#miski merch | Explore Tumblr Posts and Blogs

zlutyzakaznik · 3 years

Text

Měsíční souhrn: prosinec 2020

(4. 1. 2021) Rozvrat země v přímém přenosu.

Volba úvodní fotky tohoto souhrnu byla snadná, protože těsně před Vánoci jsem coby milou pozornost dostal osm pralinek od domácí cukrářky a pekařky Baking lady of leisure, jejíž profil určitě doporučuji prostudovat. Podrobnější popisku můžete nalézt pár snímků nazpět na jejím Instagramu a řeknu jen tolik, že to bylo velice dobré a dospělé pojetí cukrařiny (nepřeslazené jako jsou komerční čokoládové bonbony) a aby také ne, když za čokoládu posloužilo italské Amedei. Z takové čtenářky blogu mám samozřejmě radost a mohu jen v dobrém závidět manželovi a dětem.

Darebáci, gauneři, všiváci a hlavně onen čtyřiadvacetikarátový syčák. Tolik na adresu vlády a trestně stíhaného premiéra a bývalého estébáka podporovaného komunisty. A protože toto je slušný blog a jakkoli mě i mnoho dalších jistě napadají ostřejší výrazy, nikomu z bezpočtu existenčně postižených bych jejich vyjádřením ani v nejmenším nepomohl.

Obrovským zklamáním je nejen opozice a Ústavní soud, ale především pasivita a konformita občanů, u kterých bych čekal aspoň minimální formu vzdoru vzhledem k tomu, jak drze si vládnoucí garnitura počíná a ještě si nás dovoluje oslovovat přátelé. Anebo aspoň chabý pokus o jednorázové spojenectví gastra, hotelů, kultury a dalších likvidovaných sektorů ekonomiky. Ale bohužel. Onen příslovečný kalich hořkosti si budeme muset vypít až do dna, přičemž výčet posledních absurdit – namátkou tady, tady a tady – a manipulování čísly i realitou by nebral konce.

Třetí uzávěra za devět měsíců postihla 18. 12. nejprve gastroprovozy a o pár dní později se omezení rozšířilo i na obchody a služby. Celostátní pozornosti se dostalo ukončení činnosti Koishi (a Petit Cru, kde jsem byl v letech 2010 až 2012 velmi často) a divil bych se, kdyby nenásledovala další velká jména, protože to, co jsem viděl začátkem prosince v historickém středu Prahy i Brna, překonávalo ty nejčernější představy.

I přes naprosto šílené podmínky a nejistotu se stále chystají k otevření nové podniky a nejen ty komorní, ale i velkorysé projekty, z nichž je na prvním místě nutno uvést EFI SPA Hotel na nám. 28 října, jehož součástí je vlastní pivovar (a kavárna?) a také velký prostor bývalého pivovarského domu na Dominikánské na rohu Šilingrova náměstí. Druhý z uvedených provozů by měl nabídnout nejen kulturní sál pro 500 lidí, jógu, ale zejména restauraci a výčep a 350 míst na sezení. Celkem 66 milionů za budovu, opravy, tonetky, nábytek, kuchyň a technologie. Opravdu bych nechtěl být v kůži Dalešického pivovaru, který je pod podnikem podepsán. A MOTMOT otevřeli 3. 12. pobočku na Francouzské. Byl jsem se tam brzy podívat, ale veškeré vybavení jako je moka konvička nebo V60 buďto už mám anebo nepotřebuji.

Nekrology za podniky tentokrát nebudou, protože se za prosinec na realitním trhu objevilo kupodivu velmi málo nových inzerátů, ale obávám se, že leden a únor to “vynahradí”. Po necelém roce provozu to zabalila kavárna Carpe diem Brno na Grohove a je k mání za 500 000 Kč + nízký 10 tis. Kč měsíční nájem + 10 000 předzahrádka o 3 až 4 stolech (za sezónu). Po Cafe Ptáček a KamDem BAR je to tedy už třetí exitus podniku v dané lokalitě.

