#sleze | Explore Tumblr Posts and Blogs

mostlysignssomeportents · 1 year

Text

'We buy ugly houses' is code for 'we steal vulnerable peoples' homes'

Tonight (May 11) at 7PM, I’m in CALGARY for Wordfest, with my novel Red Team Blues; I’ll be hosted by Peter Hemminger at the Memorial Park Library, 2nd Floor.

Home ownership is the American dream: not only do you get a place to live, free from the high-handed dictates of a landlord, but you also get an asset that appreciates, building intergenerational wealth while you sleep — literally.

If you’d like an essay-formatted version of this post to read or share, here’s a link to it on pluralistic.net, my surveillance-free, ad-free, tracker-free blog:

https://pluralistic.net/2023/05/11/ugly-houses-ugly-truth/#homevestor

Of course, you can’t have it both ways. If your house is an asset you use to cover falling wages, rising health care costs, spiraling college tuition and paper-thin support for eldercare, then it can’t be a place you live. It’s gonna be an asset you sell — or at the very least, borrow so heavily against that you are in constant risk of losing it.

This is the contradiction at the heart of the American dream: when America turned its back on organized labor as an engine for creating prosperity and embraced property speculation, it set itself on the road to serfdom — a world where the roof over your head is also your piggy bank, destined to be smashed open to cover the rising costs that an organized labor movement would have fought:

https://gen.medium.com/the-rents-too-damned-high-520f958d5ec5

Today, we’re hit the end of the road for the post-war (unevenly, racially segregated) shared prosperity that made it seem, briefly, that everyone could get rich by owning a house, living in it, then selling it to everybody else. Now that the game is ending, the winners are cashing in their chips:

https://doctorow.medium.com/the-end-of-the-road-to-serfdom-bfad6f3b35a9

The big con of home ownership is proceeding smartly on schedulee. First, you let the mark win a little, so they go all in on the scam. Then you take it all back. Obama’s tolerance of bank sleze after the Great Financial Crisis kicked off the modern era of corporations and grifters stealing Americans’ out from under them, forging deeds in robosigning mills:

https://www.marketwatch.com/story/us-breaks-down-93-bln-robo-signing-settlement-2013-02-28

The thefts never stopped. Today on Propublica, by Anjeanette Damon, Byard Duncan and Mollie Simon bring a horrifying, brilliantly reported account of the rampant, bottomless scams of Homevestors, AKA We Buy Ugly Houses, AKA “the #1 homebuyer in the USA”:

https://www.propublica.org/article/ugly-truth-behind-we-buy-ugly-houses

Homevestors — an army of the hedge fund Bayview Asset Management — claims a public mission: to bail out homeowners sitting on unsellable houses with all-cash deals. The company’s franchisees — 1,150 of them in 48 states — then sprinkle pixie dust and secret sauce on these “ugly houses” and sell them at a profit.

But Propublica’s investigation — which relied on whistleblowers, company veterans, court records and interviews with victims — tells a very different story. The Homevestor they discovered is a predator that steals houses out from under elderly people, disabled people, people struggling with mental illness and other vulnerable people. It’s a company whose agents have a powerful, well-polished playbook that stops family members from halting the transfers the company’s high-pressure salespeople set in motion.

Propublica reveals homeowners with advanced dementia who signed their shaky signatures to transfers that same their homes sold out from under them for a fraction of their market value. They show how Homevestor targets neighborhoods struck by hurricanes, or whose owners are recently divorced, or sick. One whistleblower tells of how the company uses the surveillance advertising industry to locate elderly people who’ve broken a hip: “a 60-day countdown to death — and, possibly, a deal.” The company’s mobile ads are geofenced to target people near hospitals and rehab hospitals, in hopes of finding desperate sellers who need to liquidate homes so that Medicaid will cover their medical expenses.

The sales pitches are relentless. One of Homevestor’s targets was a Texas woman whose father had recently been murdered. As she grieved, they blanketed her in pitches to sell her father’s house until “checking her mail became a traumatic experience.”

