#na shledanou

[tired-eyes-cold-as-ice]

#po dlouhé době mě zase osvítil duch svatý #já nevím ale mě to přišlo vtipný #užívejte #lgbt #... #lego bota #😩👌 #na shledanou #čumblr #česky #obrození #hezky česky #czech #moje

[subtitlesaddict]

Czech for dummies (it's me, I'm the dummy)

So, following my dummy journey with languages, today I'm back to the basics with czech.

The thing is that I never sat down properly and started to learn czech. I just copied what I heard around Prague when I was there so I could get by, BUT THAT STOPS NOW ☝️

I'm using this book that I bought in Prague and abusing my czech friends' patience so we'll see how it goes.

Today, I revised basic greetings and easy introductory conversations 😌✨

Na shledanou 💞

#langblr #language learning #polyglot #language resources #studyblr #learning languages #czech language #czech for dummies it's me i'm the dummy

[ahojojoj]

vítejte na čeština pro blázny, s mnou, theem theem.

auř aůřřř gggřřř řooo ooůů aůů awoo řřř

grmrň gřřůůrrm ň ouř gněu gněu gřřř aů

ůůůůů

grrrmň

tak na shledanou a mějte se hezky. nezapomeňte že vy jste skvělí lidé a pijte dost vody a tak dál. self care is key, mojí milovaní

uvidíme se... později

🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻

#česky #učím se česky #učím česky #č #langblr #hezky česky #čeština #czech #český jazyk #language learning

[theatrekidenergy]

heyo!! Welcome to my page!!

heyo!! You can call me Arrow or Fynn and I use they/he/it! I am Bisexual, AroAceflux, transmasc nonbinary and genderfaun!!

I’m also neurodivergent and am currently hyperfixated on Percy Jackson (Cabin 7 Apollo kid here) and my special interest is Pyschology! I really love MBTI, Psychology, Percy Jackson, Marvel (Moon Knight and secret invasion my beloved), physics and music.

I just joined Tumblr and have no clue what’s going on so please be patient! I’m a grey wolf, North American crow, cat (some kind) and dhole therian. Tone tags are greatly appreciated because my dumb ass can’t figure out tone and take everything literally. I speak English and Czech, and I’m learning viola and bass guitar. P.S I change this pinned frequently so if it changes you know why!!

Can’t wait to learn more about you guys and actually figure out what the heck I’m supposed to do, have a lovely day/night, na shledanou and best wishes from cabin 7!!

#im new here #help #im so confused #neurodivergent #percy jackson #introduction #neopronouns #what’s going on

[vacicezprvnilavice]

Dobrý den

Na shledanou

Nebudu to štítkovat žádnými dohledatelnými tagy

Komukoliv, kdo to spatří, se omlouvám

#to comedian mělo být v uvozovkách :(((( #ale jsem moc líná to předělat #jestli se někdo ptáte #proč tohle vzniklo #tak vám to ráda povím #měla jsem ve snu vizi #kdy mi nějaká entita řekla #že Jakub Kohák a Taika Waititi jsou stejná osoba jen v jiném fontu #probudila jsem se v hrůze zlitá potem #a o půl roku později #když byl zimní semestr v běhu a já byla značně v háji #jsem se rozhodla prokrastinovat od psaní seminárky a rozhodla se vytvořit nejvíc prokleté obsazení vlajky z českých stan-up komiků #dopolední šplechty asi #už bych si mohla vytvořit po těch letech nějaké štítky

[extraliga-related]

SEMI-ACCURATE CZECH/GERMAN LESSONS BROUGHT TO YOU BY KARLOVY VARY'S GOALIES:

der das schöne Tor | krásný gol | nice goal

der das Abseits | zakázané uvolnění | offside

wir haben ein Machtspiel Überzahlspiel | máme přesilovku | we have a powerplay

das individuelle Training* Ruhephase | čas na regeneraci | recovery time

Auf Wiedersehen! | Na shledanou! | Goodbye!

