl ochotný s ní reálně bojovat. Ať už ze strachu o vlastní život, nebo ze strachu z odplaty, kterou by přineslo zranění člena jejího rodu. Proto si od čarodějů vzala lektvar na ukrytí své pravé podstaty a vydala se do zápasnických arén.

Toto rozhodnutí změnilo její do té doby celkem nudný život. Poprvé opustila rodové sídlo a žila sama na sebe. V zápasech se vyloženě vyžívala, se svými protivníky si hrála. Jednoho dne k ní dolehlo jméno. Tedy, spíše přezdívka, Stínač. Chtěla se s ním utkat. Jenže když dorazila do arény jeho pána, čekalo ji překvapení. Jeho pán v ní nalezl zalíbení. Takové, že měla stát po jeho boku. Její vlastní lež a skrytá identita se jí teď vysmívala. Tady, kde se ukrývala před svým pravým jménem a tím co neslo, měla stejně nakonec plnit stejnou roli – poslušně sedět vedle vládce. To se jí přinejmenším nelíbilo. Rozhodla se je oba dva zahrnout do svojí hry. Jak věrného sluhu Stínače, tak démona s ambicemi.

Dlouhou dobu se těšila přízni vládce, dokud Zanova žárlivost nedosáhla neúnosných rovin. Jeho výzvu k souboji přijala, bylo to pro ni jako splněný sen. Užívala si i fakt, že na něj skoro nikdo nesází. Protože ale stále užívala ten lektvar, souboj prohrála. Čekala na smrt na konci jeho čepelí, ale ta nepřišla. Místo toho v jeho očích nalezla něco, co nečekala. Soucit. Zvedlo se v ní znechucení a vrhla po něm svůj nůž. Přežila jen kvůli tomu, že jiný ukázal slabost, která v jejich kruzích neměla co dělat. Přišla o čest.

Ještě nějakou dobu pokračovala v životě vedle Astarotha, ale tato skvrna ji pálila. Vždy věděla, že tento život je jen dočasný. Proto jednoho dne vyzvala na souboj i jeho. Prohra byla jistá. Chtěla však prohrát čestně, zemřít čistě. Ani napodruhé se jí to nepodařilo. Zraněná jak na těle tak na duši se vrátila do rodového sídla, snažila se na to celé zapomenout. Její rodina se rozhodla, že Lillianna půjde studovat, aby se konečně naučila poslušnosti. A tak mladé démonka zavítala na Immortal Academy, místo, kde si myslela, že může na potupnou minulost zapomenout. 

#Kim Yoohyeon #Dreamcatcher #vyšší šlechta #student #submission

[immortalacademyrp]

Bang Christopher

Jméno idola: Christopher Bang (Bangchan) Skupina: Stray Kids Fiktivní jméno: Christopher Belieu Věk: 883 Bytost: Vyšší šlechta Pozice: Student Příběh postavy:

Christopher Belieu. Jméno, ze kterého mrazilo v zádech, jen se o tajemném muži povídalo. Podsvětím se nesly pověsti o povstání jednoho z nejsilnějších démonů vůbec. O zrození nového vůdce, který by dokázal vyhubit vše živoucí pouze pro šíření zla nahoru na zemi. Zvěsti se dostávaly od démonů k lesním bytostem až začali strašit ve snech i samotné anděly na nebesích.

Údajně z něho jeho temnota sálá na míle daleko. Květiny v jeho přítomnosti samovolně uvadají než aby museli čelit jemu samotnému. Jeho dech mrazí i přestože sebou nosí horko temnoty podsvětí. A stačí jenom jeden pohled abyste už nikdy nemohli pocítit životní štěstí.

Jiná povídačka vysvětluje náhlý úbytek andělů. Jak démon dokáže naprosto skrýt svou podstatu. Jak jeho oči najdou jeho kořist, která již nemá šanci úniku. A jako kdyby ani uniknout nechtěla. Stačila pouze chvíle a andělé podléhaly. Padaly vyššímu démonovi k nohám toužíc po něčem, co jim bylo celý život odepíráno. Vystavujíc tak své bílé plátno nevinnosti jeho černé barvě života.

Jiní opět říkají, že všechny příběhy jsou lži vymyšlené těmi, co touží být zajímaví tím, že někoho takového opět potkaly. Že setkání s někým takovým nikdo nemohl přežít.

Nebo možná také nikdo tak mocný v tak mladém věku vlastně ani neexistuje. Není však možné zabránit jisté nervozitě, která se prohnala školou, když se samotné jméno démona objevilo v listu studentů. Christopher Belieu - démon neznámého původu. Nový student na Immortal Academy. ____________________________________________________________________________________________________________________________ SCHVÁLENO - Vítej ve hře Immortal Academy. Nyní si můžeš přidat do přátel administrátory této RP. Dříve si, prosím, nikoho jiného nepřidávej. Do alternativního jména uveď svou rasu, příp. povolání či pozici na akademii.