Real-estate brokers are bound by strict regulations, but not house flippers like Homevestors. Likewise, salespeople who pitch other high-ticket items, from securities to plane tickets — are required to offer buyers a cooling-off period during which they can reconsider their purchases. By contrast, Homevestors’ franchisees are well-versed in “muddying the title” to houses after the contract is signed, filing paperwork that makes it all but impossible for sellers to withdraw from the sale.

This produces a litany of ghastly horror-stories: homeowners who end up living in their trucks after they were pressured into a lowball sales; sellers who end up dying in hospital beds haunted by the trick that cost them their homes. One woman who struggled with hoarding was tricked into selling her house by false claims that the city would evict her because of her hoarding. A widow was tricked into signing away the deed to her late husband’s house by the lie that she could do so despite not being on the deed. One seller was tricked into signing a document he believed to be a home equity loan application, only to discover he had sold his house at a huge discount on its market value. An Arizona woman was tricked into selling her dead mother’s house through the lie that the house would have to be torn down and the lot redeveloped; the Homevestor franchisee then flipped the house for 5,500% of the sale-price.

The company vigorously denies these claims. They say that most people who do business with Homevestors are happy with the outcome; in support of this claim, they cite internal surveys of their own customers that produce a 96% approval rating.

When confronted with the specifics, the company blamed rogue franchisees. But Propublica obtained training materials and other internal documents that show that the problem is widespread and endemic to Homevestors’ business. Propublica discovered that at least eight franchisees who engaged in conduct the company said it “didn’t tolerate” had been awarded prizes by the company for their business acumen.

Franchisees are on the hook for massive recurring fees and face constant pressure from corporate auditors to close sales. To make those sales, franchisees turn to Homevana’s training materials, which are rife with predatory tactics. One document counsels franchisees that “pain is always a form of motivation.” What kind of pain? Lost jobs, looming foreclosure or a child in need of surgery.

A former franchisee explained how this is put into practice in the field: he encountered a seller who needed to sell quickly so he could join his dying mother who had just entered a hospice 1,400 miles away. The seller didn’t want to sell the house; they wanted to “get to Colorado to see their dying mother.”

These same training materials warn franchisees that they must not deal with sellers who are “subject to a guardianship or has a mental capacity that is diminished to the point that the person does not understand the value of the property,” but Propublica’s investigation discovered “a pattern of disregard” for this rule. For example, there was the 2020 incident in which a 78-year-old Atlanta man sold his house to a Homevestors franchisee for half its sale price. The seller was later shown to be “unable to write a sentence or name the year, season, date or month.”

The company tried to pin the blame for all this on bad eggs among its franchisees. But Propublica found that some of the company’s most egregious offenders were celebrated and tolerated before and after they were convicted of felonies related to their conduct on behalf of the company. For example, Hi-Land Properties is a five-time winner of Homevestors’ National Franchise of the Year prize. The owner was praised by the CEO as “loyal, hardworking franchisee who has well represented our national brand, best practices and values.”

This same franchisee had “filed two dozen breach of contract lawsuits since 2016 and clouded titles on more than 300 properties by recording notices of a sales contract.” Hi-Land “sued an elderly man so incapacitated by illness he couldn’t leave his house.”

Another franchisee, Patriot Holdings, uses the courts aggressively to stop families of vulnerable people from canceling deals their relatives signed. Patriot Holdings’ co-owner, Cory Evans, eventually pleaded guilty to to two felonies, attempted grand theft of real property. He had to drop his lawsuits against buyers, and make restitution.

According to Homevestors’ internal policies, Patriot’s franchise should have been canceled. But Homevestors allowed Patriot to stay in business after Cory Evans took his name off the business, leaving his brothers and other partners to run it. Nominally, Cory Evans was out of the picture, but well after that date, internal Homevestors included Evans in an award it gave to Patriot, commemorating its sales (Homevestors claims this was an error).