*[das individuelle Training | individuální trénink | individual training]

#last one threw me for a loop though #please do correct me if I got it wrong #hc karlovy vary #v. habal #d. frodl #extraliga cz #video #HOT24 #*second to last

[mi6-cafe]

So long and thanks for all the fish

Now, no panic, please. This isn’t the Cafe speaking, it’s just me, @christinefromsherwood​ ​ . 

No, really, truly, the Cafe is going strong. Just... without me.

I’m simply getting too busy and find myself not being able to devote as much of my time and energy as the fandom and my co-mods deserve. So I’m stepping down as a mod.

Now, I will not say do not weep, for not all tears are an evil.

(Sorry, couldn’t help myself. :-P)

It’s been a lot of fun helping plan and organize stuff for you, guys. Thanks. And a huge thank you to Cas and Lin for always having my back.

Na shledanou! 💖

Christine

#mi6cafe admin post

[opily-zajic]

Na autorské čtení přicházím pozdě a na poslední chvíli. Přichází dvě postarší dámy, jímž uvolňuji cestu. Posouvám se o dvě místa, aby mohly sedět vedle sebe, a zničehonic se objevuji vedle temné siluety muže. Usmějeme se na sebe a čekáme na příchod autorky.

Nezvládnu jej rozpoznat. V periferním zraku si všímám jeho dlouhých končetin a drahých hodinek s koženým řemínkem, zbytek je schován v temnotě sálu. Před námi sedí vysoký muž, přes kterého oba nevidíme, a tak se musíme nahýbat. Narážíme do sebe rameny a koleny a s úsměvy a tichým šepotem si vyměňujeme omluvy. Po několika naraženích už vzájemným dotekům nevěnujeme pozornost.

Kdykoliv se na pódiu stane něco důležitého, tak na sobě cítím jeho pohled. Pozoruje každou mou reakci. Směju se, mračím? Napodobuje mě. Ví, kdy se na mě otočit, že svými grimasami na všechno nabízím svůj názor. Kouká se na mě často, netají se tím, musí vědět, že jsem si toho vědoma. Já na něj však nepohlédnu; nechci jej spatřit a zbytečně si to všechno kazit. Raději se vyžívám ve své představě o něm. Dovoluji, aby mi všudypřítomná tma nalhávala a zkreslovala mé představy. Nechávám se inspirovat jeho mladickými pohyby a hluboce znícím smíchem.

Ponořuji se nejenom do příběhu, který nahlas čte autor, ale také do toho svého, který si v obrazech promítám v hlavě. Dvůr divadla, sklenice červeného vína, večerní chlad a smích. Stejně mám celý den chuť na víno, tak proč si ho nedát tady, proč ne třeba s ním? Poslouchám čtení a kontempluji, kdo z nás dostane odvahu a osloví toho druhého. Třeba to bude on a nebudu si dneska muset to víno platit. Kouknu na jeho hodinky. Přemýšlím nad tím, co asi dělá, kým je. Z jeho oblečení a pohybů nezvládám nic vyčíst. Zvládli bychom se bavit o literatuře? Čte autorku, která nám teď předčítá? Co tady dělá a co si asi myslí, že tady dělám já?

Stále na mě kouká, já ustavičně předstírám, že si ho nevšímám. Nechci ho zaregistrovat. Reagovat na něj. Oplatit mu pohled. Kdybych to udělala, tak se všechny obrazy rozpadnou. Všechno, co v periferním pohledu jen odhaduji - buclatý nos, šediny, díra na košili - se může stát vmžiku pravdou. Možná ten nos takový doopravdy nemá, možná je díra pouhým stínem a šediny pouhým odleskem reflektoru. Je tma, nic není jisté, tahle situace je otevřeným prostranstvím pro mé nevyvratitelné hypotézy. Tenhle chlap vedle mě může být úplně kýmkoliv. Je v mezičase a meziprostoru. A třeba se právě nacházím v tom vesmíru, v tom času a v té alternativní realitě, kde mě dnes večer pozve na víno.

Tleskáme. Oba stejně dlouho, jako kdybychom se na délce potlesku domluvili.

Je čas.

Prohlédnu si ho na světle –

A všechno to vmžiku zmizí.