[immortalacademyrp]

Park Chanyeol

Jméno idola : Chanyeol Park Skupina : EXO Fiktívní jméno : Loey Abaddon Věk : 442 Bytost : Vyšší šlechta Pozice : Študent Příběh postavy : 

Loey sa ocitol vo Večnom zatratení, čo je poslednou platformou pekla, ktoré je obývané tieňmi, prázdnymi schránkami, ktoré osídľuje samotná Temnota. Nie je tam poriadok, nie je tam žiadny zákon. Je to miesto, kde je každý odkázaný sám na seba, a kde každá minúta zohráva veľkú rolu. Loey sa tu ocitol ako malý chlapec, neschopný spomenúť si odkiaľ je. Vedel iba svoj dátum narodenia a svoje meno. Nič viac. Už vtedy mal jazvy po tele, hoci samotný Loey nevedel odkiaľ. Túlal sa Večným zatratením, kde bytosti ako on nemali čo robiť. Nepatrili tam, ale on tam bol. Jeho energia okamžite lákala stratené schránky ktoré sa chceli nakŕmiť a Loey rýchlo pochopil, že musí bojovať zubami nechtami, aby prežil čo i len nasledujúcich päť minút.

Loey tu trávil istú časť svojho takzvaného detstva, a snažil sa rozpomenúť kto je a odkiaľ je, avšak kúzlo, ktoré mu bráni spomenúť si mu prináša silné bolesti hlavy, krvácanie z nosa a kŕče, rovnako tak pálčivý pocit v celom tele. To bol prvotný spúšťač jeho podráždenosti a hnevu, ktorý sa len hromadil v jeho tele, keďže on túžobne chcel poznať svoju minulosť len preto, aby mohol zničiť tých, čo ho do Večného zatratenia dostali.

Našli ho schúleného pod skaliskom a neskôr sa dostal do rúk Lazarusa, ktorý sa Loeyho rozhodol vychovávať pomocou niekoľkých tutorov, ktorí využívali Loeyho agresivitu, hnev a problém so sebaovládaním. Loey sa veľmi ľahko rozzúril a vedel narobiť obrovský neporiadok. Lazarus vycítil potencionál a predal ho jednému démonovi, ktorý ho podroboval rôznym mučiacim technikám a niektoré fyzicky praktikoval na Abaddonovi.

Počas jeho dospievania sa premenil v doslova vraždiacu mašinu, ktorá mučila vyššie postavené bytosti ale i obyčajných hriešnikov, ktorí ho museli poslúchať na slovo. Pokiaľ sa stalo, že niekto dohováral Abaddonovi, on sa po ňom vrhol od zúrivosti. Veľakrát museli Archadémoni zaviesť Loeyho do miestnosti so  železnými okovami zamknutý a bičovaný Ohnivým bičom, ktorý na jeho tele zanechal rany, ktoré sa nezahojili a tak mu ostávali jazvy. Loey sa neskôr týmito jazvami pýšil, keď chodil polonahý. Čím viac rán, tým sa cítil lepšie a hrdý na svoje jazvy. Výnimočne.

Pohyboval sa v blízkosti Lazarusa, ktorý bol jedným z pomocníkov Satana, ale o tom len počul rôzne historky. Medzi jeden z mnoho problémov bolo Loeyho divoké chovanie, ktoré sa za tie roky len nepatrne pozmenilo, no jeho problémy s ovládaním svojej schopnosti neutíchali. Dymilo sa z neho, pretože energia, ktorou disponoval už nemala miesto a potrebovala von. To spôsobovalo jeho záchvaty agresie a veľmi nerozvážne používanie ohňa, s ktorým nevedel poriadne narábať, pretože veľa démonov malo obavy, že ak by naučili Loeyho narábať s ohňom, bol by ešte silnejší, podobne tak keby ho priučili k úmernému používaniu energie, ktorá vyplývala z jeho hnevu, ktorým bol presýtený.

Každý kto bol nižšie postavený, tak ním Loey veľmi otvorene pohŕdal a bral ho ako špinu, ktorá len prekáža. Všade kam chodil, tam prinášal kúdoľ dymu, z ktorého každý mohol cítiť smrť, počuť krik jeho obetí a cítiť ich pocity, v čom sa Loey vyžíval a rád ponechával na každom kúsok seba. Ak niekto prežil jeho mučenie, tak si vyslúžil tmavý obojok podliatin okolo krku a následné uhryznutie v oblasti lopatky, čo znamenalo, že patrili jemu. Loey sa vyžíval v utrpení, vyžíval sa v hystérií a miloval chaos, ktorý spôsoboval.