Propublica’s reporters sought comment from Homevestors and its franchisees about this story. The company hired “a former FBI spokesperson who specializes in ‘crisis and special situations’ and ‘reputation management’ and funnelled future questions through him.”

Internally, company leadership scrambled to control the news. The company convened a webinar in April with all 1,150 franchisees to lay out its strategy. Company CEO David Hicks explained the company’s plan to “bury” the Propublica article with “‘strategic ad buys on social and web pages’ and ‘SEO content to minimize visibility.’”

https://www.propublica.org/article/homevestors-aims-to-bury-propublica-reporting

Franchisees were warned not to click links to the story because they “might improve its internet search ranking.”

Even as the company sought to “bury” the story and stonewalled Propublica, they cleaned house, instituting new procedures and taking action against franchisees identified in Propublica’s article. “Clouding titles” is now prohibited. Suing sellers for breach of contract is “discouraged.” Deals with seniors “should always involve family, attorneys or other guardians.”

During the webinar, franchisees “pushed back on the changes, claiming they could hurt business.”

If you’ve had experience with hard-sell house-flippers, Propublica wants to know: “If you’ve had experience with a company or buyer promising fast cash for homes, our reporting team wants to hear about it.”

Catch me on tour with Red Team Blues in Calgary, Toronto, DC, Gaithersburg, Oxford, Hay, Manchester, Nottingham, London, and Berlin!

[Image ID: A Depression-era photo of a dour widow standing in front of a dilapidated cabin. Next to her is Ug, the caveman mascot for Homevestors, smiling and pointing at her. Behind her is a 'We buy ugly houses' sign.

Image: Homevestors https://www.homevestors.com/

Fair use: https://www.eff.org/issues/intellectual-property

#pluralistic #the rents too damned high #house flipping #llc brain #scams #elder abuse #ripoffs #weaponized shelter #predators #homevestors #we buy ugly houses #ugly houses #real estate #propublica

2K notes · View notes

yvieluvs · 1 day

Text

Layne Staley with Sleze, 1985

#music #layne staley #80s #80s music #90s #90s music #rock #rock and roll #rock n roll #glam metal #glam rock

6 notes · View notes

prospercz · 10 months

Text

Den 64

V noci byla celkem kosa. Ale na spaní to bylo úplně akorát. Sníh je ráno krásně tvrdý a jde se po něm jako po pěšině. Jen trail vidět není a je potřeba furt koukat do mobilu. Jdeme si skrz to ustavičné hledání tak trochu svojí vlastní PCT. A je fakt vtipný, jak teď vypadám. Jdu po sněhu v šortkách a kulichu. To je na nějakou cenu určitě!

Sníh nás dneska neopustí celý den. Občas na chviličku sleze a dá nám naději, jen aby nás pak zase srazil na kolena. Stejně jsme se nedali a ušli jsme 24 mil! Obešli jsme všechny tři Sestry. Měl by to být nejhorší úsek celého Oregonu, nejvíc sněhu. To je možná pravda, ale Mt. Jefferson byl pro nás teda o dost náročnější.

Dneska jsme zase potkali na trailu lidi. Už se nám to tu začíná množit. Zrovna jsme řešili, kdy asi tak narazíme na první vlnu NOBO hikerů. Ale shodli jsme se, že je ještě brzy. A bum, hned o chvilku později jsme dva potkali! Přeskočili pár sekcí, ale stejně. Kéž by takhle fungovala i přání s pivem.

Nějaký čas zpět se mě Mirko ptal, jestli se mi stalo, že jsem přes den nikoho nepotkal. Tak v poušti ne, ale tady v Oregonu si teď člověk užije spoustu samoty. Potkat někoho je spíš výjimka. Jsem tu jen já a Stir it up. Naštěstí si zatím nelezeme na nervy. Necítí se tu ale člověk osamělý? Jak případně takovou samotu řešit?

