#ó-céčka

[martan-co-ma-rad-caj]

Lykantropie dělá bíp bíp >:))

Krapet matka/syn vztahu pro váš den. Uvědomuju si, že to je silně kvír-zakódované - je to schválně - podle mé vlastí zkušenosti. Sebepromítání mé oblíbené. Lykantropie je v téhle pasáži zrovna nejasná, proto zvlášť říkám, že tam je. (Za pravopisné chyby se omlouvám, jsem znaven výletem do Lidlu)

Sedla si obkročmo na trojnožku u jeho postele. "Jak je?"

"Divně."

"Co se děje? Je ti špatně? Mám přinést vodu? Nemáš hlad?"

Zavrtěl hlavou, čímž ji umlčel. Bezhlesně zíral k nohám postele. Pak shlédl na své ruce, které si hrály se srstí pokrývky, kterou měl přehozenou přes kolena. "Máš mě pořád ráda?" zeptal se najednou.

Srdce jak by jí vyskočilo z hrudi přímo do ledové vody. Nejprve naprázdno otevřela ústa, než se zmohla k odpovědi. "Jistěže ano." Přisunula se blíž a předklonila se, aby se ujistila, že se na ni dívá. Přiložila mu dlaň na tvář a podívala se mu zpříma do očí. "A není nic, co by to mohlo změnit."

Lehce se usmál. Úsměv ale rychle zmizel a nahradil ho smutek. "Ale co ostatní..."

"Určitě si myslí to samé. Bojí se o tebe."

"Bojí se mě," popotáhl a odvrátil se, tváře zářící čím dál silnější rudou.

"Ale kuš," odbyla ho. Na druhou jeho tvář přiložila svou volnou ruku a otočila mu lehce hlavu, aby na něj opět viděla. "Ty jim neublížíš. Ví to. Jsou jen ztracení. Neví, co dělat, jak se chovat, co říkat... Když jim dáš chvíli čas, uvidíš, že tě mají stále stejně rádi. Tak jako já." Palci utřela slzy, které mu stékaly po tvářích. Matně si všimla, že jí připadají jiné, než dřív. Jemnější. Ne tak, jako když byl úplně maličký, ale přesto hebčí, než před měsícem.

#česky #čumblr #fantasy #psaní #lgbt #my ocs #ó-céčka #Lissele #Faileon #Menší než nebe #aspoň tak se to teďka jmenuje #už jsem vystřídal asi 3 názvy ale uznávám že to píšu už skoro 10 let #takže 3 změny nejsou moc