"Mějte se, na shledanou," usměju se mile a odcházím. Buclatý nos, šediny. Mezi námi stojí nejméně patnáct let. Mé představy o něm vmžiku zmizí. Ale aspoň ten milý úsměv mu zůstal. A díra v košili se světlem zašila.

Ztrácím se v davu a všichni opouštíme sál. Na chvíli ho ztrácím. Při odchodu ho spatřím v odraze skleněných dveří. Jsem jediná, která míří těmito dveřmi. A on vyráží za mnou. Odhodlaně, jasně, připraven vyrazit mým směrem. V hlavě spatřím všechny ty obrazy, ten dvůr, víno, chlad, smích – naše pohledy se střetnou. Bod zlomu. Zničehonic se otáčí a míří na druhou stranu. V odraze dveří vidím jeho záda mizející v druhých dveřích.

Možná mu jen stačilo, aby si mě pořádně prohlédnul na světle –

A všechno vmžiku zmizelo i u něj.

#zajicdenikuje #česky #čumblr #zajíc zkouší nové věci a nové přístupy k menedžování blogu. :--)) #Takže velké pardon všem které nezajímá jeho osobní život #a jeho random den na MAČi #a taky pardon že tady působím jako absolutní puťka #ale mně ta situace připadala tak vtipná #že jsem to prostě musela zaznamenat. lol

[learnczechwithanna]

Greetings! [Lesson #1]

Hello! Welcome to your first Czech lesson! I am really happy, that you decided to learn Czech. In this lesson, you’ll learn, how to greet people and few other very useful phrases! Let’s get started!

Hello and Goodbye

In Czech, we differentiate between formal and informal speech. Usually, when the person is older or a stranger, you use formal speech. If you’re talking to a child or a person you know closelly, you’ll use informal speech. 

Formal Greetings

Dobrý den - Hello (literally good day)

You can use this greeting universally during the whole day. There is no wrong and no right time of the day to use this word.

Dobré ráno - Good morning

Unlike in English, in Czech we usually greet each other with good morning after waking up and during the breakfast. Morning is usually considered the time up to 10 am. 

Dobré odpoledne - Good afternoon.

Dobrý večer - Good evening

Dobrou noc - Good night

Na shledanou - Goodbye

Informal Greetings

Even though I have sorted the greetings dobré ráno, dobré odpoledne, dobrý večer and dobrou noc as formal, they can be used between friends too.

Ahoj - Hi/Bye

Čau - Hey/Bye

Both čau and ahoj can be used as well when you are meeting someone as when you are parting your ways.

Asking and replying to “How are you?”

Again, because of the formalities, there are two ways of asking this question in Czech.

Formally: Jak se máte?

Informally: Jak se máš?

Can you see how the last word changed? Depending on the formality of the situation we conjugated the verb differently. However let’s not worry about it for now, you’ll learn how to do that in the next lessons!

Fortunately, you can reply in the same way to both of these questons.

Mám se dobře - I’m fine/good.

Mám se špatně - I’m unwell.

Ujde to - Neither good nor bad.

So that’s it for today’s lesson! 

Continue to Lesson #2 or practice your vocabulary of this lesson on Memrise.

#vocabulary #lesson #czech #learn czech #czech language #greetings #learnczechwithanna

[zlutyzakaznik]

První dojmy 97: Středisko Cafe, Elliva Cafe Bistro, Pikola Brno a Jádro Café v2

(11. 3. 2024) Další čtyři...

Asi každému se někdy stalo, že se při cestě do práce zamyslel nad tím, co ho ten den čeká a omylem nastoupil do jiného spoje MHD. Pokud si lapsus uvědomí a na následující zastávce vystoupí, je vše v pořádku. A ještě lepší je, pokud roztržitost využije produktivně, tedy jako já, když jsem z okénka autobusu zahlédl novou kavárnu. :-)

Podnik je umístěn coby kamenem dohodil od zastávky Tylova (směr centrum) a i ze Semilassa a přilehlých a početných paneláků se sem dá dostat kratičkou procházkou.

Kavárna zaujímá rohovou a kompaktní parcelu bývalého Obchůdku pro radost (unifikované designové drobnosti) v nevelkém středisku zdravotnických služeb a nepřekvapivě nese název Středisko Kafe.