A už 8. října na svém Facebooku, jak jsem zjistil teprve v těchto dnech, oznámil svůj konec JINEJ Bar, který zahájil své působení pod názvem Low Cost Bar®. 110 688 Kč za měsíc je za takový suterénní prostor opravdu hodně.

A jelikož jsem neměl za prosinec s jednou výjimkou žádné vyloženě zajímavé kávy v brněnských kavárnách a doma úspěšně zvládl další “italské kilo”, místo dílčího žebříčku nabízím velké výroční ohlédnutí zde.

Otravná kampaň města Brna a Jihomoravského kraje hrazená z peněz daňových poplatníků se už několik měsíců objevuje na stále větším počtu míst a je v příkrém rozporu s doporučením (provládních) lékářů o prospěšnosti pobytu na čerstvém vzduchu, které jsem samozřejmě respektoval...

...i za slunného a nečekaně teplého zimního dne, zde s třetinkou 21° (8.5 % alc.) doppelbocku Orátor z klášterního pivovaru Vorkloster. Dlouho jsem neviděl tolik úsměvů a mlsných pohledů od lidí, kteří mě potkali na cestě z výčepu do parku.

I když je venku nevlídno a deštivo, člověk si má jít ven pročistit hlavu a dát něco dobrého (zde třetinka Kozí bock – Weizenbock 15° do vlastní aleovky).

Ač na merch v podobě kšiltovek, triček, mikin, ponožek nebo smaltovaných hrníčků moc nejsem, tohle se mi opravdu líbilo, protože je to hezké, skladné, praktické a optimistické. Taška je k mání za pouhých 30 Kč a vedle mé oblíbené barvy se nabízí i hezká růžovofialová a světle modrá. Maximální nosnost pro nákup (krátce po zakoupení vyzkoušeno) je tak 2 x 1.5l PET vody, 1 litr mléka, 500 g těstovin, 500 g ovesných vloček, 200 g sýra, 500 g kuskusu a pár menších kousků pečiva.

Velmi trefný plakátek, který jsem nalezl už před pár týdny v Ochutnávkové pivnici (ale prý je na spoustě dalších míst), perfektně vystihuje absurditu doby, kdy je snaha nahnat lidi z gastra, kultury a “soft skills” oborů k pásu, na stavbu a na pole. Nejhorší je, že nejvíc blouzní do médií ti, kteří 30 let tyjí z peněz odborářů (vyobrazený koryfej) nebo jsou zainteresováni na obchodu s vakcínami (plukovník a ke střídmosti vybízející Rastislav Maďar a jeho hodinky Breitling, přičemž stejnou značku si již před časem dopřál i Dufek).

Protože můžu umístěné ve sklepních prostorách bývalého Z Baru (v průchodu na zahrádku Malt Wormu ze Starobrněnské) konečně otevřelo 15. 12. ve 13.30 hod., aby si na necelé tři dny vyzkoušelo provoz.

Prodejnu a vinotéku Perla vín nakonec nenahradila nová a samostatná provozovna, ale prostor byl přičleněn k oběma Alohám. Na uzavřených dveřích je možné spatřit nabídku dětského jídla (Povidlová knedla s vanilkovým krémem a mákem + Pitíčko za 119 Kč).