Já jsem asi typ člověka, který takovéhle situace i vyhledává. Nedovedu si představit, že bych celý den šel s někým v závěsu a celou dobu jsme prokecali, každý den. Vůbec mi nevadí, že jsem klidně celý den jen ve svojí hlavě. Nejspíš v sobě nemám nějaké bubáky nebo démony, které by tohle probudilo k životu. Často ani člověk na nic nemyslí, v hlavě je prostě prázdno. Soustředí se jen na to, kam položit levou a pak pravou nohu. A znovu. Nebo se mi v hlavě často promítá nějaká scéna pořád dokola. Třeba i hodinu.

I proto jsme si se Stir it upem tak sedli. Sejdeme se jen na oběd a pak večer v kempu. Případně, když je nějaká pasáž, kdy není rozumné to absolvovat sólo. Zbytek dne si jdeme každý vlastní cestu. A to nám oběma vyhovuje.

V normální situaci, když se člověk cítí sám a potřebuje nějaký lidský kontakt, stačí si na chvilku sednout vedle trailu a do max. hodiny se někdo objeví. Všichni jsou tu navíc strašně přátelští, takže není problém se s někým dát do řeči a tyhle chmurné chvilky zahnat. To teď sice v Oregonu úplně nefunguje, ale zatím jsme to naštěstí nepotřebovali.

8 notes · View notes

lieselotte-sky · 2 years

Text

Pozor na prstové ponožky

protože já si tímto moderním vynálezem udělala poměrně nepříjemné zranění. Bylo mi líčeno jak skvělá věc to je a tak jsem naznala, že to vyzkouším, no co se může stát? Nevím proč jsem po zkušenostech s bosobotami musela naběhnout na yet another heil hipster ptákovinu, asi toho ještě nebylo dost, no a tak jsem si koupila prstové ponožky. Dlouhý příběh krátce. Než to začnete oblékat, tak to obraťte naruby a ustříhejte všechny nitě, které tam výrobce jen tak nechal. V mém případě vedla napříč jedním tím prstem relativně volná nit, která se mi při obouvání trefila naprosto ukázkově pod nehet. Bylo to veliké au au a myslím, že mi ten nehet sleze, avšak nechci předbíhat událostem.

Jó, tenkrát bylo to poprve, ponožky byly trochu od krve…

2 notes · View notes

allmothsdied · 19 days

Text

Sedíš na kraji postele

Napjatá a strnulá, jako vytesaná z mramoru

Neživá socha, předmět, věc

Vpíjíš se do prostěradla, snažíc se předstírat,

Že vůbec neexistuješ, nejsi skutečná

A svíráš dřevěnou hranu, jako záchranné lano

Bolí to, když se ti zarývá hluboko do dlaní

Nereaguješ, mlčíš

Začal tě svlékat, sako a mikinu, potom boty

Cítíš tlukot vlastního srdce

Je to vzrušení nebo strach? Řekni, co sakra chci?

Co cítím?

Uvězněná v okamžiku, zamčená v nehybném těle

Všechno se děje hrozně rychle, přiměje tě si lehnout

Odvracíš se, hlava otočená od něho

Ani na chvíli o něj nezavadit pohledem

Ale přesto cítíš tíhu jeho očí všude na kůži, i pod ní

Plazí se po tobě, svazuje tě jako provazy

A zdi mají ostré hrany, nejsi tu poprvé,

Ale jsi tu naposled? Řekni, co zatraceně chceš!

Teď nepřestává v dotecích, nepřináší žádnou odezvu

Jen nehnutě ležíš a jsi mrtvá, tak šíleně dlouho jsi mrtvá

Jeho dlaň svírá tvé hrdlo, zesilující stisk

Lapáš po dechu, nutí tě se k němu otočit

Dusíš se nebo sténáš rozkoší?

