#adhd? maybe?

[ifoundyoufake]

Silly me

#how do i tag lmao #adhd? maybe? #yeah #life can suck sometimes #digital art #adhd problems

[colinthecatparent]

My dad told me I have adhd what do I do

#Adhd #Help #adhd? maybe?

[seineedsjegulily]

what does it mean when you feel like u're not doing enough but u're too tired to do more

#gifted kid syndrome #??? kinda #adhd? maybe? #srsly what the fuck #im tiiiired #i have big exams tomorrow #regulus black i love you just adding this here #burnt out #i think

[ssshh-im-a-secret]

I've realized I cannot be left to my own devices. Because I would be that dumb bitch to act on my impulsive thoughts when there's no one there to stop me.

I would probably buy a plane ticket to a random destination with no planning and not think about it, or randomly decide to roadtrip across state lines for no goddamn reason, or get a piercing or tattoo, impulsively.

Because I have very little impulse control. It's better when my friends are there, but not by much.

So I have come to a very serious conclusion:

.

.

.

Never let me live alone.

#relatable? #funny #hilarious #lol #is this an adhd thing #it feels like an adhd thing #mental illness #impulsive thoughts #giving into impulsive thoughts #impulsive #dont let me live alone #please i am begging you #do not let me live alone #i would be the dumb bitch to buy a kitchen appliance i dont need #and then forget it exists after using it daily for like two weeks #i would struggle so hard to live alone that i honest to god do not think i can #i would give into my impulsive thoughts so easily #i could call my best friends up daily and ask them guess what i did today and they would probably never be right #college #adhd? maybe? #adhd?

[labelleizzy]

I wish my meds, plus my brain, didn't do a mood crash in place of an actual hunger pain. When I can't tell if I'm sad because I'm sad or because I have a low blood sugar, it's annoying. Sigh. I kind of miss the sensation of feeling hungry. I don't get it unless I am really stupid amounts of hungry. And then I get bad at feeding myself balanced food.

Cheese 🧀 and carbs, 🍕 🥔 man

Tomorrow will be a better day.

#izzy writes #personal #adhd? maybe? #metformin #almost certainly #stupid body

[weirdandwonderfulace]

i always feel bad when someone asks if im missing them yet because... i do not. but jot because i dont adore them entirely or because they're not important to me. but because i forget they exist if i do not see them/see a reminder of them,,, same as i do for literally everything in existence ever

#this is again another “potentially adhd” moment in my life #i just feel so fucking guilty dude #ahhhhh #adhd? maybe? #adhd #life is whack

[the-malest-male]

Y'all ever get bored while masturbating and just take an intermission???

#lgbtq #mlm #shitpost #hornyposting #no but fr #like pls tell me its not just me #jerkingit #adhd? maybe?

[mentally-an-almond]

Apparently I made this account just to rant. Anyway. Here’s the rant.

I do not understand why people can say they hated something just because of one bad thing. Like, say, a play, just because you hated the ending.

For example:

My sister and I saw the Hunchback of Notre Dame musical semi-recently. And, (Spoiler I guess) Esmeralda dies at the end. So does Quasimodo. Because it’s based more on the book than the Disney film. Despite using all the Disney songs and most of the plot points.

It made my sister cry. A lot. Like, full breakdown sobbing on the way home. It was just a shock to the system, because she was expecting the Disney ending, where everyone lives. (Except Frollo of course) I was also, although I had listened to the Broadway soundtrack previously, but I didn’t cry. I just kinda sat in shock.

Anyway. Now that the context is there, she now says that she absolutely hated the whole musical and will never see it again in her entire life. Which I just cannot fathom.

I understand never wanting to see it again, because that makes sense to me. But not hating the whole musical just because of the end. Like, I myself do NOT like the ending of Teen Beach 2. Like, at all. I understand it’s supposed to be bittersweet and whatnot, but it just ruins everything and makes zero sense because it’d be a time paradox. Anyway. I do not hate the movie itself. Despite hating the ending.

I’m not saying she has to see it again, or anything of the sort. But why let one bad thing sour the whole entire experience? It just… doesn’t make sense to me. Maybe it’s my neurodivergent brain, but I don’t know. Just ranting. Getting my thoughts out. Wondering if I’m alone in this, I guess.