Čerstvě otevřeno má pobočka Líšeňského pivovaru v prostorách bývalé Pivovarské U Richarda na Údolní a u pivnice je určitě méně běžné, že se honosí na Facebooku kvalitou své kávy tak, že tam dá fotku tamperu a slepé misky. :-)

V několik let zavřené a nepřízní osudu stíhané Muzejce na rohu Moravského náměstí se podle všeho blýská na lepší časy. V prosinci zde už fungovalo okénko a bylo možné zajít i k pultu s pečivem, kávovarem a dvěma mlýnky. I když. Soudě dle mediálních ohlasů stále nejsou vyřešeny spory města a nájemce (tady a tady) a uvidíme, zda se to tu zase brzy nezavře. Mé srdce zaplesalo, když jsem uviděl poctivé a “dělnické” kávové technologie, ale slušný úvodní dojem okamžitě narušila slečna/dáma na baru, když mi řekla, že kávu zatím nedělají ani s sebou, protože je to zakázané. Proboha, řekl jsem si, protože byly tak 3 dny po odvolání zákazu kelímků to go a zatímco všechny kavárny s okénkem normálně vydávaly, tady se možná řídili písemnou podobou zákazu ve Sbírce zákonů. Zrno je prý nějaký italský blend značky, o které jsem dosud neslyšel a za oknem mají ceduli avizující “Nejlepší chleba ve městě”. Viděl jsem průřez bochníkem jejich pšenično-žitného a mohu říct k úrovni textury i této formě propagace jediné: Bláhoví lidé. A to tím spíš, pokud je pravda, že smluvně souhlasili s podmínkami nájmu, jak o nich referuje první z odkazovaných článků.

Cattani na Josefské s nájmem 65 000 Kč započalo proměnu na italskou pekárnu, jak mi potvrdili dva pánové, kteří vykoukli ven, když jsem na Silvestra nahlížel přes sklo. Budu doufat, že to bude něco nového a zajímavého.

Ano, něco italského to asi bude. :-)

Jak ten čas letí. V letech 2010 a 2011 jsem do Cafe Fratelli, původem londýnského kavárenského řetězce, jehož brněnská pobočka byla dle informací lidí z podniku franšízou, občas zašel na červené italské víno a ciabattu a dnes se už jen čeká na otevření japonské hospody. V této souvislosti připomenu, že skoro před dokončením je i velký korejský sushi a BBQ bar na Veveří (kousek od Hluché zmije, resp. přímo naproti knajpě U Průmyslovky).

Bude to bar, bude to kavárna, bude to bistro? Za sebe bych se klonil ke kombinaci prvních dvou typů provozu, protože jsem, ještě než podnik stihl utěsnit všechny skulinky v papírové zástěně na oknech, zahlédl prosvícené police s lahvemi kořalek nad barem a i na kávovar by se tam asi místo našlo. Uvidíme, jak uspěje nástupce instagramové cukrárny, která zde dlouho nevydržela. A hlavně jsem zvědav, jak to olivní Cukr, se kterým si de facto budou hledět do kávových šálků.

Tak makléřka, která před pár měsíci s majitelkou nemovitosti zoufale hledala místo, kde by si obě mohly dát odpoledne kávu, podle všeho uspěla a k otevření spěje superhrdinská palačinkárna (srov. s též superhrdinskou Comics pizza & burgers nebo zavedeným Panksy na Jaselské, kde mají hrozně milou slečnu za barem, ale v espresso mlýnku bohužel Malenovu Daniku). Na Instagramu uvádí, že jejich palačinky podpoří produktivitu (to bych potřeboval) a že budou nabízet lahodnou kávu. Takové prohlášení ovšem zaručuje, že se přijdu podívat hned jak otevřou. :-)

Od jednoho z nejlepších brněnských baristů jsem dostal echo, že by snad měl v dohledné době v centru města otevřít Burger King. A zjevně na tom něco bude, protože v parcele na České, kde bylo naposled MORI a před ním několik hospod s Plzní a ještě předtím Levné knihy, je daná hamburgrárna povolena. Valnou radost z toho ovšem nemám.

Carlini už má také pár týdnů otevřeno a provozovna vypadá velkoryse, příjemně a rustikálně (všechny ty pytle mouky!) ale co hlavně: zkusil jsem zde jejich focacciu s prosciuttem a artyčoky a chutnala mi tak, že se musím určitě vrátit a otestovat i jiné věci doporučované lidmi z mé reálné sociální bubliny.