Jeho Temnota rástla, a vzbudzovala obavy u démonov, preto ho naučili len podstatné pre jeho bitie, ale nikdy to nedošlo k tomu, aby vyvíjali jeho schopnosti, pretože vedeli, že ak by to urobili zaujal by i samotného Satana a tým by sa celá hierarchia zmenila a to ani jeden z démonov nechcel. Loey začínal trhať reťaz, na ktorej bol pripútaný. Aj keď niektorí chceli a hlasovali aby bol Loey zabitý, druhí hovorili, aby si len povýšil svoje postavenie, čím ho dali do arény, aby bojoval proti niekoľkým démonom. Loey sa cítil ako doma, keď mohol ničiť, znetvoriť ostatných a vyžíval sa najmä v tom, keď mohol trhať kožu ostatných a cítiť pach čerstvej krvi, ktorá jeho adrenalín ešte väčšmi zintenzívnila a Loey sad ostával do štádia, kedy prepadal čistému šialenstvu, kedy temnota ovládala väčšinu a práve preto, keď porazil jedného démona z Vyššej šľachty a celý od krvi sa vrhol po samotnom Lazarusovi, musel byť odvedený do miestnosti k železným okovám. Miestnosťou sa niesol jeho rev, a temnota ktorá z neho sálala bola tak temná, že do miestnosti ani nikto nevstupoval ani sa nenachádzal v blízkom okolí už len preto, aby nebol zmanipulovaný alebo necítil to, čo cítil Loey.

I keď bolo prekvapujúce, že ho v Pekle nechceli, bol za tým plán. Chceli sa ho zbaviť, aby sa nikto necítil vo svojej pozícií ohrozene. A to Loey vedel ucítiť a on zase potreboval niekoho, kto ho naučí ovládať jeho Temnotu, aby odomkol svoju pravú silu a ukázal, že nie je handrovou bábikou pre ostatných. Chcel ísť vyššie. Chcel byť po boku samotného Satana, aj keď ukončil svoj post na pozícií Vyššej šľachty, jeho schopnosti zachádzali však ďalej, čo si Loey začínal uvedomovať v posledných sto rokoch. Chcel vedieť viac, rovnako tak o svojej minulosti, v čom sa ale sklamal.

Loey dokáže ovládať oheň, ale jeho nevýhodou je, že pri nevypúšťaní svojej energie môže nastať samovznietenie. K tomu sa Loey dopracoval hneď niekoľkokrát, kde mal problém svoju energiu vypustiť kvôli jeho nekontrolovateľnému hnevu a agresii, keď sa pokúšal spomenúť si na svoju minulosť, no jediné, čo dostal bola migréna, krvácanie z očí, nosu i úst a samovznietenie. Loey tak nikdy nespoznal kto boli jeho rodičmi, a nevedel ani prečo sa ocitol vo Večnom zatratení.

Loey celý život, aj keď bol obklopený démonmi a vysoko postavenou spoločnosťou, bol sám. S nikým nikdy nič nemal, bol zvyknutý len na to, že niekoho znásilní, roztrhá na handry, znetvorí alebo zabije, nech sa jedná o akéhokoľvek hriešnika alebo vyššie postavenú bytosť, či démona, ktorý bol podľa neho bezcenný. Bol to divoký živel, ktorý sa len ťažko krotil.

Keď mu bolo povedané, že má odísť do Karzaduru, odišiel takmer okamžite. Cítil, že to je jeden z plánov, ako sa ho zbaviť. Mal tam tutora, ktorý ho učil aby sa naučil sebakontrole, ale i napriek tomu, že bol mimo pekla, bol rovnako odtrhnutý z reťaze, hoci pomenej. Skončil tak sám, démonmi obávaný a obchádzaný, len aby s ním nikto neprišiel do styku alebo sa nestal jeho obeťou. Loey sa cítil vážene, ale len do určitej doby, kedy mu tutor povedal, že by bolo lepšie ísť na akadémiu, kde bude pod profesionálnym dohľadom. Loey zúril natoľko, že tutora zabil a jeho hlavu nabodol na kôl.

Všetko to násilie vychádzalo z jeho osamelosti, z jeho smútku. Ako milovaný bol skôr nenávidený, sálal z neho strach a nikto pri ňom nevydržal dlhšie ako pár hodín. Bol príliš nebezpečný pre svoje okolie, ale i sám pre seba. Abaddon len potreboval iný spôsobom výchovy. Dostal sa do rúk, ktoré ho ešte zhoršili.

Zabil oveľa viac ľudí i bytostí ako žiaden iný démon pred ním, a najhoršie bolo, že sila ktorou disponoval sa ani z časti nepribližovala jeho plnému rozsahu. ____________________________________________________________________________________________________________________________ SCHVÁLENO - Vítej ve hře Immortal Academy. Nyní si můžeš přidat do přátel administrátory této RP. Dříve si, prosím, nikoho jiného nepřidávej. Do alternativního jména uveď svou rasu, příp. povolání či pozici na akademii.