Líbá tě, když pootevřeš ústa v potřebě se nadechnout

A to je to, na co čekal, vstává a během sekundy je nahý

Nedíváš se na něj, nedíváš se ne něj, nedíváš se na něj

Vysvléká tě, rychle a přesto opatrně

A z tebe je hadrová panenka a on, roztahuje ti nohy

Zatínáš svaly, ve snaze ho nepustit, ve snaze zabránit penetraci

Jenže na několikátý pokus už je v tobě

Bolí to, zuby pevně , přesto se tiché au prodere ven

Neslyší to, oči se ti lesknou, chceš brečet,

Ale nemůžeš, nedokážeš...

Svírá ti obě zápěstí, tlačí je hluboko do matrace

Jedinkrát se na něj nepodíváš, neotočíš hlavu,

Ani se nepohneš, nevyjde z tebe jediný zvuk

Trvá to dlouho, než z tebe sleze, schoulíš se do klubíčka

Hodí pod tebe ručník a jde do koupelny, opláchnout se

Nehýbeš se, vůbec se nechýbeš

Je zpátky u tebe, bojí se tě dotknout

A zlomí se mu hlas, když říká, že se hrozně snažil

Vymyslet, jak to udělat, aby ti to nepřipomělo

Jiné znásilnění

0 notes

jmsepulvedaperez · 8 months

Text

DIAMOND LIE circa 1987, soon to change their name to ALICE IN CHAINS.

Diamond Lie was Jerry's band. Following the addition of Layne Staley in 1987 they settled on the name Alice In Chains, after Layne’s old band, Alice N' Chains.

From the original 1987 press kit for Diamond Lie:

VOCALS: Layne

BORN: Aug. 22, 1967; Seattle, WA

CAREER: 4 years

Taking center stage for DIAMOND LIE is the energetic and electrifying Layne. Layne's experience with various groups of various styles has given him quite a range of vocal capabilities; from the speed metal group SLEZE, to the punchy glam rock of ALICE 'N CHAINS. Layne's versatility and uninhibited stage performance prove him to be a valuable frontman.

GUITAR: Jerry Cantrell

BORN: March 18, 1966; Tacoma, WA

CAREER: 4 years

The much devoted Jerry Cantrell is founder and guitar ace of DIAMOND LIE. Jerry is the only remaining member of the original DIAMOND LIE line- up, but the transiton (sic) was a positive one. This is his first band, but his natural talent and enthusiasm keep him a precious driving force behind DIAMOND LIE.

BASS: Mike Starr

BORN: April 4, 1966; Honolulu, HI

CAREER: 8 years

One half of DIAMOND LIE's rhythm duo is Mike Starr, delivering the up- beat basslines in DIAMOND LIE's music. Mike, having previosuly been with other local bands is no stranger to the stage. He has opened for many national acts, those including the Plasmatics, Quensryche, Oingo Boingo, and Missing Persons.

DRUMS: Sean K.

BORN: May 27, 1966; Seattle, WA

CAREER: 15 years

The other half of this powerful rhythm team is Sean K. on drums. Sean's talent and exuberance are well supported by his years of experience. DIAMOND LIE is his first band, but he's done a lot of studio work with other prominent local bands in the past. Sean's experience, talent, and sheer energy provide the backbone for DIAMOND LIE.

1 note · View note

rockinguitarlessons · 1 year

Video

youtube

SLEZE Father Rock Guitar Lesson

#youtube

0 notes

borisjelinek · 1 year

Text

Kramflek

Tento 409,1 m n. m. vysoký zalesněný ostroh nad řekou Úpou, jenž obdržel své pojmenování od toho, že svým tvarem připomínal lidem podpatek střevíce, se nachází na pomezí katastrů Havlovic a Lhoty za Červeným Kostelcem, přičemž hranici obou obcí tvoří nejen řeka Úpa, ale též údolíčko mezi Vízmburkem a Kramflekem, které se nazývá „Potůčky“. Jeho středem protéká bezejmenný pravostranný přítok Úpy, který je zásobován množstvím zdejších pramenů. U silného pramene pod cestou k Vízmburku se na havlovickém katastru nachází měřící stanoviště Českého hydrometeorologického ústavu. Potok ústí do řeky Úpy v místě, které je nazýváno jako „Na Přelízce“. Tento název vznikl od toho, že zde býval dříve říční brod. Dodejme ještě, že přes Potůčky vede nejkratší cesta do Červeného Kostelce, kterou dříve chodili místní na vlak.