Když jsem sem ve všední den krátce po desáté ráno vstoupil, byly páky vytažené z hlav La Marzocca (a údržba neprobíhala), na polici jsem uviděl a dotazem si u slečny potvrdil přítomnost velice základní Brazílie Cerrado Dulce od Ignáce/ICE invest/ICY SMILE. (Ten mimochodem na e-shopu dále šíří proslulý a populární blud, že brazilská káva je nejlepší na světě.)

Jako mléko tu používají trvanlivou Tatru a šálky a sklenice otočené dnem vzhůru na nahřívací ploše lze spatřit nejen v realitě, ale i na Instagramu. A hned vedle i podšálky, což jsem neviděl opravdu dlouho. Když připočtu, že majitelé využívají pro IG publicitu klišé dětí zapojených do role řemeslníků a inspektorů a že podnik na stejné sociální síti hlásá dog-friendly politiku, je tu pro mě nejméně pět důvodu, proč si tu kávu nedat.

Jediné, co mě mate, je návštěva Kessona a další baristky a objednání si a vypití kávy, což dokládá výběr ze storíček. Soudím, že kočárkování ani minutová vzdálenost od bytu nemůže být u zdejších surovin a přístupu k přípravě omluvou.

Další „střediskovou“ kavárnou či bistrem zaměřeným na ladies who brunch je Elliva Cafe Bistro a toto zřejmě představuje jednu ze sedmi komerčních jednotek postupně budovaného Ponava City.

Podobně ambiciózní komplex musí mít barbera a název i vizuální ladění hypermaskulinního holičství představuje otřesný příklad nedostatku imaginace. Včetně povinné a směšně působící informace o tom, že jde o „podnik s tradicí“ (EST. 2023).

Ale zpět ke kavárně a bistru. Už cedule avizující přítomnost Enzo Bencini na mlýnku mě neuvedla do stavu slastného očekávání a unifikovaný a neinvenční interiér nelákal ke spočinutí. I tento prostor je totiž n-tým derivátem třetivlnné estetiky.

Bunsky, bagel, wafle, lívance, míchačky = prokletí bytovkového brunche. A když jsem mezi kávovými nápoji zahlédl cortago a v závorce pod flat white vysvětlení ve znění dvojité espresso, upozornil jsem na obě chyby dámu za barem a řekl na shledanou.

Šumperská Pikola dorazila do Brna a po Olomouci a Zlíně zde zřídila třetí pobočku a v plánu je i přesun školicího centra do našeho města, centra kávového dění. Protože prostě proto.

Jinak si příchod mediálně etablované kavárny a pražírny nedovedu vysvětlit, jelikož město, kde se počet kaváren a míst s profi pákou a mlýnkem pohybuje okolo půl tisícovky, určitě nepotřebuje další. A navíc takovou, jež je součástí malého řetězce, který prodává a chválí šunty Sage, kapsle a instant.

Jako jedinou pozitivní věc na brněnské pobočce vnímám slečnu, která mě při nakouknutí s hezkým a upřímným úsměvem pozdravila a stejně se i rozloučila. Kolega za barem byl sevřenější, ale možná to bylo tím, že se soustředil na extrakci a nalévání mléka.

A teď už jen výhrady. Chápu, že podnik má za určující černou (a zlatou), ale přitakání temnotě mi nijak nekonvenuje. Nikdy jsem u hipsterské estetetiky nepochopil módu vlněných čepic na hlavě, a to i ve vyhřátém interiéru.

Příběh o udržitelnosti kávového podnikání okamžitě rozbourává přítomnost prvního brněnského Modbaru. Ten se jistě stane objektem okukování mladých a ambiciózních baristů, ale pro mě jde o doklad toho, že Pikola má dost peněz a chtěla mít svou hardwarovou trofej.

Mlýnky tu jsou, pokud mě tři vteřiny pohledu na bar a tvar násypky a loga na Instagramu neklamou, high-endové Mahlkönigy.

Odrazuje mě i styl chování, tedy to, že si slečna-zákaznice s jablečným notebookem sedne do okna v teniskách a podnik nejenže ji neupozorní, ale ještě se fotkou pochlubí na Instagramu.