#sorry for the rant #random rant #midnight rants #my rants #relatable #relatability #adhd? #adhd? maybe? #idk man #i might be insane #I have adhd but have no idea if this is a symptom #neurodivergent trait? idk #maybe I’m crazy and maybe no one will see this so maybe it won’t matter anyway #am I crazy? #Second guessing myself in the tags #gotta stop and just post before I think too much

[tasi-dele-t]

What don't you understand?

Vzpomněl jsem si, jak naše třídní na prvním stupni základky vyžadovala vždycky konkrétní dotaz. Když jste nebyli schopni odpovědět na otázku "čemu na tom nerozumíš?", dostali jste čočku za to, že nedáváte pozor. Když jsem něčemu nerozuměl trochu, nerozuměl jsem vůbec. Když jsem nedostal jedničku nebo dvojku kvůli malé nepozornosti, dostal jsem pětku.

Ale vlastně jsem neměl důvod odkládat povinnosti, protože jsem žádné neměl. Kromě matiky, kterou do mě pravidelně tlačila máma, jsem do školy nikdy nepotřeboval nic dělat. Co jsem si měl přečíst doma, přečetl jsem o přestávce. Zeměpis a dějepis jsem si přečetl dvakrát nebo třikrát a pak ještě jednou před písemkou a všechno jsem si zapamatoval. I když mě to moc nebavilo.

Hudbu jsem miloval víc než cokoliv. Ale nerad jsem chodil do hudebky. V jistém smyslu jsem se tam vždycky těšil, ale věděl jsem, co vždycky přijde. "Jak chceš za dva týdny koncertovat, když doma netrénuješ?"

Netrénoval jsem, než jsem se dvakrát otočil kolem dokola v obýváku v šatech, které kolem vlají, byl konec týdne a pátek a klavír, v pondělí komorka, v úterý klarinet, ve středu odpoledka, ve čtvtek jsem většinou psával. Jasnej rozvrh. Ale někde tam musí být piáno. Housle. Klarinet. Saxofon. Kytara. Psaní. Škola. Wipeout. Pampeliška.

Na střední Pampeliška zmizela a já jsem měl spoustu volného času, který jsem si zaplnil v pondělí a čtvrtek kapelou, v úterý migrénama a ve středu dramaťákem. V pátek jsem jezdil domů. Time management téměř nula, ale furt jsem do školy zas tolik dělat nemusel. Čím dál častěji se ale stávalo, že jsem si v deset lehnul do postele a pak si vzpomněl, že mám dělat projekt, nad kterým jsem pak seděl do půlnoci.

Na maturitu jsem se díky karanténě mohl učit téměř konstantně, jakmile skončila online výuka, zasedl jsem a začal si uklízet v šatníku. Akorát jsem to pak někdy začal dělat doslova. Měl jsem v hlavě bordel, protože jsem udělal možná hovadinu, možná něco, co mi zachránilo život (pravděpodobně). Každopádně se to začínalo sypat. Občas jsem na něco zapomněl, občas jsem zaspal, ale nikdy ne tak, že bych nakonec nevstal. Ale měl jsem většinou čtyři budíky v rozmezí hodiny před probuzením tak, abych hluboce už prostě neusnul. A ráno jsem měl další hodinu na chystání, protože se mi vždycky něco rozsypalo pod rukama. Doma jsem ten režim musel replikovat.

Vysoká mě rozházela. Rozhází asi každýho, ale nedokázal jsem plánovat žádnou trasu do školy, ani když jsem tu stejnou absolvoval po roce. Bydlení blíž to vylepšilo, zkušenost to vylepšila - za dva roky v Brně vím, že si na každou povinnost hledám dva spoje a jedu tím dřívějším, abych měl alternativu. Když nemám alternativu, neberu si polobotky, abych mohl běžet. Spát jdu občas až po třetí ráno, protože jsem začal chtít mít taky jinej život. Kamarády. Komunitu. Divadlo.