Jako je zajímavá jeho krajina s různými přírodními zákoutími, tak je originální rovněž jeho geologická struktura. Podél výše jmenovaného potůčku nalezneme holocénní nivní sedimenty, východně od řeky Úpy jsou spodněpermské červené pískovce, jež přecházejí ve svrchněpermské dolomitické pískovce, arkózy, arkózovité pískovce, místy i slepence s hlízami a polohami dolomitu, polohy prachovojílovitých pískovců. Ty se pak mění na kaolinické křemenné pískovce a arkózovité pískovce ze spodního triasu. Nad nimi je pak pásmo cenomanských křemenných, jílovitých a glaukonitických pískovců, dále pak turonských písčitých slínovců až spongilitických jílovců, místy silicifikovaných (opuky), na nichž pak najdeme směrem k Červenému Kostelci nezpevněné pleistocénní spraše a sprašové hlíny.

Kopec Kramflek, jenž je v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 zaznamenán jako "Na kramfleku" (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA238018400), býval od nepaměti využíván jako panský les (zaznamenán již v mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783; viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c063), o který přišel rod Schaumburg-Lippe až v roce 1945. Pouze drobné části náležely lhoteckým hospodářům. Zmínku o něm nalezneme rovněž v knize „Humor našeho kraje“ od Karla Pleskače z roku 1929, a to v povídce „Zázrak“: „...- Nepleťte do takových babských povídaček Pánaboha! - máchnul rukou mlynář. - Sedněte si a posuďte! (Myslivec si usedl.) Znám tak trochu Písmo ještě ze školy. V Písmě je psáno: „Máte-li víry třebas i jen za malinké takové zrnko a řeknete hoře, aby slezla do moře, tedy sleze okamžitě, na první vaše přikázání“. - Jste-li tedy tak veliké víry, řekněte v Havlovicích kopci Kramfleku, aby slezl do řeky. Sám uvidíte, že nic nesleze, všechno zůstane pěkně na svém místě. Z toho seznáte, že lidé nedělají, ani nemohou dělati zázraky. Rovněž není žádných strašidel. Lidé se přestrašují sami...“

Od předem jmenovaných dob se zde příliš nezměnilo, pokud nepočítáme několik katastrof, které postihly zdejší les v rámci staletí, i když jejich následky byly vždy postupně zahlazeny. Za zmínku stojí pouze to, že se tu od 2. poloviny 19. století postupně zvětšovaly výměry smrkových monokultur a pod kopcem začaly od počátku 70. let 20. století vznikat rekreační chaty. Nesmíme též opomenout to, že od přelomu 19. a 20. století se stal Kramflek jedním z turistických cílů, což lze dohledat v řadě různých publikací a průvodců, např. v knize "Letovisko Červený Kostelec. Střed kraje Mistra Jiráska (průvodce)" od Josefa Hurdálka z roku 1933, kdy již zde bylo nějakou dobu zřízeno turistické značení.

Dnes kolem kopce vede zelená a modrá turistická trasa, jež se kříží na rozcestí „Pod Kramflekem“. Od roku 2011 se nachází pod Kramflekem trasa naučné stezky „Po stopách erbu zlatého třmene“, která začíná v České Skalici a končí na Vízmburku. V roce 2014 byla ve stráni pod Kramflekem umístěna navíc informační tabule naučné stezky „Významné stromy obce Havlovice“, která se týká zdejších staletých modřínů, jejichž obvod kmene se pohybuje mezi 200-250 cm a výška dosahuje 35 m. Více na: http://www.havlovice.cz/kultura-a-turistika/vyznamne-stromy.

Pohled ke Kramfleku, v popředí dům čp. 143

#Havlovice #lhota za červeným kostelcem #příroda

0 notes