Řečeno lapidárně: Pikola je pro mě hlavně úspěšný brand, což jsou v Brně třeba i Rebelové. Jenže ti mají ve většině případů daleko lepší a často přímo výborné kafe.

Jádro Café i přes neúspěch crowdfundingové kampaně na Doniu (vybralo 155 880 z plánovaných 250 000 Kč) otevřelo 16. 2. ve své druhé verzi na Běhounské a i tady navzdory pokračující přítomnosti Jizby na dvou mlýncích vidím lhostejnost a nedostatek péče o detail.

Začíná to nakřivo umístěným logem na podniku, pokračuje technicky i tematicky laxně pojímanými fotkami na Instagramu nebo přelepkami prozatimní otevírací doby na dveřích a končí ignorací zákazníka ze strany servisu. Vím, že mě majitelka poznala a já poznal ji, ale koukat na mě zpoza baru a potutelně se usmívat bez jakéhokoli pozdravu? To snad ne.

#prvnidojmy

[ahojojoj]

jak mluvit jako alfa

neřkej dobrý den, řikej řooo řooo

neříkej těší mě, říkej řooo řooo

neřikej kde jsi, řikej čečeče?

neříkej na shledanou, řikej řoooo....

neříkej jípí, řikej čečeče řooo řooo

[paskvilnet]

A to je všechno.

Více se mi bohužel nepodařilo z webu České televize zachránit předtím, než byly staré stránky Paskvilu smazány. Vlastně si ani nejsem jistý, nakolik byly stránky po začátku roku 2004 doplňovány o obsahy dílů. Poslední, který jsem ve svém archivu našel byl 2. díl ze 14.1.2004.

Podle televizního programu byl Paskvil vysílán až do prázdnin roku 2006.

Pár nahrávek z Paskvilů najdete na YouTube.

Mnozí jeho tvůrci pracují na pořadech České televize a v Rádiu 1 dodnes.

Všem, kteří se na Paskvilu podíleli, mockrát děkuji za to, že přinesli do televize hudbu jiného, než středního proudu. A to v době, kdy ještě nebyla tak široce dostupná na internetu a jistě tak pomohli mnohým odolat svodům nových Michalů a Davidů.

Jestli se vám vzpomínání na Paskvil líbilo, nebo máte-li nějaký dotaz, můžete mi napsat tady na Tumblru do ASKu nebo na paskvil zavináč centrum.cz.

Děkuji za pozornost a třeba zase někdy na shledanou.

#Paskvil #2004

[fototaxe]

ROZHOVOR S FARÁŘEM Z BAZILIKY PANNY MARIE NEPOSKVRNĚNÉHO POČETÍ JEANEM DE NUITEM

Dobrý den, popsal byste našim čtenářům kostel, který máte v opatrovnictví?

Dobrý den, ano, jistě. Náš kostel je častou zastávkou na cestě do Santiaga de Compostela, protože nabízí zcela jedinečný zážitek. Je natolik výjimečnou bazilikou, že ji sem jezdí opěvovat tisíce turistů ročně. Já sám se na ní nemůžu vynadívat. V mládí, než jsem se stal farářem, to jsem byl ještě hloupý kluk, jsem snil o tom, že budu malířem. Do teď mám schované, některé mé krajinky, včetně okolí mé baziliky. Někdy, když na mě dolehne tíha hříšníků, kteří se mnou při zpovědi sdílí své trápení, vezmu akvarely, skicák a štětce, a jdu ven. Sednu si pod náš kostel, a snažím se ty jeho velké rozměry zhmotnit na papír. To si pak vždy zase pro jednou připadám jako skromný nápadník, co tiše a nepozorován obdivuje křivky nepoznané milenky. Ale to už jsem odbočil.

Takže, ke svému kostelu máte skutečně hluboký vztah. Mohl byste nám teď prosím trochu přiblížit aktuální atmosféru doma? Dá se při tom všem povyku pracovat?