Pravidelná konzumace alkoholu taky tvoří rutinu. Vím, že díky němu odumírají mozkové buňky, ale IQ test, který jsem vyloženě odbyl, protože jsem potřeboval na záchod, mi vyšel na 128. Jak rychle můžou takové mozkové buňky odumírat, když i moje babička, která má Alzheimera, byla schopná odečítat od sta sedm po nulu prostě do chvíle, kdy nezapomněla, jak se mluví?

A já vím, že si flašky ferneta do zásuvek se spodním prádlem schovávat nebudu. Takže...

Čemu furt nerozumím?

Sedím na přednášce a všichni poslouchají, koukám na lidi kolem sebe a všichni dávají pozor. Asi bych taky chápal látku, kdybych poslouchal. Tak poslouchej, poslouchej! Slova splývají a jejich tok mi proplouvá kolem uší.

Už minimálně s pěti lidma jsem se hádal, že neřekli něco, co tvrdili, že řekli. "Jenom jsi mě neposlouchal."

Už minimálně desetkrát mi přišla nějaká upomínka. Knihovna, eshopy s plnými košíky věcí, které jsem plánoval koupit způsobem, že už jsem vybíral dopravu. Přemýšlel jsem, kolik peněz mi zůstane na účtě a akceptoval tu myšlenku, že jsem to něco objednal.

Už nesčetněkrát mi někdo napsal nebo zavolal, že jsem na něco zapomněl. Na něco skutečně důležitého. Zaspal jsem jeden rozhovor, absolutně vytěsnil schůzi volební komise. Na další rozhovor jsem zapomněl způsobem, že jsem v devět hodin ráno před kamerou konstantně mluvil a ztrácel se ve vlastních myšlenkách.

Některý věci se možná nezmění ani tím, že jsem udělal matiku a céčko.

"Tak nehleď na mě a poslouchej, pak mi řekneš, o čem to bylo."

"Ale to jsi měl udělat už před třemi týdny, teď už to moc nemá cenu."

"Cos dělal, když jsem byla pryč? Seděl na zadku, že?"

"Měla jsem strach, co tam děláš takovou dobu. Cos tam dělal?"

"A teď dobře poslouchejte, tohle je důležitý:"

"Říkala jsem ti to asi stokrát."

"Já jsem sice debil, ale ne úplnej debil, vím, o čem jsme se bavili."

"A nezapomeň.... Nechceš si to radši napsat?"

"Žádný 'všemu', čemu na tom nerozumíš?!"

#myšlenky #czech #česky #čeština #hovadiny #adhd? #adhd? maybe? #autism? #is this normal? #je tohle normální? #Youtube

[olive-my-thoughts]

"oh- Speaking of which-"

*talks about a new completely unrelated topic*

#is this just me? #Is this an ADHD thing? #adhd? maybe? #my brain is weird #Speaking of which means I will talk about what popped in my head that very moment regardless if it's related

[hotcupoteckla]

When I was very smol

You told me I could be

ANYTHING

& so I believed you, because who could doubt

ANYTHING

in the face of such love?

So I became

EVERYTHING

& you felt I was too much and left me with

NOTHING.

I didn't realize you only wanted me to be One Thing.

And now

I can't.

I can't do EVERYTHING

I can't do ANYTHING

I can't do Any Single Thing

I am Inadequate.

#poetry #melanchonic #adhd? maybe?

[really-dumb-person]

i like the way keyboards clack but they can’t clack to much because then it’s too much clackies but it can’t be too little clacking because then i don’t get the dopamine from the cute little clacking sound but some keyboards are just right and clack and make me happy :D

#idk what else to tag #can you relate #please tell me i’m not the only one #adhd? maybe?

[goatdragonlikescheese]

flies are a metaphor for my thoughts

they fly around in the same path and try to go out of a closed window multiple times, each time hurting itself

eventually it'll find the right path but it takes a long time to get there

#neurodivergent #autism #mental health #adhd? maybe?

[maxymoss]

Me trying to physically restrain myself from talking about This Week’s Obsession.

#this week it’s f1 #formula 1 #adhd? maybe? #i might have adhd

[rowoes]

My therapist told me I might have adhd and/or be on the spectrum today 🤪

#so silly #autistic? #adhd? maybe? #if anyone can tell me how a diagnoses will or would not change my life as a 26 y/o that would be cool #if u know me dont tell my mom pls