Kolbaba zkouší podruhé pobočku. Po před časem uzavřené provozovně na Bayerove (vedle starožitnictví u křižovatky směrem na Lidl), ze které jsem si zapamatoval zejména prominentní poutače kupované zmrzliny Carte D’Or od Algidy, před Vánoci vyskočil další pokus v prostorách 3. srpna končícího Le Vafle. Odštěpek mateřské provozovny nazvali Chlebíček by Kolbaba a za sebe jsem k případnému úspěchu spíš skeptický.

Oprava: Tak Judyth sweet art na Josefské vedle Costy podle všeho ještě nezavřelo, i když se parcela zdála být vyklizená a místo v nabídce realitní kanceláře. Třeba to zkoušejí ještě jednou.

Liselotte a jejich vánoční výzdoba. Ve FB skupině Lukáše Hejlíka jsem se setkal s názorem, že je ten sněhulák hrozný, ale za sebe mohu říct, že ve srovnání s běžnou výzdobou a polepy cukráren se mi to zdá ještě docela dobré.

Pod kornoutkem bývá tma aneb Óda na další pozoruhodný poutač zmrzlinárny Diana, kde nejenže dle informace majitele nalili 5 mil. Kč do zmrzlinových technologií a desítek práškových směsí, ale rozhodně ví, jak upoutat milovníka výloh a retail designu. :-) Fotografie je z 30. 12. a zajímalo mě, zda je opravdu otevřeno, když to tak “noblesním” způsobem avizují. Nebuďme naivní. Podnik zahajuje provoz až 7. 1. 2021.

27. listopadu 2020 i v dny následující mě ve Švandově kavárně v Alfa pasáži opravdu zaujala tato na Brno odvážná realizace...

Nevím, zda šlo o projev kreativního vzdoru vůči druhému uzavření gastra (o něco podobného se pokusili i v Kabinetu múz na Sukove a lituji, že jsem to nevyfotil), ale je to rozhodně vítané vizuální oživení a osobně mi to vzdáleně připomnělo překrásné výlohy Harvey Nichols v Londýně.

Káva mě v prosinci pronásledovala doslova všude. I během cesty na eskalátoru v Letmu, kde jsem se zakoukal do tašky, kterou paní držela v levé ruce. :-)

Člověk nazná, že situace je vážná, když kávu v balíčcích i z plastomatu začne po přestěhování nabízet směnárník ve Špalíčku. Pro úplnost dodávám, že jde o tuto směs 50:50, takže bych nějaký zážitek neočekával.

Bavard patří vedle Alohy, m13 ROCK HELL nebo Starobrna k těm osmi brněnským podnikům, které vyvěsily českou vlajku na protest vůči vládním opatřením. Pokud je mi ale známo, kromě U Sajmona pod Hájkem se nikdo neodvážil demonstrativně otevřít. Více zde.

Aida Červený mlýn má z důvodu nemoci zavřeno, ale áčko u parkoviště už nikdo neuklidil. Ach jo. I to vypovídá o péči věnované podniku.

Atrium se ve svém odhadu bohužel mýlilo, ale nepřestává mě fascinovat svým naceněním piva. Ano, nákupka se může lišit o korunu nebo dvě ale i tak. :-)

Jakkoli podporuji gastro a vzdor vůči vládě, nemyslím si, že je přístup kavárny Prostor správný. Už v normální době tam skoro neměli zákazníky a ti, co by si třeba cestou kolem kávu s sebou dali, se po “přečtení dveří” mohou cítit jako oběti nešťastně zacíleného hněvu.

Se začátkem prosince se objevil na Moravském náměstí stánek s německou kávou (běžný italský blend, žádný Barn nebo Five Elephant), který byl v minulých letech k vidění na Zelném trhu. Ať je zima nebo teplo, trvanlivá Madeta to jistí.