No, tedy. Nechci malovat čerty po zdech, ale lhal bych kdybych přísahal, že mi z toho všeho nestojí vlasy na krku. Je to situace, na kterou jsem měl být připravený už dávno, ale zároveň jsem doufal, že k tomu nikdy nedojde. V první řadě jsem měl připravit svůj kostel a postarat se o to, aby byl před takovým nátlakem chráněn. Bůh mě varoval, měl jsem jednat už mnohem dříve, před lety, když jsem viděl můru se tu plížit v křoví. Každý den se modlím, aby to už skončilo, v tomto smyslu se pracovat, jak říkáte, samozřejmě nejen dá, ale je to víc než na místě.

Došlo k tomu v pondělí ráno. To jsem se probudil, a zrovna se chystal jít ven malovat, protože východ slunce nad bazilikou Panny Marie neposkvrněného početí je něco, co se teď skromně pokouším zdokonalit ve své malbě. Toho rána jsem ale nemaloval, a od té doby už nikdy.

Venku stál ten zjev. Člověk o tom slyší, ale naživo, to je úplně jiný zážitek. Víte, já věřím, že bůh stvořil každého z nějakého speciálního důvodu, ale můří katedrály? Nechci se rouhat, a věřte, že se snažím mít víru ve veškeré jeho činy, ale toto pochopit mi dělá trochu problém. Proč by vytvořil tvory s kostely na zádech, když mu muselo být přeci od začátku jasné k čemu to povede? Je to Bůh, věděl, že lidé se nechají zlákat démony v podobě nevinných velkých motýlů a budou uctívat je místo našeho Pána. A jako by tohle nestačilo, začnou nám krást i naší duchovní architekturu. Díky Bohu za tuto zkoušku, a díky také za to, že existují lidé, kteří ještě nezapomněli pravdu, a kteří si každý týden připomínají význam katedrál.

Musí to být vrtkavá situace, tam ve Vaší bazilice. Prozraďte nám ještě, jak se chová můří katedrála, když je teď čtvrtým dnem hostem u Vás na dvorku?

Ano, ano. Já Vám to mohu sdělit asi nejlépe, protože, jsem od chvíle jejího zjevení, nezamhouřil oka. Každou noc, se ji snažím lákat ovocem a svíčkami. Nemyslete si ale, že bych nebyl dobrým hostitelem. Její přítomnost se mi možná nelíbí, ale dopřávám ji křesťanské pohostinnosti. Nicméně, ona vše odmítá. Jediné. co chce se můj kostel, a ten už je zaslíbený jinému. Můří katedrála bude zkrátka muset tuto skutečnost přijmout a jednou provždy jít. Omlouvám se, ale musím se vrátit k práci. Na shledanou.

Děkujeme za váš čas, přejeme hodně sil.

[umichenginabroad]

Week 9: Final days in Europe

Dobrý den! Hallo! Bonjour! I have officially left Prague, and I miss it so much already. My family came to pick me up as an excuse to travel around Europe. We stayed a day in Prague and I showed my family around my favorite spots: I took them to the Jewish quarter, Charles bridge, the castle, St Vitus cathedral, tower, royal gardens, and the museum of communism. We also went to my favorite eating places, as well as another place I had been dying to try but never went called pasta fresca (it was really good!). 

The next day, we headed to Munich! When we got there we went to a hofbrauhaus, which is like a house of beer. There we were able to try typical German food, and see all the waiters and waitresses in typical Bavarian outfits. We had a lot of fun and then walked around the old town (Marienplatz) getting to know Munich a bit. The following day we went on a day trip to Schwangau, where we saw the Neuschwanstein Castle (the one that inspired the sleeping beauty!). It was very pretty and to get to and from the castle you needed to take a bus. The last bus was at 6:45, and we missed it since our tour ended around 6:30, so we had to walk back down the whole mountain. We had a lot of fun and really enjoyed seeing the German countryside on the drive there. 

We were then on our way to Switzerland, where we were staying in a cute little town called Montreux, which is located right next to Lake Geneva. I also loved looking at all the beautiful landscapes in Switzerland! In Switzerland we went to a mountain on a train (the views were incredible) and had a mini hike up to a lookout which was so gorgeous. We also toured the Cailler chocolate factory, as well as went to a town called Gruyere, where we also toured a cheese factory. We had a lot of fun and ate really good food!

I have really loved studying abroad and recommend it to anyone who is thinking about it. I was able to make new friends from all over, and was able to immerse myself into a completely different culture from what I am used to, and adapt to it. I have enjoyed this experience very much and I really wish that it wasn't over :( The hardest part of adjusting to the Czech culture was realizing that not everyone smiles, and attempting to understand the language as much as possible, since it is very different from Spanish or English (languages I speak). For the language barrier, I used the translate app, since any time I went to the grocery store I would use it in order to make sure I was buying the correct item. I am very excited to go back to U-M and share some of the things that I learned while I was abroad, as well as talk to people who are considering going abroad to tell them how great of an experience it is!

Thank you (or Děkuji!) for following along during my time abroad! I will miss making these blogs!

Na shledanou!

Mariana Pardo

Biomedical Engineering

Engineering in Prague    

#UmichEnginAbroad #IPEPrague #MarianaPardo #IPESummer23 #CzechRepublic

[rizekcajk]

Fráze "Dobrý den" je dobrá, protože obsahuje slovo dobrý. Toto je zřejmé. Tím pádem ale fráze "na shledanou" není dobrá.

Proto navrhuji místo "na shledanou" říkat "na chlebanou", neboť chleba je chutný a zároveň dobrý. Tudíž i "na chlebanou" je dobrá fráze.

Díky že jste přišli na můj TED proslov.

#česky

[tridniblog]

Dopravní uzel ve 2000 m.n.m.  

Dnes si představíme šerpy jako jeden ze světových unikátů. Zavítáme tedy k našim sousedům na Slovensko, konkrétně do Vysokých Tater, kde se setkáme s někým, kdo nám tuto náročnou činnost více přiblíží.   

Zdravím, Tomáši, vy jste ve Vysoký Tatrách téměř vyrůstal. Měl jste tedy již od dětství jasnou vizi o svém budoucím povolání? 

Zdravím, máte pravdu, s rodiči jsme vskutku do Tater jezdili téměř každý víkend, bydleli jsme ve Sterém Smokovci, tudíž by se dalo říci, že jsme pohoří měli hned za domem. Zamiloval jsem si ten horský klid, pocit nekonečné volnosti a výhled z vrcholků hor. Šerpy jsem obdivoval, připadalo mi téměř nemožné, jak těžký náklad utáhnou až do výšin. Toto povolání jsem si tedy zvolil asi už v dětství, vzrušoval mě ten adrenalin při šplhání.  

Výstup v horách je vskutku plný adrenalinu, to mohu potvrdit (*smích*). Máte nějaký svůj nebezpečný zážitek, s nímž byste se chtěl podělit? 

No, na každého šerpu spadá zodpovědnost, to je zřejmé. Skály jsou strmé a jeden špatný krok by nás mohl stát život. K tomu každý na zádech neseme cca stokilový náklad, jsme jediná zásobovací možnost některých horských chat stojících ve vyšších polohách bez přístupu po silnici. Vynášíme tedy nejen běžné potřeby, jídlo, pití, ale třeba i křesla, stoly a podobně. Jen jednou se mi stalo, že jsem při výstupu, zrovna na Téryho chatu, téměř spadl ze svahu. Byla mlha a lehce sněžilo. Sníh byl kluzký a hluboký, tudíž mi ani mačky na botách nepomohly. Uklouznul jsem na úbočí a jel pěknou řádku metrů dolů, dokud jsem se nezachytil cepínem. Musel jsem se dostat zpět na cestu, aniž bych ztratil náklad. Byl jsem znaven a svaly mi začaly vypovídat službu. Nakonec jsem se vyškrábal zpět, ale musím přiznat, že jsme měl srdce až v krku.

Vím, že máš před sebou ještě dlouhý kus cesty na zpět, za chvíli spadne mlha. Nebudu tě tedy více zdržovat. Děkuji za čas, který si mi věnoval. 

Žádný problém, rád jsme s vámi pohovořil. Tak snad zase někdy na shledanou. 

Kovářová